Ministr Kocáb představil a podpořil projekt Červené tlačítko

Udělalo se mi mírně špatně, když jsem si dnes ráno otevřel svůj oblíbený server iDěs. Ministr pro lidská práva Michael Kocáb opět zabodoval způsobem, který budí všechno, jenom ne sympatie. Podpořil a představil program Červené tlačítko. Jde o doplněk, který si stáhnete do prohlížeče. Po instalaci se objeví na liště ikonka červeného tlačítka. Chce se po vás, abyste na ikonku klikli, kdykoliv objevíte „závadný obsah“. Program v pozadí odešle Velkému bratrovi adresu právě prohlížené stránky k vyhodnocení.

Co je závadný obsah? Mělo jít o pornografii, ale jde i o (cituji) „stránky s rasistickým, xenofobním či extremistickým obsahem“. Jak to děti vyhodnotí? Jak pozná desetiletá holka (pro kterou je prý to tlačítko hlavně určeno), že právě narazila na "extremistický obsah", když tento pojem je složitý i pro soudní znalce?

Prográmek jen tak mimochodem odešle nejen příslušnou adresu prohlížené stránky, ale i poslední čtyři navštívené stránky plus IP adresu toho, kdo obsah nahlásil, spolu s datem a časem. Kouzelná věc.

Ty čtyři předchozí stránky prý jsou omyl, firma produkující tento důležitý software se už omluvila a dodala bleskobleskově (ani ne za 24 hodin) novou verzi, která to prý nedělá. Zadarmo! Tomu říkám "služba zákazníkům"! Dále se dovídám tamtéž: Červené tlačítko má podle svých tvůrců pomoci v boji proti dětské pornografii a dalším nelegálním činnostem na internetu. Uživatelům umožňuje závadný obsah jednoduše nahlásit. V další verzi bude červené tlačítko také odesílat PrintScreen podezřelé stránky.

Jednoduše nahlásit? Ano, v tom je ta krása. Jednoduše bonznout. Bez velkých průtahů. Něco se nelíbí? Klik. A dotyčný má zaděláno na trable. Svět bude nádherný, protože všechny problematické stránky prostě zmizí, všechno, co někdo považuje za škaredé, bude pryč, tvůrci škaredých stránek a škaredých myšlenek budou bručet v base a nad světem se rozklene duha míru a klidu. Nebudou žádné znepokojující myšlenky, nic, co by se komukoliv nelíbilo. Zůstane jen to, co se líbí všem.

"Já to považuji za naprosto unikátní produkt," prohlásil Michael Kocáb. Ještě několik citací z jiného článku o této problematice:

Červené tlačítko je dalším krokem v boji proti nelegálnímu obsahu (např. dětská pornografie, warez, nesnášenlivé stránky). Příští verze tlačítka bude podle Vichtera vybavena funkcí, která sejme (okopíruje) snímek aktuální obrazovky. Například v diskusních fórech, kde děti mohou narazit na pedofila pak může zdokumentovaná (ofocená) komunikace posloužit pro policii jako důkaz. Projekt je mezinárodní a je tedy velká šance, že v boji proti škodlivému obsahu pomůže. Důležité je, aby se lidé škodlivé stránky naučili nahlašovat, říká Pavel Vichtera.

Ano, je důležité, aby se lidi „naučili nahlašovat“. Ještě schází „je to jejich občanská povinnost.“ Nebo ještě lépe „je to jejich povinnost Euroobčana“. Proč mi to připomíná Zvědy z Orwellova románu 1984?

Časem by se ten projekt mohl i rozšířit. Udělat z toho zábavu. Soutěž. Může soutěžit celá rodina nebo rodiny mezi sebou, kdo nabonzuje více stránek. A bylo by to o ceny a mohla by to i přenášet televize. Velká sranda a možnosti nezměrné.

Tak nějak mi dochází řeč i argumenty. Už prostý fakt, že se ten hnůj vůbec prosadil, že do něj někdo investoval čas, že to někdo schválil a zaplatil, je známkou toho, kam jsem došli.

P.S. Předpokládám, že Dolores Umbridgeová, pokud se k tomu vůbec vyjádří (nejspíše to přejde mlčením), bude projekt chválit jako potřebný a současně hlasitě zatracovat každého, komu se to nelíbí. Vsadíte se?