Svědectví očitých svědků likvidují lži Izraele
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2010/06/3766-svedectvi-ocitych-svedku-likviduji-lzi-izraele.htm
Dorian Jones
První svědectví očitých svědků o útoku popírají verzi propagovanou představiteli Izraele
Přeživší po izraelském útoku na flotilu vezoucí nouzové dodávky do Gazy se dnes vrátili do Řecka a Turecka, a poskytli první svědectví očitých svědků o přepadení, ve kterém zemřelo nejméně 10 lidí.
Po příletu na istanbulské letiště Ataturk se svým ročním dítětem turecká aktivistka Nulifer Cetin řekla, že izraelské jednotky začaly střílet ještě předtím, než se spustily na palubu lodi pod tureckou vlajkou Mavi Marmara, kde došlo k nejhoršímu úderu a ke všem úmrtím. Izraelští představitele řekli, že použití vojenské síly začalo, když bylo zaútočeno na jednotku na palubě.
„Bylo to extrémně zlé a došlo k tvrdým útokům, Mavi Marmara byla plná krve,“ řekla Cetin, jejíž manžel je hlavním strojníkem na Mavi Marmara.
Řekla reportérům, že se se svým dítětem během střetu ukryla v koupelně jejich kajuty. „Operace začala okamžitě ostrou střelbou. Nejdříve to byly varovné výstřely, ale když Mavi Marmara nezastavovala, toto varování se změnilo na útok,“ řekla.
„Byly tam zvukové a kouřové granáty, a později použili bomby s plynem. Po útocích granáty začali skákat na palubu z vrtulníků.“
Cetin patří k hrstce tureckých aktivistů, kteří byli propuštěni; více než 300 jich zůstává v Izraelském vězení. Řekla, že souhlasila s vypovězením z Izraele poté, co byla varována, že podmínky ve vězení by byly pro dítě příliš tvrdé.
Komentář: Jinými slovy Izrael vyhrožoval, že uvězní ji i s dítětem.
„Jsem jedním z prvních pasažérů, kteří byli posláni domů, jen proto, že mám dítě. Když jsme dorazili do izraelského přístavu Ašdod, přišli za námi představitelé izraelského ministerstva vnitra a zahraničí a policie; nebyli tam žádní vojáci. Položili mi pouze pár otázek. Ale vzali všechno – kamery, notebooky, mobilní telefony, osobní věci, včetně našeho oblečení,“ řekla.
Kutlu Tiryaki byl kapitánem jedné z dalších lodí flotily, „Neustále jsme jim říkali, že nemáme zbraně, že jsme sem připluli, abychom přivezli humanitární pomoc, a ne, abychom bojovali,“ řekl.
„Útok na Mavi Marmara přišel náhle: zaútočili s 12 nebo 13 útočnými loděmi, a také s commandos z vrtulníků. Slyšeli jsme výstřely přes naše přenosné radiotelefony, které jsme používali pro komunikaci s Mavi Marmara, protože komunikační systém naší lodi byl přerušen. Při útoku byly použity také tři nebo čtyři vrtulníky. Z Mavi Marmara nám bylo řečeno, že její posádka a civilisté jsou stříleni, a že dveře a okna jsou Izraelci rozbíjena.“
Šest řeckých aktivistů, kteří se vrátili do Atén, obvinilo izraelská commandos z použití elektrických šoků během útoku.
Dimitris Gielalis, který byl na palubě Sfendoni, reportérům řekl: „Náhle jsme odevšud viděli, jak se na nás vrhají, a během několika vteřin dorazila na palubu plně vybavená commandos. Dorazili a používali plastové projektily, došlo k bití, dávali nám elektrické šoky, použili jakoukoliv metodu, kterou si můžete vymyslet.“
Michalis Grigoropoulos, který stál za kormidlem Free Mediterranean, řekl: „Byli jsme v mezinárodních vodách. Izraelci jednali jako piráti, naprosto mimo normální způsob, jakým provádí námořní cvičení, a naši loď zkonfiskovali. Vzali nás jako rukojmí, mířili nám na hlavy zbraněmi; seskákali z vrtulníků a stříleli slzným plynem a ostrou municí. Nemohli jsme dělat naprosto nic… Ti, co se pokusili vzdorovat tím, že vytvoří na můstku lidský řetěz, dostali elektrické šoky.“
Grigoropoulos, který trval na tom, že loď byla plná humanitární pomoci pro Gazu „a nebylo tam nic víc“, řekl, že jakmile byli zatčeni, nebylo aktivistům za lidská práva dovoleno kontaktovat právníka nebo řecké velvyslanectví v Tel Avivu. „Nedovolili nám jít na záchod, jíst nebo pít, a celou dobu nás natáčeli na video. Zkonfiskovali všechno, mobilní telefony, notebooky, kamery a osobní věci. Dovolili nám nechat si pouze své dokumenty.“
Turecko uvedlo, že do Izraele posílá tři zdravotnická letadla, aby tam vyzvedla dalších 20 tureckých aktivistů, zraněných při této operaci.
Tři letadla Tureckých aerolinií byla v pohotovosti a čekala na to, aby mohla přepravit další aktivisty, uvedl úřad premiéra.
Článek byl publikován 3.6.2010
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.