Atény v plamenech – a krize udeřila v srdci EU

Ekonomická krize, sužující tuto zadluženou zemi, si nejen vyžádala své první životy: došlo k posunu od zmatku k násilí.

Dnes (článek vyšel 5. května, poznámka editora) ve 14:03 zemřeli na třetím patře neoklasické budovy v srdci Atén tři lidé – a Řecko se změnilo. Jak se zaměstnanci banky pokoušeli uhasit požár, způsobený benzínovou bombou vhozenou do budovy protestujícími, ekonomická krize, sužující tuto zadluženou zemi, si nejen vyžádala své první životy: došlo k posunu od zmatku k násilí, v důsledku bezprecedentního hněvu.

Mladí zaměstnanci banky, muž a dvě ženy, z nichž jedna byla těhotná, zemřeli při požáru, který vznikl hodinu poté, co naštvaní protestující začali obléhat řecký parlament.

„Všichni jsme naštvaní, velmi, velmi naštvaní“ křičela Stella Stamou, úřednice stojící na rohu ulice, již ochraptělým hlasem, jen blok od místa, kde byla zapálena banka.

„Napište to – naštvaní, naštvaní, naštvaní, naštvaní,“ řekla poté, co se zúčastnila jednoho z největších shromáždění, která zachvátila hlavní město od doby návratu k demokracii v r. 1974. „Naštvaní na své vlastní politiky, naštvaní na MMF, naštvaní na EU, naštvaní, že jsme ztratili výdělky, naštvaní, že nám nikdy nebyla řečena pravda.“

V celých Aténách byly vidět známky vzteku všude: bulváry a náměstí v centru města připomínala válečnou zónu, hořela auta, hořely hotely, hořely vládní budovy a popelnice, rozmlácená okna a chodníky.

Při prohlížení trosek Karwan Ahmet, 28letý irácký Kurd, který v chaosu uvízl, při popisu těchto scén řekl, že to vypadá, „jako by to bylo přímo z Iráku. Připomíná mi to ty sračky, které jsme viděli v Kirkuku.“

To, co začalo jako generální stávka vyvolaná odbory na protest proti silně nepopulárním úsporným opatřením, se změnilo na tsunami vzteku, kdy do ulic vyšlo podle odhadů asi 100,000 pracovníků soukromého a veřejného sektoru, a křičeli „ať to zaplatí plutokracie“.

V poledne získala rozzuřenost novou a odhodlanou dynamiku, kdy demonstranti – včetně kdysi oddaných stoupenců vládnoucí socialistické strany – začali vykřikovat „zloději, zloději“.

Jejich zášť se brzy obrátila proti velké pískovcové budově, kde sídlí řecký parlament. Po potyčkách s policií, kdy odehnali čestnou stráž od hrobu neznámého vojína a přinesli k památníku sekery, se na budovu pokusily zaútočit stovky lidí a křičely „vypalte ten bordel“.

Zatímco poslanci uvnitř probírali drastické ekonomické reformy, které požadují země eurozóny a MMF výměnou za největší nouzové vyplacení v historii, pořádková policie venku střílela do shromážděného davu granáty se slzným plynem. „Všichni tam jsou dobytek, žeroucí z koryt,“ řekl jeden muž, ohánějíc se velkou dřevěnou pálkou. „Naši politici jsou přímo zodpovědní, a tito odporní zločinci to vědí, protože utekli ze země.“

Protože Řecko musí 19. května refinancovat svůj obrovský dluh ve výši 300 miliard euro, EU a MMF minulý týden souhlasily s tím, že do prázdné pokladny nalijí 120 miliard euro, za podmínky, že Atény provedou bezprecedentní rozpočtové škrty.

Tento tvrdý režim, do kterého spadá i zmrazení mezd ve veřejném sektoru a penzí, mimo dalšího zvyšování daní, byl v této zemi nevídaný od doby, kdy prošla strádáním občanské války v r. 1949.

„Proč bychom za tuto krizi měli platit my, obyčejní lidé?“, řekl Giorgos Didimopoulos, 55letý klenotník, který je členem komunisty podporovaných odborů, které v úterý vzaly ztečí starodávnou Akropolis, aby tam vyjádřily přesně totéž.

„Lidé zapomínají, že Řekové nemají rádi autority. Vždy jsme vzdorovali, když jsme si mysleli, že je něco nespravedlivé. Bojovali jsme proti Peršanům u Marathónu, Němcům za druhé světové války, a budeme bojovat proti MMF, protože ve skutečnosti již žádnou vládu nemáme. Jsou to cizí síly, které nám nyní vládnou.“

Průzkumy mínění ukázaly, že není sám. Stále sílí názor, že jsou to Řekové s nízkými příjmy, již tak zasažení předešlými úspornými balíčky, kteří mají tímto tříletým fiskálním a strukturálním programem trpět. V opakovaných průzkumech většina lidí řekla, že půjdou do ulic, aby se tam těmto „barbarským“ opatřením vzepřeli. Pro mnohé jsou dnešní násilnosti jen ochutnávkou toho, co teprve přijde.

Za situace, kdy odbory podporují generální stávku – stávku, která zemi ochromila a izolovala Řecko od zbytku světa – byly protesty považovány za klíčový test odhodlání premiéra George Papandreu provést reformy. Německo, které ponese lví podíl na nouzové pomoci, rychle varovalo, že pokud se Atény odchýlí z cesty, zdroj peněz rychle vyschne.

Ale má ve svých rukou i válku. „Již nemohou říkat, že jde o izolované incidenty násilností, prováděných anarchisty vrhajícími kameny,“ řekl Makis Papadopoulos, který vlastní oblíbený turistický obchod na historickém náměstí hlavního města ve čtvrti Plaka, kde majitelé obchodů ve strachu obedňovali své provozovny.

„Lidé jsou tlačeni do front s polévkou pro chudé. Po intervenci MMF se věci změnily. Nyní tu máme explozivní situaci a nikdo neví, co Řekové udělají, jak daleko lidé zajdou při ventilování své rozladěnosti.“ Řešení, říkají někteří, může přijít pouze po důkladném vyčištění řeckého zkorumpovaného politického systému.

Papadopoulos řekl: „Tato krize nás naučila, že nemůžeme pokračovat způsobem, jakým jsme činili, žít z půjček, chovat se ke státu jako k bezedné pokladně, kterou lze vykrádat, a nikdy nemyslet na budoucnost.“