Peking má u útoku na jihokorejskou korvetu podezření, že jde o operaci pod falešnou vlajkou

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2010/05/3756-peking-ma-u-utoku-na-jihokorejskou-korvetu-podezreni-ze-jde-o-operaci-pod-falesnou-vlajkou.htm

Wayne Madsen

Výzvědné zdroje WMR v Asii mají podezření, že březnový útok na protiponorkovou korvetu jihokorejského námořnictva Cheonan byla operace pod falešnou vlajkou, která měla vypadat tak, že původcem byla Severní Korea.

Jedním z hlavních účelů zvýšeného napětí na Korejském poloostrově bylo vyvinout tlak na japonského premiéra Yukio Hatoyamu, aby obrátil v politice přesunout základnu jednotek americké námořní pěchoty z Okinawy. Hatoyama připustil, že napětí po potopení Cheonan hrálo v jeho rozhodnutí umožnit americké námořní pěchotě na Okinawě zůstat velkou roli. Rozhodnutí Hatoyami vyústilo v rozkol ve vládě středolevé koalice, což je vývoj, který Washington uvítal, a Mizuho Fukušima, vůdce Sociálních demokratů, vyhrožoval, že kvůli obratu v přístupu k Okinawě hrozí rozpad koalice.

Cheonan byla potopena poblíž ostrova Beangnyeong, nejzápadnějšího místa od jihokorejského pobřeží, ale blízko u pobřeží severokorejského. Tento ostrov je silně militarizován a je v dosahu dělostřelecké palby severokorejských pobřežních jednotek, které od něj dělí pouze úzký průliv.

Cheonan, korveta protiponorkových jednotek, byla vybavena jedinečným sonarem a navíc působila ve vodách, kde se nachází velký počet hydrofonních sonarových polí a akustických podvodních senzorů. Jižní Korea nemá žádné sonarové nebo audio důkazy, že se v této oblasti objevilo torpédo nebo miniponorka. Protože v tomto průlivu není v podstatě téměř žádný provoz, bylo moře v době potopení klidné.

Nicméně na ostrově Baengnyeong je umístěna americko-jihokorejská výzvědná základna a tato základna je výchozím bodem, ze kterého operují jednotky SEALS amerického námořnictva. Navíc se v této oblasti, v době potopení Cheonan, nacházely čtyři lodě amerického námořnictva, jako součást společného americko-jihokorejského cvičení Foal Eagle (Březí orel – p.p.). Prozkoumání kovových a chemických stop po torpédu ukázalo, že bylo německé výroby. Existuje podezření, že SEALS amerického námořnictva udržují zásoby vzorků evropských torpéd, aby mohly věrohodně popírat svoji účast na operacích pod falešnou vlajkou. Berlín torpéda Severní Koreji neprodává, avšak Německo úzce spolupracuje na vývoji ponorek a ponorkových zbraní s Izraelem (nemluvě o tom, že Německo je povinno jako součást věčného výpalného za holokoust dodávat Izraeli mimo jiné právě i ponorky a ponorkové zbraně – p.p.).

Přítomnost USNS Salvor, jedné z účastnických lodí Foal Eagle, tak blízko ostrova Baengnyeong v době potopení jihokorejské korvety rovněž vyvolává otázky.

Salvor, civilní záchranná/nákladní loď amerického námořnictva, která se zúčastnila pokládání min pro námořnictvo Thajska v Thajském zálivu v r. 2006, se tam nacházela v době výbuchu, doplněná o 12 hloubkových potápěčů.

Peking, uspokojený tvrzením vůdce Severní Koreji Kim Jong Ila o nevině své země, poté, co Il urychleně dorazil vlakem z Pyongjangu do Pekingu, má podezření, že v potopení Cheonan hrálo roli americké námořnictvo, a konkrétně jeho podezření padá na Salvor. Jeho podezření jsou následující:

1. Salvor byla zapojena do operace pokládání námořních min, či jinými slovy do upevňování horizontálně odpalovaných protiponorkových min na mořské dno v průlivu.

2. Salvor prováděla pravidelnou inspekci a údržbu námořních min, a uváděla je do elektronicky aktivního módu (uvolnění při sebemenším impulzu), jako součást svého inspekčního programu.

3. Potápěč SEALS připevnil magnetickou minu k Cheonan, jako součást tajného programu s cílem ovlivnit veřejné mínění v Jižní Koreji, Japonsku a Číně.

Napětí na Korejském poloostrově bylo vhodně zastíněno dalšími položkami agendy návštěvy ministryně zahraničí Hitlary Clinton v Pekingu a Seolu.

Článek Beijing suspects false flag attack on South Korean corvette vyšel 28. května na serveru OnlineJournal. Překlad L. Janda.

Článek byl publikován 31.5.2010


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.