Balkán v síti „nového světového řádu“ (I)

Čelíc bezprecedentní finančně-ekonomické krizi Evropská unie spěchá s odstraněním z pořadu jednání hlavního problém, souvisejícího s Balkánem. 2. června se bude v Sarajevu konat největší akce tohoto roku, věnovaná balkánskému regionu – summit EU – Balkán. Předcházející summit, konaný 20. března loňského roku ve městě Brdo, byl ve znamení řady skandálů a demarší, a po odřeknutí účasti všech vedoucích představitelů Evropské unie se zvrhl v neformální posezení.

Nadcházející sarajevské fórum má v programu jednání Evropské unie na první pololetí zvláštní místo. K jeho hlavním organizátorům patří současná předsednická země EU – Španělsko. Španělský ministr zahraničí Miguel Angel Moratinos dal najevo, že setkání v Sarajevu se musí stát vyvrcholením půlročního předsednictví jeho země. Na rozdíl od setkání v Brdo, kam byli pozváni šéfové balkánských zemí a čelní představitelé zahraniční politiky EU, v hlavním městě Bosny a Hercegoviny očekávají hlavy zahraniční politiky USA, Ruska a Turecka, členské země Organizace islámské konference a jednoho z garantů uspořádání v Bosně. Předpokládá se, že účastníci fóra nejen proberou současnou situaci v Bosně a Hercegovině a plány EU a NATO na centralizaci jejího národně-hospodářského uspořádání, ale že bude také vypracována „cestovní mapa“ vypořádání dalších balkánských problémů – především kosovského a makedonského.

Nicméně Evropská unie zdá se riskuje, že stoupne na stejné hrábě, či – abychom parafrázovali slovinský překlad názvu městečka Brdo („hora“) – narazí do stejné hory. Španělští organizátoři summitu EU – Balkán, vedení mise OSN pověřené dočasnou správou v Kosovu a oblastní mise Evropské unie musí znovu řešit problém, který vedl k březnovému skandálu: pod jakou vlajkou uvést delegaci kosovských Albánců, kteří nechtějí slyšet o ničem jiném, než o plnocenné účasti coby představitelé nezávislého státu, i když to rozhodnutí OSN přímo zakazuje.

Podle informací autora těchto řádek španělská strana, za podpory šéfa kosovské mise OSN italského diplomata Lamberto Zanniera, předem vypracovala několik variant, které podle jejího názoru vyhovují jak Bělehradu, tak Prištině. Jedna z nich se skutečně drží formálně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 z 10. července 1999, poskytující misi OSN výhradní pravomoci zastupovat oblast Kosovo na mezinárodních setkáních a rozhovorech. Právě tuto variantu měl na mysli ministr zahraničí Srbska Vuk Jeremič, který nedávno řekl, že „bylo dosaženo pevné dohody se španělskými organizátory o tom, že formát možné účasti dočasných orgánů vlády Prištiny na setkání v Sarajevu bude odpovídat rezoluci 1244“. Vysvětlil, že Kosovo bude zastupovat Mise OSN pověřená dočasnou správou, a zdůraznil, že „to odpovídá naší ústavní pozici ve vztahu ke Kosovu“.

Nicméně za současných podmínek lze jen stěží od vedení Evropské unie očekávat, že bude své kroky provádět z „pozice ústavnosti“ Srbska vůči Kosovu. Tím spíše, že organizátoři summitu v Sarajevu připravili ještě dva scénáře. První předpokládá, že do hlavního města Bosny dorazí delegace bez státních symbolů. Tato varianta se v Bělehradě setkala s obzvláště chladnou reakcí, i když pan Jeremič řekl, že „ať by bylo přijato jakékoliv řešení, Priština, na rozdíl od Srbska, nemůže být zastupována jako suverénní stát ani v Sarajevu, ani na jakémkoliv jiném místě“. „V právním a politickém smyslu je to pro nás červenou čárou, kterou nikdy nepřekročíme,“ připomenul šéf srbského ministerstva zahraničí.

Varianta bez státních symbolů na stolech účastníků fóra již získala mezinárodní souhlas na ženevských konzultacích o uspořádání situace na Kavkaze, za účasti delegací OSN, EU, OBSE, Ruska, USA, Gruzie, Abcházie a Jižní Osetie, kde se setkala s jistým pochopením.

Nicméně v posledních dnech se objevily náznaky, že formát zastoupení Kosova v Sarajevu bude podle mezinárodního pořádku opravdu unikátní. Hned vedle ministra zahraničí „Republiky Kosovo“ Skendera Hiseni bude skutečně sedět šéf oblastní mise OSN Lamberto Zannier. Avšak posledně jmenovaný bude zastupovat výhradně sám sebe a svoji instituci, což poskytne albánským orgánům volnou ruku při úkonech a vyjádřeních. To již dal najevo tiskový mluvčí Mise OSN pověřené dočasnou správou Kosova Russel Djiki, který prištinským novinám „Kocha Ditore“ řekl, že v Sarajevu „bude Zannier zastupovat pouze Misi OSN pověřenou dočasnou správou Kosova, ale ne instituce Kosova“.

Podobný plán byl vypracován společně funkcionáři OSN, Evropské unie a albánských orgánů Kosova, a stal se novinkou dokonce i pro místní albánskou opozici. Tři opoziční strany v kosovském parlamentu („Aliance za budoucnost Kosova“, „Aliance za nové Kosovo, „Demokratická liga Dardanie“) již vládu Hašima Taci vyzvaly, aby vysvětlil, v jaké funkci bude na summitu EU – Balkán vystupovat Lamberto Zannier. Podle slov představitele „Aliance za budoucnost Kosova“ Burima Ramadani, „vláda Kosova musí naprosto jasně vysvětlit, jaká je na této konferenci pozice Zanniera – koho zastupuje“. A funkcionářka „Aliance za nové Kosovo“ Mimoza Kusari-Lila řekla doslova následující: „Domníváme se, že podobným způsobem bude Kosovo zastoupeno v rámci rezoluce 1244 a svého statutu v období do nezávislosti.“ Aby zmírnil problémy, zástupce šéfa kosovské vlády Haiderin Kuči byl nucen dát opozici za pravdu, a souhlasil, že účast Kosova na summitu v Sarajevu „přítomností Zanniera rozhodně utrpí“.

Dnes se nikdo neodváží s určitostí tvrdit, jestli se španělské a bosenské diplomacii podaří nejen zajistit úspěch sarajevského fóra, ale i posadit za jeden stůl všechny jeho účastníky.

Je třeba mít na paměti, že nadcházející summit EU – Balkán má pro předsednickou zemi EU, Španělsko, mimořádný význam v mnoha ohledech. Jako jedna z pěti členských zemí EU, které doposud Kosovo neuznaly (spolu s Řeckem, Kyprem, Rumunskem a Slovenskem), musí provádět komplikované manévry, snažit se zachránit si tvář v kosovské otázce, a zároveň uspokojit touhy bruselských byrokratů, pro které je daná otázka ohledně nezávislosti Kosova již vyřešena. Mimo to se pozice Madridu stává den za dnem slabší, v důsledku prohlubující se krize v Evropské unii, která za sebou vláčí celou jižní Evropu. A tudíž obhajovat „zvláštní názor“ na Kosovo může Španělsko pouze do určité míry: aby se to nestalo překážkou pro přilákání vnějších zdrojů financí.

Je příznačné, že zrovna při vyvrcholení konzultací o formátu účasti delegace Prištiny na summitu EU – Balkán v Sarajevu jeden z evropských diplomatů dal otevřeně najevo, že Srbsko si nesmí dělat žádných zvláštních iluzí. Při odchodu z funkce velvyslanec Švédska v Bělehradu Kristes Bringeus zdůraznil, že srbská strana nemůže počítat s integrací do Evropské unie, dokud neuzná Kosovo. Tímto tento švédský diplomat upozornil Bělehrad na evropskou „červenou čáru“ u Kosova.

A ještě jedna okolnost: problém albánských separatistů ohrožuje akci, pro kterou se Brusel snaží získat „zelenou“, a to pro likvidaci bosenské Republiky Srpska, kterou nenazývá jinak než ohniskem velkosrbského separatismu. Nicméně podobné nedopatření tvůrce politiky západu neznepokojuje.

Výsledky sarajevského summitu musí být okamžitě předloženy účastníkům každoročního setkání skupiny Bilderberg – jedné z hlavních zednářských organizací a tvůrců „nového světového řádu“, které začíná 4 července.

(pokračování)