RIAA / MPAA vítězí na všech frontách

"Vážený zákazníku, byli jsme upozorněni na to, že používáte naše vysokorychlostní internetové připojení k uveřejňování nebo kopírování materiálů, které jsou chráněny autorskými právy. Naše firma Vám zruší přístup k Internetu, jestliže do čtyřiadvaceti hodin nesjednáte nápravu."

Tento dopis dostal čtyřiadvacetiletý Keith Tyler z Phoenixu v Arizoně jen tři týdny po té, co si nechal nainstalovat kabelový modem od firmy Cox Communications a s kamarády si vyměnil tři nebo čtyři epizody Simpsona pomocí systému Gnutella. Šokovaný Tyler vyhověl a Simpson zmizel z jeho adresáře pro sdílení souborů. Odepsal firmě, že inkriminované soubory stáhnul. Poskytovatel IS odpověděl, že to je v pořádku a že mu to zatím stačí.

Gnutella je jednou z několika P2P (peer-to-peer) volných sítí (další jsou např. Morpheus nebo Kazaa) umožňujících výměnu souborů mezi uživateli. Na rozdíl od dnes již mrtvého systému Napster, Gnutella nevyžaduje ke své činnosti existenci centrálního serveru.

Tyler byl objeven pomocí nového softwaru firmy Ranger Online. Tento software "poslouchá" v nezávislých sítích, jako je Gnutella, kdo nabízí co ke stažení. Najde-li soubor, který je chráněn autorskými právy, zjistí pomocí IP adresy příslušného poskytovatele IS a automaticky informuje MPAA (Motion Picture Association of America). Ta odešle poskytovateli IS dopis a ten briskně, ve strachu, že by mohl být souzen (což je pochopitelné), okamžitě reaguje odesláním dopisu, jaký je citován v úvodu tohoto článku.

Zdá se, že MPAA zatím používá mírnější taktiku, než RIAA (Recording Industry Association of America). Narušitelé jsou vysledováni a varováni. Podle drakonického zákona DMCA by mohli být okamžitě obviněni, ale MPAA je pouze vystraší. Podobný dopis je stále častěji rozesílán klientům, kteří používají Internet k výměně digitálních děl (obrázků, MP3 souborů, filmů). V minulém roce bylo odesláno 54 tisíc takových dopisů. Tento rok to bylo už 54 534 dopisy - a to máme teprve červenec.

RIAA naproti tomu postupuje tvrději. V dřívějších dobách se RIAA soustředila spíše na firmy, které poskytovaly P2P připojení. Formou soudních žalob se jí podařilo zničit mnoho potencionálně lukrativních firem (např. Scour), další, jako Napster, Morpheus, MP3.com a Kazaa přivedla do takové situace, že buď vyhlásily úpadek, nebo se podřídily a nechaly se nahrávacím monstrem pohltit. Je zcela jasné, že RIAA si nedá pokoj, dokud bude na Internetu existovat jediný bit nezávislé distribuční sítě.

Taktika RIAA se nyní mění. Začíná se soustředit nikoliv na velké firmy, ale přímo na jedince, kteří se odváží vyměňovat si něco na Internetu. Inicializovala několik exemplárních zatčení a soudů. Noviny The Wall Street Journal informovaly minulý týden, že RIAA hodlá tuto svou činnost vystupňovat.

RIAA tvrdí, že minulý rok poklesl prodej o pět procent a viní z toho nikoliv celkovou hospodářskou krizi společnosti, ale pirátské uživatelé Internetu.

S podporou politiků a mocných úplatků, kterým se říká příspěvky na volební kampaň, se jí téměř jistě podaří prosadit cokoliv. Kongresman Howard Berman navrhl koncem minulého měsíce zákon, který by umožnil přímý útok nahrávacích mogulů na P2P systémy, aniž by tyto byly právně za tyto útoky odpovědné. Není bez zajímavosti, že právě tento kongresman obdržel na svou volební kampaň od nahrávacího průmyslu největší částku. Bylo to přesně 186 891 dolar.

Ale ani MPAA se nemazlí. Tyler byl jedním z lehčích případů. Student na univerzitě v Iowe Robert Sullivan měl poněkud horší zkušenost. V chatu Internet Relay sdílel soubory ne více, než deset minut. O čtrnáct dnů později byl jeho přístup na Internet bez varování zrušen a on sám byl pohnán do kanceláře děkana, kde mu sdělili, že zneužíval přístupu k Internetu a že pro zbytek roku mu bude přístup na Internet z kolejí znemožněn.

MPAA tvrdí, že právě univerzitní městečka jsou úrodnou půdou pro piráty vyměňující si autorizovaná díla načerno. Rozeslala předběžné dopisy s varováním většině velkých amerických universit.

Pochopitelně, že takové dopisy nikomu radost nedělají. Kritikové upozorňují na to, že šmírovací software firmy Rangers Online je nedokonalý, protože pracuje na základě rozboru jména souboru. "Co se stane, jestliže někdo nabídne vlastní digitální nahrávku, kde se ve jménu bude vyskytovat slovo Simpson?", ptají se. Ale mluvčí Rangers Online to vyvrací: "Náš software je velmi přesný. Dostali jsme pouze dva dopisy, ve kterých si postižení stěžují, že byli označeni neprávem. My si ale stejně myslíme, že i v těchto dvou případech se náš systém nemýlil."

Zatímco se stupňují zlověstné aktivity RIAA a MPAA, ani druhá strana nezahálí. Nedávno byl uveden do života nový systém decentralizovaného sdílení souborů Flyster, který má zajišťovat vyšší anonymitu účastníků, takže software Rangers Online nebude schopen zjistit jednotlivé narušitelé. Dlužno podotknout, že Flyster není zatím rozšířen. Vyhledávač Google našel pouze pětadvacet odkazů, přičemž devadesát procent z nich vedly někam jinam, a i těch několik správných ukazuje spíše na projekt v úplných začátcích.

Shrnuto a podtrženo, asociace RIAA a MPAA vítězí. Vzhledem k prostředkům, kterými disponují, se tomu nelze divit. Bylo by ale dobré si uvědomit, že ty prostředky tahají z kapes nás, zákazníků. S každým koupeným CD odevzdáváme svůj příspěvek na boj, který pak tyto firmy vedou proti nám samým. A myslíte-li si, že nahrávací a zábavní průmysl tak činí proto, aby zastupoval a chránil zájmy hudebníků a umělců, pak doporučuji k přečetení (bohužel jen pro ty, kteří umí anglicky) článek The Problem With Music, kde se dočtete, jak nahrávací studia hudebníky a umělce vysávají na kost.

Další zdroje:
http://www.digitalconsumer.org/faq.html
How to Take Down the Music Industry