Jak rozhazováním zruinovat Ameriku

Jednou z nejdůležitějších lekcí historie je, že by politikové nikdy neměli mít volnou ruku k půjčování peněz na financování válek, zahraničních dobrodružství nebo vojenských výdajů.

Více impérií zaniklo kvůli nezměrnému utrácení než invazemi zvenčí. Nejčerstvější příklad je Sovětský Svaz, který poškodil svou ekonomiku nákupem příliš velkého počtu tanků. Zdá se, že Spojené státy teď následují jeho příkladu.

A skutečně. Prezident Barack Obama nazývá rozpočet 3,8 bilionu dolarů, který právě předložil Kongresu, obnovou ekonomického zdraví Ameriky.

Ve skutečnosti je to další dávka mocné drogy podané pacientovi hluboce závislému na droze dluhů.

Deficit Washington (rozdíl mezi příjmy a vydáním státu) dosáhne tento rok závratných 1,6 bilionu. Obrovská suma bude půjčena většinou od Číny a Japonska, kterým už Amerika dluží přes 1,5 bilionu. Spojené státy vložily svůj osud do rukou dvou států, které mají jen málo dobré vůle ho (po)držet.

Platba úroků bude Washington stát 250 miliard dolarů a do deseti let může dosáhnout třetiny státního rozpočtu. USA přitom stále platí výdaje za minulé války, přičemž se uvažuje o zahájení nové války proti Íránu.

Pro porozumění nesmírnosti tohoto dluhu, si představte, že by člověk krátce po založení Říma musel začít utrácet milion dolarů denně a pokračovat 2 378 roků až do dnešních dnů.

Obamův návrh rozpočtu počítá s téměř jedním bilionem dolarů jenom na vojenské výdaje. Jsou v tom zahrnuty náklady Pentagonu (880 miliard). Připočtěte tajné ,,černé“ programy (asi 70 miliard), pomoc (včetně úplatků) státům jako Egypt, Izrael a Pákistán, náklady na 225 tisíc vojenských „pomocníků“ (žoldnéři a civilní stav) a veterány. Přidejte 75 miliard (téměř 2,5krát celý vojenský rozpočet Francie) pro 16 mizerně fungujících a o sebe navzájem zakopávajících agentur s dvěma sty tisíci zaměstnanci.

Války v Afghánistánu a Iráku (náklady do současnosti: jeden bilion) budou tento rok dražší o 200-250 miliard včetně skrytých a nepřímých výdajů. Obamova "injekce" pro Afghánistán – dalších 30 tisíc mužů – bude znamenat další zvýšení o 33 miliard – více než vojenský rozpočet Německa.

Čísla nepočítají s používáním (a tím i opotřebováváním, opravováním a nahrazováním) vojenské techniky a vybavení (výstroj a výzbroj atd.) a náklady na reorganizaci armády USA v sílu, jež bude schopná vést koloniální války ve Třetím světě. Účetnictví Pentagonu je asi tak flexibilní, jako účetnictví Enronu.

Není divu, že akcie amerických zbrojařských firem vzrostly poté, co držitel Nobelovy ceny míru přišel s tímto ,,úsporným“ rozpočtem.

Výdaje na vojenství a tajné služby neúprosně rostou v době, kdy se čísla o nezaměstnanosti pohybují okolo 10% a ekonomika krvácí červeným inkoustem. Některé odhady hovoří o skutečné nezaměstnanosti vyšší než 20%.

USA se staly nemocným mužem Západního světa a jejich ekonomika je chromá stejně jako ekonomika dnes již zaniklé Osmanské říše, která byla svým nezodpovědným finančnictvím legendární.

Pentagonský kolos nyní spolkne polovinu celosvětových nákladů na zbrojení. Přidejme bohaté americké spojence v NATO a Japonsko a dostaneme se na 75% vojenských výdajů celého světa.

Kombinované vojenské náklady Číny a Ruska představují nicotných deset procent amerických výdajů na obranu.

USA má ve světě 750 vojenských základen v 50 státech. V zahraničí má armáda USA umístěno 255 tisíc lidí, z toho 116 tisíc v Evropě a téměř 100 tisíc v Japonsku a v Jižní Koreji. Prezident George W. Bush zdvojnásobil vojenský rozpočet – který se většinou kumuluje v republikánských státech – aby vedl svou směšnou válku proti terorismu.

Vojenské výdaje zhltnou 19% federálních výdajů a nejméně 44% příjmů z daní. USA je v permanentním válečném stavu. Spousta Američanů si myslí, že primární roli prezidenta je být spíše válečným vůdcem než hlavou státu.

Stejně jako Bush i Obama financuje války, jež USA vedou, dodatečnými oprávněními / schváleními (supplemental authorizations). Hradí je z národní kreditní karty, přičemž kredit už byl vyčerpán. Veďme válku teď, plaťme později. Dluh ponesou příští generace.

Toto žonglování prezidenta a Kongresu představuje vrchol veřejné nepoctivosti.

Americké války by měly být placeny z daní, ne z účetního podvodu. Pokud by války v Afghánistánu a Iráku museli američtí daňoví poplatníci financovat teď, obě války by měly rychlý konec.

Amerika potřebuje férové a poctivé válečné daně. Ale tuto tvrdou pravdu se skoro žádný politik neodváží přiznat. Výjimkou je odvážný a čestný republikán Ron Paul.

Spojené státy očividně dosáhly bodu "imperiálního přesycení". Vojenské výdaje a platba úroků ,,kanibalizují“ americkou ekonomiku, skutečný základ moci Spojených států jako světové velmoci. Stejně jako Sovětský svaz poslední roky se i USA čím dál více podobají umírajícímu britskému impériu v roce 1945, drcenému obrovitým zadlužením z druhé světové války a neschopným pokračovat ve financování či obraně svého impéria, avšak stále prostoupenému svými imperiálními ambicemi.

Je stále zřejmější, že prezident buď nedokáže řídit z řetězu puštěné vojenské magory nebo s nimi přímo spolupracuje.

Před šedesáti lety varoval velký americký prezident Dwight Eisenhower (mám jeho obrázek na svém psacím stole) Američany, aby si dávali pozor na vojensko-průmyslový komplex. O šest desítek let později se stoupenci permanentní války, váleční štváči, buditelé strachu a světové elity spojili s penězoměnci a bankéři z Wall Streetu, aby uvrhli Ameriku do otroctví.

Vzrůstající počet Američanů je oprávněně pobouřen a obává se nekontrolovatelného deficitu. Ale mnoho z nich nechápe, že jejich političtí vůdci také rujnují jejich zemí formou investování do zbytečných zahraničních válek v naduté touze o kontrolu světa – toho, co neokonzervativci nazývají "plnospektrální převaha" používajíce pohádku o terorismu, aby zdůvodnili imperiální politiku, která často připomíná politiku starého britského impéria.

Pokud by to Obama s uzdravením americké ekonomiky myslel opravdu vážně, zasadil by se o prudké snížení vojenských výdajů, rychle by ukončil války v Iráku a Afghánistánu a zrušil by pět národních Frankensteinových (monstrum) bank, které nyní kontrolují 40% všech depozit.

Ale to prezident samozřejmě neudělá. Stejně jako Kongres. Spíše snesou pohled na zemi padající do finanční propasti než myšlenku na to, že by změnili kurs.

Článek Spending America Into Ruin vyšel na serveru 8. února. Překlad Martin Tomeš a editor.