Zesílení teroru na severním Kavkaze. Proč k tomu dochází?

S vnitřními příčinami zesílení teroristické hrozby na severním Kavkaze souvisí etnicko-klanový charakter v republikách tohoto regionu a financování banditů politiky, kteří tyto bandity využívají ve svých hrátkách. Dochází zde k nekonečnému přebírání moci z rukou jednoho etnického klanu do rukou druhého, a opačně – na principu kyvadla. Lze to přirovnat k přetopenému parnímu kotli. Čekají, až bouchne.

Většina tradičních muslimů si myslí, že bandity nelze předělat – jsou jako vzteklí vlci, kteří mohou být nebezpečnými šiřiteli smrtelné infekce, a jedinou možností, jak se před nimi ochránit, je je zabít. Z pohledu představitelů zákona zkušenosti z izolování banditů ve vězeních ukazují, že jejich degradace osobnosti je již taková, že jejich návrat do normální společnosti již není možný. Pokouší se okamžitě dát průchod své zuřivosti.

V zahraničí bandity obhajují mezinárodní hnutí za lidská práva, píší o nich západní masmédia, nazývají násilníky a hrdlořezy „povstalci“, a zahraniční NGO se jim snaží všemožně pomoct. Nejčastěji tak činí masmédia a nevládní organizace zemí NATO, které v Rusku považují za „partnery“ v boji s mezinárodním terorismem. Avšak naši „partneři“ mluví o terorismu pouze tehdy, když dojde k výbuchu v USA nebo západní Evropě, ale pokud k tomu dojde v Rusku, jde o „akci povstalců“. Budu zde citovat článek zveřejněný v dubnu na internetové stránce analytického centra Stratfor:

„… Kavkazští muslimové nejen pokračují v operacích, ale ty jsou častější a rychlejší, a doprovází je neustálým vystupováním ve sdělovacích prostředcích, ve kterých na sebe povstalci berou zodpovědnost za útoky a kritizují ruskou protiteroristickou reakci. V době od 29. března do 9. dubna provedla tato skupina tři pumové útoky v Moskvě, Dagestánu a Ingušetii, pomocí pěti sebevražedných atentátníků (z nichž tři byly ženy). To je slušný výkon, který demonstruje, že kavkazští muslimové mohou disponovat najednou několika údernými skupinami a koordinovat jejich útoky… Šéf a zakladatel kavkazského emirátu Doku Umarov je zocelený veterán první a druhé čečenské války, během kterých velel praporu. V r. 2006 se Umarov prohlásil za prezidenta Čečenské republiky Ičkeria, a šéfem vlády neuznané separatistické Čečny. Nejméně šestkrát Umarova podporující povstalci, a čečenské a ruské úřady, tvrdili, že byl zabit. Naposledy v červnu 2009. Nicméně i nadále se objevuje na videích a přebírá zodpovědnost za útoky na cíle v Rusku (jako například na videu z 29. března 2010, ve kterém se přihlásil k zodpovědnosti za výbuchy v moskevském metru).“

Čtěme dále: „Nový emirát se rozšířil na Dagestán, Ingušetii, Severní Osetii a další oblasti dále na sever, s většinou muslimského obyvatelstva, tedy daleko za původní hranice Čečenska. Umarov vyzval k vytvoření islámského státu, překračujícího hranice stávajících národních států. Umarov rovněž nanejvýš jasně zdůraznil, že tento emirát nelze vytvořit mírovou cestou. Vyzval k použití síly a vyhnání ruských jednotek a k vytvoření „islámského“ státu.“ K závěrům podobným závěrům Stratfor (tedy že „wahabové“ v boji s Ruskem zjevně sázejí na vyzbrojení populace) jsem dospěla již v letech 1994-95 v Čečensku.

Pokračujme v článku Stratfor dále: „V dubnu 2009 vystoupil Umarov s prohlášením, ve kterém ospravedlňoval útoky na ruské civilisty… a vyzval ke zvýšení počtu útoků na ruském území, za hranicemi Kavkazu. Tuto politiku, která se začala projevovat od chvíle zabití pravoslavného kněze Danila Sysojeva v říjnu 2009, který byl zavražděn ve svém domě v Moskvě za to, že „haněl islám“, jsme zaznamenali. Tato politika pokračovala výbuchy ve vlaku a v moskevském metru v březnu 2010.“

Analytici Stratfor se z nějakého důvodu domnívají, že spojení všech tří skupin banditů pod velením Doku Umarova je novým jevem. A zatím v Čečensku, v táborech u Sežeň-Jurta, probíhal od začátku 90. let výcvik diverzně-teroristických skupin, které byly vysílány do celého Ruska. Instruktory byli hlavně Arabové, kteří předtím prošli výcvikem v afghánských táborech vedených instruktory NATO. Ti pak školili diverzanty z řad mladíků ze všech republik severního Kavkazu. Následně tábory přesunuli do soutěsky Pankisskoje v Gruzii, kde výcvik diverzantů pokračoval. Instruktory zde byli už nejen Arabové… Autoři citovaného článku píší: „Kavkazský emirát dokázal centralizovat (či aspoň to tak prezentovat) úsilí dříve nejednotných skupin povstalců na Kavkaze. V dubnu 2009 Rusko sdělilo, že začíná stahovat jednotky z Čečenska, ale že v této oblasti zůstane ještě asi 20,000 ruských vojáků. Stahování vojsk je skutečné a vedlo k rychlému vzestupu aktivity povstalců.“ Stratfor se očividně pokouší „prodat“ emirát dráže a vykresluje ho silnějším a významnějším, než je. Tak postupují obchodníci se zbraněmi. Proto tolik reklamy, včetně prezentace programového prohlášení samozvaného emíra, ve kterém vyzval k „uznání emirátu za legální regionální stát a k přijetí zákonů šaríja“.

Je pravda, že na konci článku analytici Stratfor střízlivě poukazují na pravděpodobnost, že „bojovníci-džihádisté“ výhledově „navážou vážné vztahy s mezinárodními džihádisty typu Al-Kejdy“. Rozumný předpoklad. Stratégové NATO by se nad tím měli zamyslet.

Ale političtí „hráči“ místního kavkazského významu, kteří doufají, že neustálými zvláštními operacemi získají více dotací/darů z federálního centra, by rádi mluvili o skutečném „kavkazském emirátu“. Celá tato ideologie je v podstatě jen starým plánem na vytvoření „Velké Ičkerie“ v novém kabátě, cestou salámové taktiky, jak mi v r. 1994 řekl Movladi Udugov, připojováním území sousedních republik, v první řadě Dagestánu. Pod přísně teokratickým „wahabsko“-policejním, či přesněji vojensko-fašistickým donucovacím systémem, pod heslem „čistého islámu“, milionové obyvatelstvo Čečenska s velkou mírou porodnosti za několik generací přemůže a asimiluje všechny malé národy, které neopatrně spolknou báchorku o „kavkazském emirátu“ jako všeléku na sociální bídu utlačovaných národů severního Kavkazu. A pak se utkvělá představa „ičkerijského Goebbelse“, jak nazvali Movladi Udugova, stane realitou. A nepůjde již jen o bumerang a ani o ruskou ruletu, ale prodej vlastních dětí a vnuků do otroctví, ze kterého nebude návratu.