Tajné usilování evropského prezidenta o ekonomickou moc

Van Rompuy: „V našich provázaných ekonomikách musí být reformy koordinovány.“

Nový prezident Evropské rady, Herman Van Rompuy, využívá finanční krizi sužující eurozónu pro drzé usurpování moci nad národními rozpočty, odhaluje uniklý dokument.

The Independent viděl tajnou přílohu dopisu zaslaného panem Van Rompuy šéfům vlád Evropské unie, kde je vyzývá, aby se zítra uspořádal summit v Bruselu. V prvotním a siláckém uplatnění autority nad národními vládami a nad Evropskou komisí poznámka Van Rompuy uvádí: „Členové Evropské rady jsou zodpovědní za ekonomickou strategii svých vlád. Totéž by měli dělat na evropské úrovni. Ať se tomu již říká koordinace politiky, nebo ekonomická vláda, pouze Evropská rada je schopná poskytnout a udržet společnou evropskou strategii s ohledem na další růst a více pracovních míst.“

Pan Van Rompuy uvádí, že „krize odhalila naše slabiny“, a dodal: „Rozpočtové plány, programy strukturálních reforem a informace o klimatických změnách by měly být předkládány zároveň Komisi. Tím bude poskytnut komplexní přehled.“

Zdroj z EU vysvětlil: „Stalo se zjevným naprosto každému, že tato ekonomická krize nemůže být vyřešena jednotlivými státy, jako když Německo pomáhá Řecku. To, co potřebujeme, je stejný druh mechanismu, který jsme nyní zavedli v Řecku, abychom monitorovali a dohlíželi nad zeměmi eurozóny. Takže cílem je dát všechny evropské ekonomiky pod dohled. Můžete očekávat, že tento týden budou učiněna některá důležitá rozhodnutí.“

V rámci nanejvýš neobvyklého tahu se prezident Evropské centrální banky, Jean-Claude Trichet, odporoučel ze setkání guvernérů centrálních bank v Sydney, aby se vrátil do Evropy. Tlak na euro zmírnil, v naději, že přítomnost vysokého evropského tvůrce politiky EU trhy uklidní.

Zvěsti, že francouzská a německá vláda jsou připraveny nouzově vyplatit Řecko, kolovaly hojně. Řecký premiér George Papandreus se setká s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy zítra.

Středo-levá vláda pana Papandrea oznámila čtyřletý úsporný plán s cílem zkrotit svůj rozsáhlý rozpočtový schodek. Nicméně ohledně jeho účinnosti zůstávají pochyby. V tragikomickém pokusu vstoupili minulý týden řečtí výběrčí daní do stávky. Dnes budou leteckými dispečery zrušeny všechny lety do a z Řecka a stávky zasáhnou také nemocnice a školy.

Ačkoliv nebyla ovlivněna přímo, protože libra je mimo eurozónu, Gordon Brown se obává, že jakékoliv oslabení evropské ekonomiky by mohlo ohrozit zotavení v UK.

Ve vysokých kruzích EU panují obavy, že „infekce, šířící se Řeckem, Španělskem a Portugalskem, se také jasně odráží v důvěrné poznámce pana Van Rompuy: „Krize odhalila naše slabiny. Míra našeho strukturálního růstu je příliš nízká, než aby vytvořila nová pracovní místa a udržela naše sociální systémy.“

S odvolávkou na fakt, že EU nemá žádný jasný způsob, jak řešit rozpočtové krize, které ovlivňují další členské země, pan Van Rompuy pokračuje: „Současný vývoj v eurozóně poukazuje na urgentní potřebu posílení našeho ekonomického vládnutí. V našich vzájemně provázaných ekonomikách musí být naše reformy koordinovány, aby se maximalizoval jejich účinek.“

Evropský pakt stability a růstu a Maastrichtská smlouva byly určeny k tomu, aby zabránily typům fiskálních krizí, které eurozóna v současné době zažívá. Nouzová vyplácení byla vyloučena, protože tato smlouva učinila nezákonným, aby nějaká země převzala dluh jiné.

Maastrichtská pravidla – omezující roční rozpočtové schodky členských zemí na 3% ročně a celkový národní dluh ve vztahu k GDP na 60% -- byla během finanční krize zametena pod koberec. Dokonce i v letech konjunktury se jimi země neřídily celkem běžně. V budoucnosti, uvádí pan Van Rompuy, „se zaměříme na dopad národních politik na zbytek EU, a obzvláště budeme přihlížet k makroekonomickým nerovnováhám a odchylkám od konkurenceschopnosti.“.

Finanční krize přišla v době, kdy o mezi sebou o vliv soupeří tři prezidenti. Pan Van Rompuy je stálým prezidentem Evropské rady (funkce, která byla kdysi ušita na míru pro Tony Blaira), zatímco španělský premiér, José Zapatero, je prezidentem Rady Evropské unie a José Manuel Barroso je prezidentem Evropské komise. Prezident Barack Obama nedávno zrušil účast na navrhované jarní schůzce mezi USA a EU na základě frustrace, že bude muset jednat se zmatečnou trojkou.

Schůzka se bude konat mimo obvyklé bašty evropské byrokracie, v bruselské knihovně Solvay. „Van Rompuy chtěl vytvořit mnohem intimnější atmosféru, bez armády poradců,“ sdělil zdroj. „V této chvíli panuje mezi členskými státy velké napětí, což je důvod, proč se rozhodl přimět je jednat v rámci otevřeného, přátelské posezení, začínajícího aperitivem. Cílem je dosáhnout řádné spontánní diskuse (brainstorming session) a vyslechnout si názory všech.“

Článek EU President's secret bid for economic power vyšel 10. února na serveru independent.co.uk. Překlad L. Janda.