Drogování kojenců a batolat psychiatrickými léky

Spojené státy se staly hlavním městem světa psychiatrického drogování, kdy jsou dětem předepisovány léky ve stále nižším věku. Záznamy Medicaid v některých státech ukazují, že duševní nemoci byly diagnostikovány u nemluvňat mladších než rok.

Používání silných antipsychotik u soukromě pojištěných dětí, ve věku 2 až 5 let, v USA se v období 1999 až 2007 zdvojnásobilo, a to podle studie údajů u více než milionu dětí se soukromým zdravotním pojištěním v lednu 2010, „Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry“.

Počet dětí v této věkové skupině diagnostikovaných s bipolární poruchou se během posledního desetiletí také zdvojnásobil, oznámila Reuters.

U studijního vzorku antipsychotiky ošetřených dětí v r. 2007 bylo nejběžnější diagnózou pronikavá porucha vývoje nebo mentální retardace (28,2%), ADHD (23,7%) a nemoc rozvratného chování (12,9%).

Studie informovala, že méně než polovina drogami ošetřených dětí byla vyhodnocena jako duševně zdravá (40,8%), návštěvu psychoterapeuta potřebovalo 41,4%, a návštěvu u psychiatra 42,6%, a to během jednoho roku používání antipsychotik.

„Antipsychotika, která jsou široce a nezodpovědně předepisována americkým dětem – většinou formou chemického potlačování – způsobují nenapravitelné poškození,“ varovala Vera Hassner Sharay, prezidentka Aliance pro ochranu lidského výzkumu v informačním e-mailu z 26. února 2010.

„Tyto drogy mají měřitelné závažné nebezpečné účinky na klíčové biologické systémy, včetně: závažných kardiovaskulárních dopadů, které mají za následek zkrácení života; závažných metabolických dopadů, které způsobují cukrovku a metabolický syndrom,“ napsala. „Dlouhodobé používání antipsychotik, jak se ukázalo, má za následek metabolický syndrom u 40 až 50% pacientů.“

Hlavní výzkumník této studie, profesor psychiatrie na Columbia University Mark Olfson, Reuters řekl, že asi 1,5% ze všech soukromě pojištěných dětí ve věku 2 až 5 let, či jedno ze 70, dostalo v r. 2007 nějaký typ psychiatrické drogy, ať již antipsychotikum, stabilizátor nálady, stimulant nebo antidepresivum.

Psychiatrické drogy zaplavují mozek vyvíjejících se dětí látkami, které ohrožují normální vývoj mozku, a to podle dr. Petera Breggina, zakladatele Mezinárodního střediska pro studium psychiatrie a psychologie (ICSPP), a autora asi 20 knih, včetně „Lékové šílenství“ (Medication Madness).

Drogy samotné způsobuj vážné nemoci u milionů dětí v USA, varuje. „Látky jako antidepresiva, stimulanty, stabilizátory nálady a antipsychotické drogy způsobují závažné, a potenciálně permanentní, biochemické nerovnováhy.“

Americký fenomén

Řada prezentací na výročním setkání Americké psychiatrické asociace v květnu 2009 se věnovala diagnózám bipolární poruchy, včetně prezentace nazvané „Pediatrická bipolární porucha: Kritický pohled na Americký fenomén“, ve které dr. Peter Parry, psychiatrický poradce pro děti a adolescenty, a hlavní přednášející Flinders University v Austrálii, předložil průzkum „Názor australských a novozélandských dětských psychiatrů na rozšíření bipolární poruchy a na míru výskytu pediatrické bipolární poruchy v USA“.

Dr. Parry a jeho kolegové provedl průzkum mezi dětskými psychiatry v Austrálii a na Novém Zélandu. Ze 199 psychiatrů, kteří na průzkum odpověděli, si 90,5% myslelo, že pediatrická bipolární porucha je v USA diagnostikována nadmíru.

1. října 2009 článek s názvem „Předepisování léků našim dětem“ dr. Parry oznámil, že od „poloviny 90. let v USA někteří výzkumníci tvrdili, že pediatrická bipolární porucha (PDB) často začíná před pubertou“.

Jeden z hlavních propagátorů PDB, profesor univerzity Harvard Joseph Biederman, uvedl, že k jejímu objevení se „dochází přímo u skupiny v předškolním věku“.

Parry vysvětluje, že „PDB byla vytvořena tím, že se diagnostika odchýlila od tradičních konceptů bipolární poruchy“.

„U dětí,“ říká, „bylo trvání epizod předefinováno na hodiny, místo dnů a týdnů, a namísto manické euforie stačil jako projev mánie u dětí silný vztek.“

„Na rozdíl od diagnóz jako ADHD nebo deprese, či prostého akceptování, že dítě má závažné emocionální a behaviorální problémy v reakci na různé stresory, znamená PDB celoživotní závažné duševní onemocnění, které si vyžaduje silné psychiatrické léky,“ varuje Parry.

„V USA,“ říká, „je veřejnost navíc vystavována přímé farmaceutické reklamě, která může živit přirozené přání rodičů vystresovaných a agresivních dětí věc rychle vyřešit, tím že doporučuje jednoduchou nápravu léky.“

„Podávání léků americkým dětem se stalo velmi kontroverzním, což ukazuje tragický případ Rebeccy Riley, čtyřleté dívky z Bostonu, diagnostikované ve 28 měsících s ADHD a PBD,“ zdůrazňuje.

7. dubna 2009 autor knihy „Plachost: Jak se normální chování stalo nemocí“, Christopher Lane, zveřejnil na svém blogu Psychology Today rozhovor „Vedlejší účinky“ s novinářem Philipem Dawdy, tvůrcem oblíbené internetové stránky Furious Seasons, kde s ním probíral rostoucí počet dětí diagnostikovaných s bipolární poruchou.

„Co se týká bipolární poruchy u dětí (tzn. mladších 10 let), není to prostě ve zbytku světa problém,“ řekl Dawdy Lane. „Bipolární dítě je čistě americký fenomén.“

„Farmaceutické společnosti a lidi z Harvardu pracovali ruku v ruce, aby v Americe vytvořili generaci dětí s ADHD a bipolární poruchou, a jejich značný vliv lze vidět na milionech dětí a dorostenců, které nyní mají doživotní diagnózu a berou denně hromady psychotropních drog, často ke své újmě,“ sdělil.

Lane se Dawdyho zeptal na jeho názor na nedávnou zprávu v St. Petersburg Times, která uvedla, že méně než ročním kojencům byla na Floridě v r. 2007 předepsána antipsychotika, a informovala též o smrti Rebeccy Riley v Massachusetts v důsledku předávkování. „Jak je možné, aby psychiatři nadále předepisovali kojencům léky v takovém množství, bez většího dohledu?“ ptal se Lane.

„To, co se dělo s antipsychotiky předepisovanými kojencům a batolatům je prostě pro mě nepochopitelné“ Řekl Dawdy. „O těchto drogách je známo, že způsobují obrovské problémy u dospělých, takže proč by je k čertu doktor dával malým dětem, obzvláště kojencům? To mi mozek nebere.“

„Nejsem žádným příznivcem zákazů nebo omezení,“ řekl Lane, „ale toto mi připadá jako situace, kde je třeba se vážně zamyslet nad tím, co děláme – a možná by mělo dojít k zákazu používání těchto drog u dětí mladších, řekněme, 6 let.“

Zpráva University of South Florida z října 2007 uvedla, že nejběžnější diagnózou pro použití antipsychotik u dětí ve floridském programu Medicaid, byla, mezi červencem a prosincem 2005, ADHD. Zhruba u 54%, či 1372 případů, byla dětem ve věku pěti let a mladším předepsána antipsychotika, a celkový počet uživatelů antipsychotik v této nízké věkové skupině činil 2549, u všech nemocí dohromady.

Zvýšené předepisování léků chudým dětem

Federálně financovaný výzkum zveřejněný na internetu v prosinci 2009 odhalil, že dětem s pojistkou Medicaid byla předepisována antipsychotika v míře čtyřikrát vyšší, než dětem se soukromým pojištěním. Tato data ukázala, že více než 4% dětí v programech Medicaid „poplatek za službu“ dostávala antipsychotika, v porovnání s méně než 1% soukromě pojištěné mládeže. Studie zjistila, že děti u Medicaid s větší pravděpodobností dostávaly antipsychotika, neschválená pro použití, na nemoci jako ADHD a poruchy chování, než jak tomu bylo u soukromě pojištěných dětí.

Výzkumníci prověřili záznamy u dětí v sedmi státech za roky 2001 až 2004, které byly vybrány jako představitelé americké populace u Medicaid. Ale čerstvější údaje, do roku 2007, ukazují, že tento nepoměr přetrval, řekl Stephen Crystal, profesor Rutgers, který studii vedl, jak 11. prosince 2009 uvedly New York Times.

Antipsychotika byla nejprodávanější skupinou léků jak v r. 2008, tak 2009. Při prodejích ve výši 14,6 miliard dolarů přispěla k více než 13,6 miliardám utrženým za léky na srdce a cholesterol. Antidepresiva se umístila na čtvrtém místě, s prodejem ve výši 9,9 miliard dolarů, a to podle údajů IMS Health. V r. 2008 výrobci léků utržili 11,3 miliard dolarů za léky proti záchvatům/infarktům/mrtvicím a 4,8 miliard za léky na ADHD.

Ve své nové knize nazvané Anatomie epidemie: Magické kulky, psychiatrické drogy a obrovský nárůst výskytu duševních nemocí v Americe Robert Whitaker uvádí, že počet dětí na vládním seznamu postižených v důsledku závažného duševního onemocnění se od r. 1987 zvýšil více než 35 násobně.

Kniha se zabývá otázkou, jestli mohla být tato epidemie, kdy jsou lidé postiženi duševní nemocí, ve všech věkových skupinách v USA za posledních 20 let, poháněna paradigmatem péče založené na drogách/lécích.

Zabývá se také tím, co se děje z dlouhodobého pohledu dětem, které jsou dány na psychiatrické drogy. „Opět, věda mluví jasně, a jak si dovedete představit – když pomyslíte na miliony takto postižených dětí, chce se vám brečet,“ uvedl Whitaker 26. března 2010 v oznámení o vydání své nové knihy na internetové stránce Beyond Meds.

Evelyn Pringle je investigativní novinářka zaměřená na odhalování korupce v americké vládě a korporacích.

(Tato zpráva je jedním z řady článků zaměřených na rostoucí míru předepisování psychiatrických drog v USA a je sponzorována Mezinárodní střediskem pro studium psychiatrie a psychologie).

Článek The Psychiatric Drugging of Infants and Toddlers vyšel na serveru counterpunch.org 20. dubna. Překlad L. Janda.