Nejvážnější konflikt mezi Ruskem a Íránem

Mezi Ruskem a Íránem došlo ve středu ke konfliktu – nejvážnějšímu od doby Studené války – kvůli tomu, že Kreml podpořil sankce OSN proti islámské republice.

Veřejný střet indikuje vzrůstající obavy v Teheránu poté, co Spojené státy oznámily, že Rusko a Čína, mocnosti, se kterými má Írán nejtěsnější vztahy, souhlasily s návrhem sankcí k potrestání Íránu za jeho jaderný program.

V neobvykle ostré kritice Ruska obvinil prezident Mahmoud Ahmadinežád Kreml z ohýbání zad před tím, co pojmenoval americký tlak na souhlas se sankcemi, a nepokrytě varoval Medveděva, aby byl opatrnější.

„Kdybych já byl ruským prezidentem a rozhodoval o subjektu týkajícím se velkého národa (Íránu)... byl bych opatrnější, hodně bych nad tím přemýšlel,“ řekl Ahmadinežád v televizním projevu venku.

Řekl, že ruská podpora Spojených států je pro Írán nepřijatelná a Moskva by měla znovu zvážit své rozhodnutí, jinak hrozí, že bude vnímána jako nepřítel Teheránu.

V průběhu několika hodin odmítl vysoký kremelský poradce pro zahraničí Ahmadinežádovu kritiku a vzkázal íránskému prezidentu, aby se zdržel „politické demagogie“.

„Nikdo nikdy nedosáhl udržení své autority politickou demagogií. Jsem přesvědčen, že tisíciletá historie samotného Íránu je toho důkazem,“ řekl Sergej Prikhodko v prohlášení, které přečetla mluvčí Kremlu.

„Ruská federace se řídí svými vlastními dlouhodobými státními zájmy. Naše pozice je ruská: odráží zájmy všeho lidu velké Rusi a tudíž nemůže být ani pro-americká, ani pro-íránská.“

Výtka pro Teherán

Spor mezi dvěma největšími producenty energie – s osobními tirádami prezidentů – je nejvážnější za řadu posledních let, říkají analytikové.

Navzdory tomu, že za poslední dvě desetiletí obchodní vazby mezi oběma zeměmi posílily, je Rusko v Íránu stále vnímáno s velkou nedůvěrou po mnoha válkách mezi Persii a carským impériem následovaných ne příliš přátelskými vztahy s ateistickým Sovětským Svazem.

Rusko bylo konsternováno neochotou Teheránu vyjevit všechny detaily svého jaderného programu a diplomaté v soukromých setkáních potvrdili, že Kreml byl po vícero krát zklamán, když se pokoušel řešit nesoulad s íránskou vládou.

Prikhodko vydal Teheránu jasnou výtku za jeho selhání zmírnit strach z jejich jaderného programu.

„Jakákoliv nevypočítatelnost, jakýkoliv politický extrémismus, neprůhlednost nebo nekonzistence v rozhodování týkající celé světové komunity je pro nás nepřijatelná,“ řekl.

„Bylo by dobré, kdyby ti, kteří dnes hovoří jménem moudrých v Íránu... si to pamatovali.“

Od pádu Sovětského Svazu v roce 1991 roste obchod mezi oběma zeměmi, loni dosáhl objemu 3 miliard dolarů. Rusko uzavřelo smlouvu o postavení prvního jaderného reaktoru v Íránu a prodává zemi zbraně za miliardy.

Ale současný konflikt by mohl ovlivnit plán zahájit srpnový provoz ruského reaktoru v Busheru a je teď málo pravděpodobné, že se Írán dočká dodávky raket země-vzduch S-300 objednaných v Moskvě.

„Moskva opakovaně zachránila Írán od velmi vážných sankcí, takže Ahmadinežádův vzdor je krajně nevhodný,“ řekl Reuters Petr Gončarev, moskevský specialista na oblast Zálivu.

„Je to prostě poslední pokus íránského prezidenta vinit z vlastních problému někoho jiného.“

Ahmadinežád řekl, výměna jaderného paliva s Tureckem a Brazílii dojednána minulý týden je „historickou příležitostí“ prolomit mrtvý bod a prezident Obama by to měl využít.

„Je málo pravděpodobné, že íránský národ poskytne prezidentu Obamovi v budoucnu podobnou příležitost“ řekl a dodal, že dohoda, kterou Teherán uzavřel, a podle které souhlasí s dovozem palivových článků a vývozem spálených, je poslední slovo a nejzazší hranice, kam je Írán ochoten jít.

Spojené státy, Rusko a Evropská unie prohlásily, že jsou vážně znepokojeny prohlášením Íránu, že bude pokračovat v obohacování uranu i po uzavření smlouvy. Západní diplomaté se domnívají, že Írán prostě hraje o čas.

Doplnění editora

Nevím, na kolik je pravdivé prohlášení Íránu, že bude pokračovat v obohacování uranu i v případě uzavření smluv. I kdyby to byla pravda, no a co??? Proč by nemohli? To je přeci vnitřní rozhodnutí suverénního státu. Ptala se snad někoho Amerika o dovolení? Izrael? Indie? Francie? Čína? Rusko? Na co si to tu grázlové hrají?

Rusové mě velmi zklamali, stejně jako Číňané. Tohle se prostě nedělá. Rusku nedošlo, že je na stejné lodi s Íránem, až se grázlové vypořádají s tímto státem, bude na řadě. Anebo možná došlo, ale doufá, že „spolupráci“ a prdelkováním to rozhodnutí oddálí. Jinými slovy Rusko se bojí, stejně jako Čína.

Tím spíše mělo Rusko sankce odmítnout, že k nim není sebemenší důvod. Všichni to vidí. Všichni vidí, že Usrael už zase hledá klacek, kterým by mohl psa bít. Už zase znějí válečné bubny a Washington se chystá zaútočit, jak mu to diktují šéfové v Tel Avivu. Lhostejno, jak moc se bude Írán snažit vyhovět nesmyslným a neopodstatněným diktátům Izraele a USA, stejně bude stále obviňován a trestán. Stejně jako byl svého času Irák. Hussein tehdy mohl dělat cokoliv, a cokoliv udělal, bylo špatně. Chtěli po něm, aby dokázal, že nemá ZHN. Jako kdyby šlo dokázat, že něco nemáte. Teď chtějí po Íránu, aby dokázal, že nepřipravuje ZHN. I když to dokazuje opakovaně, je to pořád málo.

Rusko nemá příliš mnoho přátel a mělo by zvážit, zda stojí za to, podtrhnout koberec pod těmi několika posledními, se kterými lze jakž-takž počítat. Namísto aby obě země (Rusko a Čína) využily své velikosti a svého postavení, namísto aby si zachovaly tvář a pozici, poskakují, jak Washington píská. Velká chyba. Stejná chyba, jakou udělali Rusové v roce 1942. Fašisty nelze uspokojit plněním jejich stále drzejších požadavků. Ani tehdy, ani teď.