Potřebujeme vůbec tento Izrael?

Podobně vypjaté události skýtají unikátní, nezakrytý pohled do naší mediální a politické kotliny a to v plné nahotě. Například pro deník Právo to ve středu opět nestálo za zmínku v komentářích, stránka ze zahraniční otvírala dvojicí větších fotografií, vlevo obrázek ortodoxních židů mimo Izrael - nesouhlasících s přepadem konvoje. A vpravo fotka z paluby unesené lodi s výstavkou několika dřevěných tyček a kuchyňských nožů ala Komorous zasahuje v tržnici na předměstí. Redakce Práva zřejmě chtěla navodit ozdravný dojem, za prvé ne všichni židé jsou vrazi či piráti. V případě druhém popíchnout, kdo ví jak to vůbec bylo, když si ti fousatí demonstrátoři chystali předem tolik zbraní (ZHN?), aby záludně kladli odpor při zatýkání v mezinárodních vodách. Konec legrace, jestli takový plátek má být onen seriozní list profilovaný v průsečíku širších soc-dem a středo levicových kruhů, chraň nás pán bůh před další podobně nechutnou Blairovšťinou, pane Porybný!

Vydání Lidových novin bylo prakticky totožné, tedy opět na úrovni přetisku produktů Izraelského ministerstva propagandy. Úsměv a Haškovské cukání v koutku vzbudil akorát uvzlykaný rozhovor s ukřivděným českým novinářem, který to sice vyšetřovatelům ihned podepsal jako další dva kolegové (pouze jedna další čestná výjimka odmítla), ohromen sliby a dobrotou svých únosců, aby se dostal bez úhony domů. K jeho překvapení mu poté stejně zabavené věci nevrátili a ještě se k němu chovali prý velmi neurvale a s výsměchem, no fuj. Jediné širší faktické zpravodajství, včetně přehledu demonstrací napříč Evropou a s větším množstvím výpovědí unesených, přinesl k mému úžasu jen komunistický list Haló; pro někoho možná až s příliš akcentovaným důrazem na židovský původ násilníků, než militaristický státní útvar Izrael.

Pokud přehlédneme více než trapnou zmínku o jakémsi zahnutém etnickém noži, prý v majetku uneseného aktivisty-teroristy z flotily humanitární pomoci, který tolik poděsil pana Koenigsmarka při psaní jeho článku pro Blisty – asi nesouměrně větší měrou, než skutečně předem připravený noční masakr mnoha civilistů provedený komandy jedné z nejmoderněji vyzbrojených armád světa.

V jednom bodě se však onen pisatel trefil do černého. Z taktického hlediska je právě se rodící vlna dalších flotil vypravovaných směrem do Gazy vynikajícím tahem aktivistů, dnes jsou organizátoři doslova zahlceni záplavou žádostí účastnit se na dalších dobrovolnických posádkách. Zda zbývající loď prvního konvoje s irskou registrací MV Rachel Corrie stáhnou zpět do přístavu na Krétě, zruší předpokládané vylodění v sobotu a raději se připraví na nový humanitární konvoj v příštích měsících, prý závisí na jednání uvnitř organizace Free Gaza Movement z noci na čtvrtek.

Současný režim v Izraeli v podstatě nemá na výběr, buď napětí nechá eskalovat lpěním na nelegální blokádě a to za cenu možné budoucí konfrontace s doprovodným vojenským plavidlem, např. tureckým, či hypoteticky dalších dotčených států z nichž se aktivisté na konvojích skládají – z Irů, Řeků či Skandinávců; Britské a Německé vládní kruhy si v této věci pro své občany pálit prsty nebudou. Eventualita, že Izraelci přehodnotí svoji celkovou pozici zvednutím blokády nad Gazou je nereálná, to by byl nemyslitelný vnitropolitický debakl tradičních silových elit.

Prof. Finkelstein k incidentu v interview pro RTV, řekl že do této chvíle občas šíleně se projevující stát Izrael nyní dospěl de facto do fáze již permanentního šílence mezinárodní scény. Navíc vlastnícího jaderné zbraně, který prakticky denně vyhrožuje svým sousedům zničením.

Proto dodávám jsou na místě obavy, že nyní “zahnán do kouta na všech frontách“ může hledat zkratky z bezvýchodného postavení. Nelze vyloučit např. prefabrikovaný útok "islámských radikálů" údajně napojených v Evropě na humanitární organizace kolem konvojů, provedením tzv. diverzní akce pod cizí vlajkou.

Pro pány Koenigsmarka, Fischera, Pojara, Porybného, Schwarzenberga, také pro našeho potencionálního budoucího prezidenta, zatím jen šéf senátora Dr. Farmisala Subotku a další jednosměrné budovatele česko-izraelského přátelství, následuje malé upozornění. V rámci tzv. Samsonovo volby/strategické doktríny s velkou pravděpodobností míří dnes jejich jaderný-termonukleární arsenál, nejen na regionální protivníky, ale také na spojence, hlavní evropské metropole. A nedělejme si iluze, že Praha není pro všechny případy také zapsána v koordinátách na apokalyptickém seznamu odplaty. Kolik pomyslných stisků tlačítek na klávesnici nás dělí od této hrozby těžko soudit, na každý pád - stojí vůbec někdo soudný o takovéhoto spojence či snad přítele? Spoléháte se, že zrovna vy obdržíte včasné varování přemístit se do „bezpečné enklávy“ nebo to je součást větší maniakální hry přesahující generace, aneb po nás či přesněji nechť po soumraku nad Izraelem klidně přijde potopa?

V globálním světě neprůhledného vlastnictví korporací a finančních institucí všeho druhu, lobbyistů s dvojím občanstvím umě zaparkovaných uvnitř kabinetů předních mocností, to nazvěme klidně aktem čiré pošetilosti. Ale identifikační prefix na obalech Izraelského zboží vedle čárového kódu začíná "729", za sebe tak vzkazuji do oné země, děkuji již nemám zájem.