Syn člověka

Když jsem šel dnes pozdě večer z hospody, odskočil jsem si v městském parku na malou. Šel jsem do křoví, neboť veřejné záchody byly privatizovány již před téměř dvaceti lety. Nevyplatily se, tak z nich vznikly herny a drogová centra pro mládež.

Napřed jsem se pořádně rozhlédl, aby mne při močení nechytila městská policie. Přitom jsem šlápl levou nohou do psího hovna. Za něj vám nikdo pokutu nedá, ale za pohoršování v případě nuceného močení na veřejnosti ano. Při čištění podrážky jsem šlápl pravou nohou do huby bezdomovci, který spal pod keřem.

Močení mne úplně náhle zázrakem přešlo. Doporučuji při pomočování, které se dnes hojně vyskytuje u přespříliš zaměstnaných podnikatelů, aby v rámci léčení inkontinence šlapali bezdomovcům do ksichtu. Je jich všude díky rozvoji ekonomiky stále více.

Nejprve mne ta situace dojala, neboť jsem si vzpomněl, že Ježíš před dvěma tisíci lety říkal, že syn člověka nemá, kde by hlavu složil, a od té doby se vůbec nic nezměnilo. Ale potom jsem se vzpamatoval a opět přišel ke zdravému rozumu.

Vzpomněl jsem si moudrost těch nejchytřejších z nás, kteří tvrdí, že za všechno si může člověk sám. Ano, je to svatá pravda, a tak jsem toho povaleče přestal litovat. Tělesné vylučovací funkce se v mém těle jako zázrakem s úlevou obnovily.

Nejchytřejšími z nás jsou nejbohatší občané. Z jednoduchého důvodu, neboť abyste byli bohatí, musíte druhé občany dokázat pěkně okrádat. A na to dnes musíte být pořádně chytří. Bohatství je tím nejlepším důkazem inteligence. Proto by obyčejní občané měli dobře poslouchat moudré rady bohatých občanů, jinak by byli chudí.

Všichni obyčejní občané se snaží zbohatnout, protože se tím stanou chytrými. Stydí se totiž za to, že jsou hloupí. Pokud by se snažili být chytrými, nikdy by nezbohatli.

Povšimněte si, že bohatý občan je také nejmravnější. Pokud někoho oklame a okrade, tak za to může okradený chudák. Pokud někdo oklame a okrade bohatého občana, je to vina chudého občana, který musí zaplatit kompenzaci. Mimoto, že bohatý občan je nejchytřejší, je také vždy nevinný. Obyčejný člověk toto nemůže pochopit, neboť je hloupý a je vždy vinný. Za svoji bídu si může sám. Zejména v případě, když jej okrade někdo bohatý.

Takto morálně posílen, mne přestala bolet noha, kterou jsem sklouznul po obličeji toho bezdomovce. Mohl si za to přece sám. Nemá pod keřem co vyspávat. Má si sehnat jako ostatní občané pořádný dům, kam by mohl přes noc, když nekrade, schovávat svoji mrtvolu, aby mu ji ve spánku někdo nešlohnul.

Spánek, zvláště v demokracii, je velmi nebezpečný. V demokracii je totiž vše založeno na uspávání. Jinak by se ekonomika naprosto zhroutila. Čím více občanů zblbnete a uspíte, tím více jich okradete, a tím více budete bohatší a ctnostnější. V demokracii je úplně nejlepší vůbec nespat. Jakmile si totiž trochu zdřímnete tak zchudnete a budete trpět.

Ten Buddha měl tedy naprostou pravdu, když tvrdil, že život je utrpení, ze kterého je potřeba se probudit. A vidíte! Demokracie je k tomu opravdu to nejlepší zařízení na světě. Tak si na ní nestěžujte, je to vaše vina.