Svobodní lžou, Řecku jsme nepůjčili ani 1 €!

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2010/05/3713-svobodni-lzou-recku-jsme-nepujcili-ani-1-.htm

Georgis Fasulis

Když jsem ve středu přišel do práce a kolega se mě zeptal, co dělám v práci a proč nestávkuji, pousmál jsem se. Když se mě druhý kolega zeptal, proč si nezajdu za šéfem říci o příplatek, protože jsem přišel do práce včas a dokázal spustit můj pracovní PC, uvědomil jsem si, že tady přestává legrace. Né, fór od kolegy to byl docela dobrý a pobavil celé oddělení včetně mě.

Co už ale legrace není, je fakt, že mediální hysterie okolo Řecka s sebou přinesla kromě seriózních informací i spousta polopravd či mýtů.

A Strana svobodných občanů finanční krize v Řecku zneužila k rozšíření nehorázné lži. Jmenovitě tak činí jejich předseda Petr Mach a místopředseda této strany a taky zdejší bloger František Matějka.

Bez jakéhokoliv studu rozšiřují lež, že jsme tajně, bez vědomí občanů poslali na pomoc Řecku 26 mld Kč (1 miliardu €). Ve svých emotivních článcích, např. zde Už je to tady - půjčujeme 26 miliard Řecku se snaží navodit u lidí dokonce dojem, že tyto peníze jsou nenávratně ztraceny a že tak přispějeme ze svého, už tak dosti chudého krajíce, líným Řekům na jejich zahálčivý život.

Mach mimo jiné píše:"Právě jsme pro Řecko poslali do MMF 26 miliard našich korun. Daňových poplatníků a občanů se nikdo neptal."

Tuto nehoráznou demagogickou lež se snažil uvést na pravou míru u Moravce v ČT i exministr financí Kalousek. Protože pan Matějka přesto zveřejnil další ze svých lživých blogů zde Janotovi "ulítlo", že 26mld šlo skutečně do Řecka! , pokusím se uvést jejich lži a taky další polopravdy, jež se rozšířily okolo řecké krize, na pravou míru také já.

Jaká jsou tedy fakta?

1) Pravdou je, že jsme Řecku nepůjčili, alespoň zatím, ani jeden eurocent!
Svobodní svou lež založili na faktu, že ČR uložila tyto peníze u Mezinárodního měnového fondu. O tyto peníze, celkem ze všech zemí EU asi 70 mld €, 27 zemí EU po dohodě s MMF navýšilo zdroje tohoto fondu. Nebyly určeny jako půjčka Řecku, ale byl to vklad do MMF. To je nebetyčný rozdíl!

2) Peníze nešly z rozpočtu, ale z devizových rezerv, které má ČNB uloženy v zahraničních bankách.
3) Nejedná se o žádné milodary, jedná se o normální vklad, jako u kterékoliv jiného bankovního domu. Jediné, co ztrácíme, je rozdíl v úročení, což dělá (podle Kalouska) asi o 1% menší úročení. Na druhé straně jsou tyto peníze uloženy u bankovního „domu“ s tím nejlepším možným ratingem.

4) O navýšení zdrojů MMF evropskou sedmadvacítkou bylo rozhodnuto již před více než rokem. U nás tento krok schválila Topolánkova vláda v dubnu loňského roku. Tedy dávno před vznikem řecké krize.

5) A že MMF nyní půjčí Řecku prostředky? No a co? Vždyť přesně za tímto účelem byl MMF založen a proto funguje. Je to poslední záchranná brzda před bankrotem země. Nikdy nemůžeme vědět, kdy v budoucnosti sami jeho pomoc nebudeme potřebovat.

6) Zemi hotovými prostředky MMF pomůže, ale to neznamená, že jim je dá. Je to normální regulérní půjčka, kterou navíc MMF podmiňuje těmi nejtvrdšími ekonomickými podmínkami v dané zemi. Pro každou zemi znamenají tyto tvrdé podmínky vždy ekonomickou recesi a propad. Na druhé straně se země vyhne nejhoršímu – bankrotu.

6) Spolu s MMF půjčí přímo Řecku i členové Eurozóny (země platící eurem). Nemyslete si však, že se jedná o nějaké milodary. Eurozóna to nedělá kvůli krásným řeckým plážím, zachraňuje tak především sama sebe a navíc z celé transakce někteří členové i nemálo vydělají. Takové Německo např. si půjčuje na trzích za 3% úrok, Řekům ale půjčí za 5% úrok. To není postesk, to je fakt.

7) Samozřejmě u chudších zemí jako je Portugalsko či Slovensko je tento rozdíl úročení díky nižším ratingům těchto zemí nižší. Ani jedna země však na půjčkách prvoplánovaně neprodělá. Ale znova opakuji, že země zachraňují především sami sebe. Slovenský premiér Fico řekl: Nám móžu byť Gréci naprosto ukradený, my musime zachránit Slovensko.

8) Riziko půjčených peněz je jen v případě totálního bankrotu země. Jenže v tomto případě, kromě ztracených částí peněz z půjček, dojde k mnohem horšímu. Stejně jako se stalo v případě Lehman Brothers krize dominovým efektem přeskočí na další země Eurozóny. Naprosto srovnatelné problémy se svými dluhy mají i Itálie, Anglie či Španělsko. A o tom, že se v případě kolapsu eurozóny svezou i další země včetně té naší, snad nepochybují ani Svobodní.

Co říci závěrem?

Nechci omlouvat řecké žití nadpoměry. To nemůže žádný rozumný člověk. Snad je dobré ale alespoň uvést na pravou míru ty největší polopravdy a lži, které se objevily v médiích.

Řekové chodili před pár lety do důchodu ve svých 60 letech, stejně jako my, nikoliv v 52 či v 53, jak se objevilo v médiích. A stejně jako my, i Řekové začali tento věk postupně prodlužovat. Dnes se chodí do důchodu v Řecku v 62 letech. Po schválení opatření nadiktovaných MMF Řekové prodloužili věk skokově od příštího roku na 65 let. Ty odchody v 53 letech, které média naschvál ve snaze své čtenáře co nejvíce popudit zobecnila, platí jen pro některé profese např. hasiče či piloty.

Zrovna tak není pravda, že Řekové mají průměrný důchod 1600€. Taková informace také běhá po síti. Průměrný důchod v Řecku je 750€. Ale ani tak na něj většina důchodců nedosáhne, právě kvůli přehnaně vysokým důchodům vysokých státních úředníků.

V čem média nelžou, je katastrofální přezaměstnanost ve státním sektoru. I to, že tento sektor dosáhnul ve mzdách v průměru neuvěřitelného až 2,5 násobku průměru sektoru soukromého včetně všech těch výhod jako je definitiva (o které se mimochodem uvažuje i u nás) apod., je pravda.

A jak k tomuto katastrofálnímu stavu došlo?

Odpovědět na takovou otázku v několika větách je velmi těžké. Já osobně vidím podstatu současného kritického stavu v Řecku především v neexistenci normální pravicové strany, která by přinášela do politického spektra rovnováhu a všechny tyto výstřelky korigovala.

A pak v obrovské korupci celého státního sektoru, která ale přímo plyne z příčiny první.

Řecká pravice (jmenuje se Nová demokracie) ale nikdy nebyla skutečnou pravicí. Místo, aby fungovala jako jinde ve světě jako brzda rozhazování veřejných peněz, sama, když se dostala v roce 2004 k moci, zemi za pouhých 5 let rozkradla a přivedla k dnešnímu bankrotu.

Ve své destrukci dokonce pokračuje i nyní, když ve čtvrtek při parlamentním schvalování tvrdých opatřeních nadiktovaných MMF, hlasovala, dnes už jen jako opozice, proti nim!

Naprostá většina Řeků nejsou ani líní ani rozmazlení. Lidé pracující v soukromém sektoru, a to je většina, pracuje velmi tvrdě. A ti, co pracují ve službách, dělají často bez dovolených, soboty neděle. Spousta z nich musí mít, aby nežila v chudobě, dvě zaměstnání.

Není pravda, že většina Řeků je proti opatřením vlády. Naopak, většina (asi 60%) přímo schvaluje vládní opatření. To, co vidíte v televizi, jsou radikálové, anarchisti a komunisté - ti jsou proti státu jako takovému, proti EU, proti demokracii, chtějí revoluci. Ti zapalují a vraždí. Těch nejradikálnějších jsou ale řádově stovky. Ostatní normální protestující jsou státní zaměstnanci, kteří mají strach o svou budoucnost. A nemyslete, zdaleka ne všichni z nich mají tisíce € měsíčně, jak se píše. To ale neznamená, že jich není moc.

Řecká krize, která je díky relativně malého podílu řecké ekonomiky na výkonu celé eurozóny ještě stále řešitelná, kromě toho, že probudí a donutí Řeky, aby něco udělali se svými veřejnými prostředky, tak paradoxně pomůže nastartovat také obecné systémové změny v hospodaření a kontrole celé Eurozóny tak, aby se něco podobného neopakovalo v blízké budoucnosti také v dalších zemích a aby byla Eurozóna do budoucna odolnější a stabilnější vůči globálním finančním turbulencím v moři neklidné světové ekonomiky.

A my, místo toho, abychom Řekům spílali, bychom si z jejich současné tragédie měli vzít spíš poučení. Pokud vím, tak např. v korupci za Řeky zas tak moc nezaostáváme.

Jedinečnou příležitost k tomu budeme mít již za tří týdny u vole8. května na blogu bních uren tím, že z veřejného života vyloučíme strany, které se snaží voliče korumpovat nebo jim beze studu lhát.

Článek vyšel 8. května na blogu Georgise Fasulise.

Článek byl publikován 11.5.2010


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.