Kyrgyzský narkotický nůž v těle Ruska

Narkoagrese proti Rusku se vede na široké frontě a prostupuje všemi sférami politického a sociálně-ekonomického života. Podstatnou roli v tom hraje Kyrgyzstán. V současnosti existuje v této oblasti deset základních cest vedoucích z Američany okupovaného Afghánistánu, a šest těchto cest vede přes kyrgyzské město Oš – největší uzlový bod pašování drog z Afghánistánu.

Jsou to tyto cesty:

1 Afghánský Badachšan – Horní Badachšan, Tádžikistán – Oš, Kyrgyzstán – Sumgajt, Ázerbájdžán (dříve v oblasti Baku probíhalo zpracování morfia na heroin, ale po rozšíření produkce v Afghánistánu se ázerbájdžánská narkomafie více specializuje na přepravu) – Bosna, Chorvatsko – západní Evropa;

2. Afghánský Badachšan – Horní Badachšan, Tádžikistán – Oš – Biškek – Samara – Moskva – Estonsko – Švédsko – USA;

3. Afghánský Badachšan – Horní Badachšan, Tádžikistán – Oš – Biškek – Jekatěrinburg – Moskva – Estonsko – Švédsko – USA;

4. Afghánský Badachšan – Horní Badachšan, Tádžikistán – Oš – Biškek – Nižnyj Novgorod – Moskva – Estonsko – Švédsko – USA;

5. Afghánský Badachšan – Horní Badachšan, Tádžikistán – Oš – Biškek – Saransk – Moskva – Estonsko – Švédsko – USA;

6. Badachšan – Dušanbe – Bombory, Gruzie – Kobuleti (dříve zde probíhalo zpracování morfia na heroin, ale po rozšíření produkce v Afghánistánu se Kobuleti také přeměnil na tranzitní místo) – Adžárie – Turecko;

7. Mugrab – Horní Badachšan, Tádžikistán – Oš – Biškek – Gjandža, Ázerbájdžán – Moskva – Šaulaj, Lotyšsko – Evropa;

8. Mazari-Šarif – Termez, Uzbekistán – Šali, Čečensko – Nachičevaň, Ázerbájdžán – Turecko;

9. Mazari-Šarif – Termez – Samarkand – Gjandža – Dagestán – Šali – Moskva – Šaulaj;

10. Mazari-Šarif – Termez – Samarkand – Gjandža – Dagestán – Karačajevo-Čerkesie – Abcházie – Rumunsko.

Základními cestami pro pohyb drog z tohoto regionu do Ruska, Evropy a USA jsou trasy z Tádžikistánu do jižního Kyrgyzstánu.

Tyto cesty (Tádžikistán – jižní Kyrgyzstán) vedou po třech základních automobilových trasách, po kterých sem, a dále do Kazachstánu a Ruska, převáží afghánský heroin: Chudžand – Oš, Chorog – Oš a Džergytal – Oš. Například „sogdijská trasa“ zahrnuje silnice z tádžického Chudžandu do Batkenské oblasti Kyrgyzstánu, a dále do Oš. Druhá trasa, „batkenská“, jsou horské cestičky z Džergatalské oblasti Tádžikistánu do Batkenské oblasti. Část tras prochází přes území Uzbekistánu. A prakticky všechny trasy vedou do Ošské oblasti Kyrgyzstánu, odkud jsou pak přes Džalalabadskou oblast drogy přepravovány na sever Kyrgyzstánu, do Talasské a Čujské oblasti, a odtud hromadně proudí do Kazachstánu a dále pak do Ruska a země Evropy.

Mimo to během léta se drogy přepravují z tádžické strany do jižního Kyrgyzstánu po stovkách peších a koňských stezek, které kontrolovat prakticky nelze.

Takže trasa Horní Badachšan (Tádžikistán) – Oš (Kyrgyzstán) se zdá být nejdůležitější ve většině tras.

Od r. 2008 je pozorován nárůst počtu občanů Kyrgyzstánu zadržených na území Ruska za nezákonný obchod s drogami. Pouze na začátku r. 2009 bylo zabaveno téměř pět tun drog, z toho 480 kg heroinu, a 2680 kg hašiše. Zatčení byli v převážné míře občany Kyrgyzstánu a pašeráci z Kazachstánu, kteří dostali ruské občanství. Podle náměstka ředitele Agentury pro kontrolu pašování narkotik Kyrgyzstánu Vitalije Orozalijeva se narkoprovoz přes Kyrgyzstán neustále zvyšuje, a v r. 2009, v porovnání s r. 2008, vzrostl objem zabavených drog dvojnásobně.

„Prodejci drog mají obrovské finanční zdroje, říká V. Orozalijev, a díky zrádcovství pracovníků orgánů činných v trestním řízení dostávají velmi podrobné informace o připravovaných operacích.“ Průměrný plat pracovníka protidrogových struktur v Kyrgyzstánu činí 150 dolarů, a když mu prodejci drog nabídnou „příspěvek“ 50-100 tisíc dolarů, „pokušení přijmout takovou částku je silné“, potvrzuje V. Orozalijev. Dodává, že obchod s drogami je velmi výnosný podnik. Jestliže kilogram heroinu stojí v Afghánistánu 1200-1300 dolarů, tak na území Kyrgyzstánu se jeho cena zvyšuje na 4-5 tisíc dolarů, a v Rusku dosahuje 45 tisíc dolarů za kilogram.

„U nás dochází k velmi silnému spojování obchodu s drogami s orgány činnými v trestním řízení,“ říká expert kyrgyzské NPO „Adilet“ Erik Iriskulbekov. Dokonce i v případu zatčení s předmětem doličným se pachatele ani zdaleka nepodaří potrestat. Velmi často díky úsilí soudců a lékařských expertů jsou obvinění prohlášeni za duševně nepříčetné a daří se jim se trestu zcela vyhnout.

A nyní pozor.

1. dubna 2010 pracovníci ministerstva vnitra Kyrgyzstánu zabavili během zvláštní operace ve městě Oš s cílem zadržet podezřelého za nezákonné přechovávání drog za účelem prodeje více než 160 balíků hašiše afghánské provenience (kolem 107,8 kg) a 24,4 kg heroinu. Narkomafie utrpěla citelnou ránu, a v neděli, z 6. na 8. dubna, dochází v Kyrgyzstánu ke vzpouře, vlády se ujímá vláda „národní důvěry“, kterou Washington utvrzuje v tom, že na území této republiky zachová vojenskou základnu USA „Manas“.

Kyrgyzstán již dávno spadl do sféry geopolitických zájmů USA a jejich spojenců.

Podle údajů CIA je Kyrgyzstán malá chudá horská země s převažujícím agrárním sektorem. Bavlna, vlna a maso – to jsou hlavní zemědělské produkty vývozu. Ale co se týká přírodních zdrojů se zde nachází vodní energetické zdroje, značné zásoby zlata a vzácných zemin, ložisko uhlí, ropy a zemního plynu, nefelin, rtuť, vizmut, olovo a zinek. Stejný zdroj uvádí, že v Kyrgyzstánu jsou v oběhu nezákonné drogy, pěstuje se tam organické nezákonné konopí a opiový mák, především pro potřeby v zemích SNS; funguje zde omezený vládní program ničení úrody; území Kyrgyzstánu je stále více používáno jako místo zpracování při přepravě drog do Ruska a západní Evropy z jihozápadní Asie.

Na západě napsali mnoho o tom, že „zlost národa“ v noci z 6. na 7. dubna 2010 vyvolalo zvýšení cen plynu a vody, zatčení vůdců opozice, korupce, rodinkaření a autoritativnost vládnoucích kruhů. A ani slovo o drogách!

Nicméně Rusko přijde mlčení o tomto nezákonném obchodu dosti draho.

Hranice mezi Ruskem a Čínou kolem Kyrgyzstánu byla stanovena před více než 100 lety. Z mnoha důvodů (nepřesnost v popisu hranic, těžce dostupné vysokohorské podmínky, malé prozkoumání území atd.) došlo mezi Čínou a Kyrgyzstánem k několika sporům, které byly vyřešeny až v r. 1996 dohodou o kyrgyzsko-čínské státní hranici. A hranice Kyrgyzstánu s Kazachstánem a Uzbekistánem zůstávají otevřené. Se vstupem v platnost pravidel celní unie a se zvýšením celních tarifů se tyto části kyrgyzské hranice stanou pro převoz drog nejvhodnějšími. Tyto problémy řešila letos v únoru na zasedání kyrgyzská vláda.

Nehledě na to, že Kazachstán je od 1. ledna 2010 v celní unii s Ruskem, jeho hranice s dalšími zeměmi nejsou stále posíleny. Na mnoha hraničních místech chybí základní dodávky elektřiny; tam, kde má podle pravidel v celní a pohraniční službě působit 100 lidí, jich nepracuje více než 12.

Při pohledu na mapu je patrné, že území Kazachstánu značně proniká do „jižního podbřišku“ Ruské federace. Afghánské drogy prochází přes hranice Kyrgyzstánu s Kazachstánem a Uzbekistánem prakticky bez překážek. Otázka zní, co se stane po vzniku celní unie RF a Kazachstánu?

Moskva dala Astaně jasnou podmínku – pokud chce kazašská strana celní unii s Ruskem, musí posílit ochranu své jižní hranice. Vláda Kazachstánu vyčlenila na zlepšení podmínek pohraničního režimu se sousedy určitou částku a přislíbila dosáhnout pokroku v tomto ohledu s Kyrgyzstánem. Nicméně jde ze strany Astany a Biškeku o dostatečná opatření na ochranu před pašováním drog z jihu, z Afghánistánu pod americkou kontrolou? Smutné zkušenosti dávají důvod k obavám.

Doposud byly na hranicích vždy „díry“, kudy procházely drogy v nemalém množství. Spolupráce narkobaronů Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Ruska vede k neomezenému toku drog přes hranice v desítkách tun. Jestliže se na ruských letištích drogy pronáší v gramech, tak po pozemních trasách v RF proudí neomezeně tuny drog. Na řadě kontrolních stanovišť na rusko-kazašské a kazašsko-kyrgyzské hranici chybí potřebné vybavení pro dohled. Pracovníci celní správy nejsou schopni prověřit většinu aut, která převáží obrovské kontejnery. Říkají, že pokud tyto kontejnery opustí kyrgyzské sklady zaplombované, nemá nikdo právo je otevřít dříve, než dorazí na místo určení na území RF.

Kdo má zájem na pokračování takových podmínek?