Falešná propaganda
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2010/06/3764-falesna-propaganda.htm
Stalo se na universitě v Denveru 11. května 2010. Vysoký vojenský důstojník izraelských ozbrojených sil plukovník Bentzion Gruber přednesl ke studentům projev, v němž hovořil o »morálce a zdrženlivosti« izraelských ozbrojených sil při jednání s jejich »teroristickými« sousedy, uvedl server www.whtt.ogr.
Izraelský propagandista však byl chycen při tom, jak svým posluchačům lže. Plukovník Gruber vypadal, jako by jej přejely jeho vlastní buldozery, když několik inteligentních členů posluchačstva odmítlo klidně sedět a nechat svou inteligenci urážet. Setkání sponzoroval Ústav pro studium Izraele na Blízkém Východě a židovské bratrstvo na universitě. Gruberova přednáška nesla název »Nejpřísnější vojenský kodex etiky na světě«. Gruber je zástupcem náčelníka rezervní divize, která sloužila v operaci Lité olovo, v měsíčním masakru o vánocích 2008 v Gaze, po kterém ve skutečnosti následovala blokáda. Nyní je důstojníkem v záloze, ale sloužil rovněž za Druhé intifády (1998-02), v jejímž průběhu izraelské síly zabily 4789 Palestinců.
Odpor lži
Gruber byl trvale přerušován po sobě vystupujícími jednotlivci, kteří neustále jeho »fakta« zpochybňovali. Odpor vycházel ze snahy osmi až deseti lidí, kteří vědí, že jediným způsobem, jak popřít Grubera, bylo nedovolit mu, aby jediná lež prošla bez odporu. Fungovalo to. Gruber znervózněl a neúspěšně bojoval, aby svůj projev mohl dokončit, belhaje se svým přiděleným časem za pomoci policie, která vyvedla jednoho po druhém ty, kdož jasně hovořili z řad posluchačů. Později byl Gruber bez okolků zpochybňován svým posluchačstvem obecně, včetně profesora a několika studentů. Nejvíce byla napadána Gruberova »fakta« a důvěryhodnost jeho země. Rozzlobený a rozpálený Gruber prohlásil: »Ne všichni muslimové jsou teroristi, ale všichni teroristi jsou muslimové«, což z řad omráčeného posluchačstva vyvolalo výkřiky a způsobilo, že setkání bylo na čas přerušeno. Gruber byl přinucen se omluvit, ale sáhl opět po svých »pistolích«, když řekl, že každý Palestinec, který se staví na odpor Izraeli, je »terorista«.
Agresor jako oběť
Gruberova přednáška zahrnovala tytéž body, které jsou obsaženy v každém izraelském propagandistickém projevu: Izrael je oběť, nikoliv agresor. Jako důkaz plukovník uváděl sebevražedné bombové a raketové útoky a to, že se ďábelský Hamás kryje za civilisty. Použil propagačního filmu izraelské armády, aby se pokusil ukázat, jak pečlivě se Izrael vyhýbá zabíjení civilistů. Film, obsahoval zjevně zavádějící prohlášení o obyvatelích Gazy a o Hamásu, včetně tvrzení, že obyvatelé Gazy použili proti Izraelcům více než tří tisíce »raket« a minometných střel. Gruberovi odpůrci citovali známou Goldstonovu zprávu, která hovoří jinak. Bylo mu řečeno, že obyvatelé Gazy nemají žádné řízené střely, jejich rakety jsou vyrobeny podomácku a neexplodují, a že v celé této historii byli raketou zabiti pouze čtyři Izraelci. Minomety jsou tak vzácné, že jsou užívány zřídkakdy proti izraelskému venkovu, který obklopuje Gazu, a jsou šetřeny k tomu, aby odrážely izraelské nájezdy.
Film obsahoval i pasáž o sebevražedném atentátníkovi, jak útočí na autobus, který podle něj vezl ženy a děti. Film však byl jasný podvod, neboť střelba byla na tu vzdálenost příliš hlasitá a film zrnitý. Zpochybnitelným závěrem byl pohled na šklebícího se »sebevražedného bombometčíka«, který měl doložit, jak šťastni se cítí palestinští teroristé těsně předtím, než se sami zabijí. Gruber byl tázán, proč posluchačstvu neřekl, že palestinské doma vyrobené rakety neexplodují a že izraelské autobusy vezly vojáky ve službě a byly tedy vojenskými cíly. Studentské posluchačstvo, jakmile byla odhalena některá Gruberova falešná tvrzení, film nepřijalo. Někteří Grubera a armádní film napadli pro tvrzení, že izraelští vojáci se v bojích chovají zdrženlivě. Citovali k tomu Goldstonovu zprávu, která zdokumentovala masakr před 16 měsíci. Plukovníkova odpověď tvrdila, že Goldstonova zpráva je »plná lží« a že Izrael »nikdy nepoužil bomb s bílým fosforem«. Ukončil svůj tolik zpochybňovaný projev opakováním smutného, ale irelevantního příběhu jeho vlastní rodiny, která přežila holocaust, během něhož jednu ženu z jeho rodiny znásilnil Němec. Poté skočil od této vsuvky k obraně Izraele, aniž jakkoliv vysvětlil, co to má společného se zabíjením obyvatel Gazy izraelskými vojenskými silami. Závěrečný tazatel se zeptal, proč to udělal, ale Gruber neřekl, jak se Palestinci podíleli na německých akcích před šedesáti pěti lety.
Propagandisté v uniformách
Lidé ve Spojených státech jsou rostoucí měrou podrobeni vlivu vojenského personálu, píše server, politici ho využívají, aby lidem řekli, proč je potřebná ta nebo ona válka. Před generací to bylo porušení vojenského kodexu. Generál Douglas Mac Arthur, americký pětihvězdičkový hrdina 2. světové války, byl propuštěn a vyhozen z armády za to, že učinil prohlášení o korejské válce. Dnes je běžnou věcí, že penzionovaní a dokonce služebně aktivní důstojníci poskytují interview a činí veřejná prohlášení o pokroku války, zjevně považovaná za potřebná pro politické předáky na podporu jejich válečných snah. Nedávný příklad lze nalézt ve vyjádřeních generála na penzi Paula Vallalyho. Jeho tvrzení překračují hranice fantazie. Například tvrdí, že Libanon má »až 60 000 řízených střel a raket, skrytých v domech a ovocných sadech a namířených na Izrael, že Irán již má jaderné bomby a je připraven je namontovat na řízené střely Scud z Ruska, a že obklopující islámské země plánují chemický útok na Izrael«. Tento válečný propagandistický generál opakovaně tvrdí, že má exkluzivní informace.
Izrael - podobně jako USA - používá své důstojníky, jako plukovníka Grubera, k prodeji falešné ideje, že je obětí a že je lidsky jednajícím, operačně čistým eliminátorem »teroristů«. Odpověď posluchačů na universitě v Denveru byla povzbuzujícím překvapením a dalším příznakem »obratu« v myslích těch, kdož přemýšlejí o tom, co se jim říká, speciálně v myslích studentů.
Článek vyšel 28. května na serveru Halo noviny. Překlad – Václav JUMR
Článek byl publikován 2.6.2010
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.