Rusko versus Amerika: Nebezpečí militarizace Arktidy

Soutěžení v oblasti Arktidy se více a více zintenzivňuje. Na nedávné konferenci pěti států majících své pobřeží v oblasti Arktidy v Kanadě řekla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, že je nutné bránit zájmy států, které mají rovněž zájem o Arktický oceán. Hovořila o Švédsku, Finsku a Islandu.

Skutečnost, že zástupci těchto zemí nebyli na konferenci pozváni, vedla Bílý dům k závěru, že Rusko hodlá dominovat arktické oblasti. Jistě, pozice Washingtonu není nic nového. Americké vedení mnohokrát tlumočilo ruské straně, že nesouhlasí s ruskými vědeckými projekty v arktické oblasti.

Nicméně jakákoliv podobná prohlášení nemají žádné opodstatnění. Rusko má právo provádět tuto činnost ve svém mezinárodně uznaném dvě stě mílovém pásmu. Moskva má důvod považovat podmořské pohoří Lomonosov a Mendělejev táhnoucí se napříč arktickým oceánem směrem ke Grónsku za pokračování svého kontinentálního šelfu. V souladu s konvencí OSN o oceánském právu mají přímořské státy suverénní práva pro výzkum a rozvoj přírodních zdrojů svých šelfů. Ale podle šéfa komise Dumy pro ekologii Vladimíra Gračeva je v první řadě třeba hovořit o vědecké práci, která má velký význam pro celý svět.

Je nezbytné podrobně a vědecky zkoumat všechny existující problémy. A bráno z tohoto pohledu hraje ruská iniciativa studovat arktickou oblast a práce prováděné jejich plovoucími stanicemi v oblasti velmi důležitou roli pro naplnění programů pro arktickou oblast. Další, neméně důležité, je vytvoření vědeckého programu pro klimatické změny. Ne každý si dnes uvědomuje, že klimatické změny se zřetelně projeví v arktické oblasti. A všechny tyto změny nejen, že mohou vést k podstatným globálním změnám, ale také ke globálním změnám v životě severních oblastí.

Co se toho týče, odmítl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov požadavky Washingtonu. Říká, že všech pět států, které mají vlastní kontinentální šelfy, by měly vyřešit nejasnosti pouze na základě konvence OSN o využití mořského dna. Moskva nikdy tento dokument neporušila. Informace zjištěné ruskými vědci musí poskytnout dostatek důkazů pro ruský nárok na podstatnou část arktického šelfu. Co se vědecké spolupráce v arktické oblasti týče, Rusko vždy zastávalo názor, že by mělo jít o konsolidované snahy včetně provádění nezbytných studií podmínek bio-zdrojů arktického pásma a ekologie. Jde o to, že všech pět pobřežních států provádí hydrografická měření a výsledky jejich práce se v mnoha případech vzájemně doplňují.

Moskva rovněž považuje za nepřijatelné, aby byla v oblasti Arktidy přítomna armáda. Není tajemstvím, že v posledních létech oznámila řada západních států včetně USA své plány k vybudování nejméně 66 válečných lodí k podněcování nepřátelských akcí v arktických oblastech. Nicméně podle speciální doložky konvence OSN , kterou podepsaly všechny pobřežní státy, by arktická oblast měla navždy zůstat demilitarizovaným pásmem. Jsou povoleny pouze vědecké expedice – fakt, na který se mnoho zemí dnes snaží zapomenout. Pravdou je, že lákadlem je 67 procent celosvětových potenciálních rezerv hydrokarbonů v této oblasti. A Rusko nemá v úmyslu se zde vzdát svých nároků, protože má na toto území o rozloze 1,2 milionu kilometrů čtverečních, včetně Severního pólu, podstatnou část Barentsova moře Čukotského moře a také Beringova moře právo. Kompletní nabídka Moskvy bude hotova v roce 2013.

Článek Russia versus America: Competition in the Arctic, the Dangers of Militarization vyšel na serveru globalresearch.ca 31. března. Překlad editor.