Co Bilderbergerové rozhodnou u Íránu?
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2010/05/3741-co-bilderbergerove-rozhodnou-u-iranu.htm
Andrey Fomin
4-7. června 2010 bude luxusní Dolce Resort v Sitges ve Španělsku místem konání dalšího výročního zasedání skupiny Bilderberg – neoficiální konference, pouze na pozvání, které se zúčastní asi 130 hostů, představujících zákulisí globální elity – většinou jde o vlivné postavy z mezinárodní politiky, bankovnictví, podnikání, armády a médií – tedy sponzoři, podporovatelé a manipulátoři desítek prezidentů a premiérů na celém světě. Seance se bude konat za zavřenými dveřmi, jako vždy.
Jakýkoliv schopný analytik může snadno předpovědět, co bude hlavním předmětem diskuse. Výsledek ekonomické krize, tak chytře rozehrané „oddanými kruhy“ na Wall Street, jen stěží dosáhne svých cílů. Navzdory další koncentraci kapitálu pod kontrolu několika soukromých skupin, jako JP Morgan Chase, Goldman Sachs a Citigroup, ekonomiky a peněžní systémy klíčových mezinárodních hráčů mimo jejich dosah – Číny a Ruska – útok přežily a dokonce se jim dostalo dalších impulzů. Všechny scénáře eskalace krize zasáhly nejdříve západní společnost (Řecko je pouze nejviditelnějším příkladem), a na Rusy a Číňany, kteří byli původně zamýšleni jako „primární cíl“, zůstaly pouze „následné dopady“. Náklady na udržení zdání dobrého stavu západu se pro elitu ukazují být příliš vysokými. Události z 6. května 2010, kdy Dow Jones začal ráno svůj volný 9% pád, a pouze bezprecedentní intervence bankéřů zachránila trh před kolapsem a tento index se jim podařilo trochu upravit, byly celkem výmluvné.
Takže jaká bude logika Bilderbergerů? Těžko mohou vymyslet něco nového. V r. 1907 první „finanční panika“ nakonec vedla k ustavení Federálních rezerv, soukromé bankovní instituce, která si monopolizovala vydávání amerického dolaru (právní základy pro tento akt necháme pro zatím stranou).
V r. 1914 již Federální rezervy působily, „aby reagovaly na takové výzvy v budoucnosti“. V budoucnosti bylo mnohem více krizí a dvě světové války. Nicméně první světová válka umožnila Americe překonat následky této první „krize“. Následující „velká hospodářská krize“ skončila s počátkem druhé světové války. Takže Bilderbergerové mají řešení po ruce. Potřebují válku někde daleko, v Euroasii. V oblasti, kde se čínské, ruské, indické a muslimské zájmy střetávají. Válku nového typu. Nebudou žádné tankové bitvy, dělostřelecké výměny a střety armád pěchoty. Plánují zažehnout rozsáhlou oblast, od Damašku po Kašmír, a od Kyrgyzstánu po Súdán (zóna zodpovědnosti amerického CENTCOM) a rozpoutat tam permanentní žhavý konflikt.
Národní státy mají zmizet, rozpadnout se na znesvářená monoetnická území, kde bude docházet k nikdy nekončícím válkám. Tyto skupiny nikdy nepochopí, za co ve skutečnosti bojují. Bude tam volání po „demokracii“, po „kalifátu“, po „lidských právech“, „sebeurčení“ a mnoho jiných sloganů, které časem nepochybně ztratí svůj význam. Bohužel tam také nebude existovat žádná přiměřená skutečná mocnost, aby tento kontinent stabilizovala.
V případě ruského nebo čínského zásahu budete slyšet hysterický jekot o „imperiálních ambicích“ a „hrubém porušování práva menšin“ a tak dále. Nekonečný, bolestný a devastující chaos v Euroasii, a v pozadí bude řízen globálními konglomeráty médií a výzvědných služeb, zatímco přísně střežené TNC budou vysávat zdroje z naříkajících střev kontinentu a platit za ně místním polním velitelům zbraněmi a municí pro budoucí bitvy.
Již se jim to povedlo v Iráku. Afghánistán bude přeměněn na stejný zmatek, jakmile NATO tuto oblast opustí. Kyrgyzstán upadá do chaosu před našima očima. Pár dalších „teroristických“ útoků někde, s jasnou pákistánskou stopou – a Pákistán bude v plamenech také. Vytvoření nepřerušovaného pásu nestability v celé Euroasii má pouze jednu překážku – Írán. Takže destabilizace Íránu je pro elitu primárním úkolem.
Opakovaně vyzkoušeli Írán vnitřně. Scénář je vždy stejný. Protesty vyvolané ze zahraničí a pátou kolonou uvnitř íránské společnosti, shromáždění tisíců naivních v ulicích. Pak je potřeba oběť. Mladá, krásná. Zavražděná brutálně. Před kamerami. To je klasická operace válečných štváčů.
Neda Agha-Soltan se stala symbolem íránské revolty. Byla zabita v Teheránu, 20. června 2009, během pouličních protestů po íránských volbách.
K dnešnímu dni toto smutné video na YouTube vidělo více než 820,000 lidí. Nikdo nepochybuje, že toto nevinné stvoření zastřelil chladnokrevně íránský zákeřný policista. Zde je příklad, jak se o tom informuje: „Jeden člen Basij byl ukryt na střeše civilní budovy a v 19:05 úspěšně zastřelil dívku ranou přímo do srdce. Kulka se v hrudi Neda Agha Soltan roztrhla, takže to nevydržela déle než dvě minuty a zemřela.“
Ale ptejme se: kde jsou důkazy? Kde je policista, který ji údajně zabil? Zde je úryvek z článku na wikipedii: „… dav strhl muže z jeho motorky a vykřikoval: „Máme ho, máme ho“, odzbrojil ho, získal jeho identifikační kartu a identifikoval ho jako člena milicí Basij (vládní polovojenské organizace). Tento člen milice, identifikován jako Abbas Kargar Javid, křičel „nechtěl jsem ji zabít“. Protestující ho nechali odejít, ale nechali si identifikační kartu údajného vraha a pořídili mnoho jeho fotografií…“ Jsem si jistý, že oba výroky jsou téměř správné. Nada byla zastřelena ze střechy. Důstojník Basij byl davem zadržen. Problémem je, že mezi těmito dvěma fakty neexistuje žádné spojení. Logicky nemůže jít o stejného muže. Protože profesionální odstřelovač nikdy místo neopouští přímo před očima udivených kolemstojících. Je-li dostatečně stupidní, aby to udělal, je normálně okamžitě zlynčován rozzuřeným davem. A jsem velmi skeptický ohledně toho „chtění“…
Pravdou je, že trik s „policejním zabijákem“ je běžnou praktikou u jakéhokoliv revolučního hnutí (pamatujete na Zifčáka? – p.p.). Totéž se stalo v první ruské revoluci v r. 1905, kdy provokatéři útočili na lidi vpředu, aby obvinili úřady ze záměrné střelby na „poklidné demonstranty“. Stejný scénář byl uplatněn v r. 1989 v rumunské Bukurešti, kdy kolaboval režim Ceausesca. Později zemřeli „mučedníci demokracie“ v srpnu 1991 v Moskvě, kdy Sovětský svaz prožíval své poslední měsíce… „Cíl ospravedlňuje prostředky“ – to je slavný výrok klasického revolucionáře Lva Trockého (Bronsteina – p.p.). Současní revolucionáři se jeho rady drží. Pokud je poblíž kameraman s netřesoucí se pohotovou rukou a nějaký dobrý cíl, vše pro show je připraveno. Pro svržení „nenáviděného režimu“ lze udělat cokoliv představitelného.
Ale zpět k Íránu. Režim Ahmadinejada je stabilní. Ať si Íránci myslí o „demokratických právech“ a „svobodách“ cokoliv, podporují své vedení. Vědí, že ačkoliv není ideální, je pochmurná alternativa tohoto režimu denně vysílána z Bagdádu a Kábulu. Jedinou zbývající možnosti pro Bilderbergery je začít válku. Takže je protlačována „íránská jaderná otázka“.
Každý inteligentní expert chápe, že Írán, ať jaderný, či nikoliv, nepředstavuje pro mezinárodní bezpečnost sebemenší hrozbu, aspoň v porovnání se zuby si brousícím Izraelem (nečlenskou zemí NPT), který vlastní 200-400 jaderných hlavic, a to nemluvě o USA. Současné politické aktivity Ruska, Číny, Brazílie a Turecka přimět Írán k výměně uranu a uvalit nové mírné sankce jsou zaměřeny pouze na jedno: nedat sebemenší záminku pro útok na Írán. Protože takový útok má být nařízen. Trilaterální komise, mladší odnož skupiny Bilderberg, tuto otázku probírala na své poslední schůzce v irském Dublinu 7-10. května 2010, a očividně vypracovala odpovídající plán pro posouzení představenými.
Plánovaná válka proti Íránu má ještě další rozměr. Íránský odvetný útok je zaručen. Cílem budou území USA a Izraele (včetně lodí a velvyslanectví). To bude velký důvod nechat prasknout bublinu stávajícího amerického dluhu ve výši 12,9 bilionů dolarů. Osud eura a dalších měn je také žalostný. Padnou první a hlouběji, než zelený dolar. Protože „poklidná útočiště“ nebudou povolena, když se strýček Sam bude cítit špatně.
K válce by měla existovat záminka. A zároveň by měla být zkombinována se zmenšující se možností tvrdé ruské reakce na apokalyptický útok na Írán. První „zkouškou“ byl červenec-srpen loňského roku, kdy ruská nákladní loď MV Arctic Sea byla zajata únosci při pobřeží Švédska a dopravena do Cape Verde, kde byla osvobozena zvláštní jednotkou ruského námořnictva 17. srpna 2009. Následné úniky do tisku a politické akce naznačily, že šlo o operaci izraelské rozvědky, aby vyrobila potřebnou záminku. Loď měla vézt „ruské“ komponenty jaderných zbraní a měla být „zachycena“ při vstupu do íránských teritoriálních vod. Tento scénář by učinil velmi směšnými ruské požadavky na zastavení bombardování a útoků na íránské civilní a vojenské objekty. Tajná návštěva izraelského premiéra Benjamina Netanyahu v Moskvě 7. září 2009 tuto verzi potvrzuje. Jeho osobní přítomnost byla nezbytná, aby tuto choulostivou otázku urovnal s ruskou vládou. S největší pravděpodobností slíbil, že Izrael zruší své vojenské přípravy na útok na Írán výměnou za neodhalení těchto informací o zapletení Izraele do tohoto případu.
Na počátku června Bilderbergerové rozhodnou, jestli je čas začít novou sezónu politického divadla kolem íránských jaderných zbraní, amerického dolaru a globálních přírodních zdrojů. Doufáme, že budou dostatečně inteligentní, aby do této sebevražedné záležitosti nezabředli. Časy se změnily. Světová vláda je nyní mnohem vzdálenější vyhlídkou, než se zdála být v 90. letech. Nádherný ve své různosti se multi-polární svět, rodina skutečně suverénních zemí, zatím tomuto cíli nepodvolil.
Článek What Will the Bilderbergers Decide on Iran? vyšel 22. května na serveru fondsk.ru. Překlad L. Janda.
Článek byl publikován 25.5.2010
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.