Dopis muslimům od Radovana Karadžiče

Muslimové a muslimky, nešťastné trhání Jugoslávie a protiústavní odtržení Bosny a Hercegoviny (BaH) z Jugoslávie, a k tomu násilnická politika chorvatsko-muslimské koalice, uvrhla nás do nejhorší z občanských válek, do mezináboženské a mezietnické.

Trhání Jugoslávie přivedlo i k transformaci BaH do tří celků. V srbské BaH bude žít určitý počet muslimů a Chorvatů, podobně jako určitý počet Srbů bude žít v muslimské a chorvatské BaH. Možná, že právě vy budete žít v muslimské a možná že i v srbské BaH. To bude záviset na politické domluvě, ke které nakonec musí přijít.

Pro tuto chvíli vy jste v srbské BaH a je zapotřebí, abyste měli stejná práva jako Srbové.

Mnohé muslimské vesnice vydaly své zbraně a mají plnou ochranu srbského vojska a srbských státních orgánů.

Protože se jedná o mezináboženskou válku, my je nezavazujeme, aby bojovali na naší straně, ale ve všem ostatním jsou si rovni se Srby. Muslimové se léčí v našich nemocnicích, které jsou tím i jejich nemocnice. Muslimky šťastně rodí své děti v nemocnici v Sokolci. Potravu si stejně obstarávají Srbové i muslimové, kteří nebojují proti Srbům.

Proč vy válčíte proti Srbům? Copak nemůžeme zachovat mír a počkat na politické řešení? Proč mají vaše rodiny hladovět, žít v lesích, kde vás zastihne zima? Kolik ještě zahyne Srbů a muslimů pro pološílené ideje o islámském státě, který se nikdy neuskuteční, protože to ani Západ nedovolí, protože si Západ přeje, abyste vy, muslimové, zmizeli v bojích se Srby a Chorvaty! Vy jste pokrevně nejblíže Srbům, protože jste vznikli ze Srbů. Copak váš přechod, vlastně přechod vašich předků k jinému náboženství, má z nás udělat nesmiřitelné nepřátele, když jste vyrostli ze stejného kmene? Vy nemáte nikoho bližšího nežli Srby.

Kdykoli jste povstávali proti Srbům ve prospěch někoho třetího, to byla i vaše i srbská katastrofa. To se v tomto století stává už potřetí. Už dost utrpení. Podívejte se, jak klidně žijí muslimové v Bijeljině a v Janji. Oni neválčí proti Srbům a Srbové neválčí proti nim. Po první krizi v Bijeljině extrémisté umlkli a teď muslimové a Srbové žijí v klidu a v hojnosti.

Muslimové, my si nepřejeme, abychom vás porazili a nad vámi zvítězili, my si přejeme, abychom se s vámi domluvili. Ale to musí být pevná domluva, kterou nepošlapete, když to někdo ze Záhřebu nebo Sarajeva bude chtít po vás.

My si nepřejeme, aby vaše děti hladověly, ale i vy musíte být přátelé svých dětí a začít vyjednávat se srbskými úřady.

My si přejeme, abyste žili v klidu ve svých domovech, musíme si ale být jisti, že nás nepřepadnete zezadu. Proto musíte odevzdat zbraně a stát se civilisty, abyste požívali ochranu, která patří civilistům podle Ženevské konvence.

Podle té konvence my vám zabezpečíme jistotu, abyste zůstali ve svých domovech.

Podle stejné konvence my vás propustíme se všemi vašimi věcmi, abyste odešli tam, kam si to přejete, s právem návratu, když skončí válka.

Přerušme nepřátelství tak, jak jsme to udělali v Bijeljině. Začnete jednat se srbskými úřady, které mají povinnost, aby vás chápaly. Ve vašich žilách teče slovanská, srbská krev. Přerušme nepřátelství a krveprolévání, čím dříve, tím lépe. R.K 1992