Komunistický pátek ve sněmovně

V pátek 29.ledna se ve sněmovně odehrála podařená fraška. Mezi obvyklým bezduchým žvaněním vyniklo projednávání zákona o protikomunistickém odboji. Jeho projednávání vedl totiž bravurně komunista Jan Filip a jeho partajní kolegové mu zdatně asistovali. Filipův kolega nepřímo označil poslance ODS Novotného za „fašouna“ a Grebeníček připomněl, jak KSČ nominovala Čalfu na premiéra a Havel byl vlastně zvolen komunisty. Oběti komunistů se po celé zemi obracely třikrát v hrobě.

Zákon o protikomunistickém odboji se v parlamentu projednává už dva roky. V pátek proběhlo další kolo. Poslanci zasedli do lavic po deváté a show mohla začít. Jednání provázel smích a pokřikování. Proběhl taky přebor v obstrukcích. Zvítězil zástupce ODS Petr Nečas, který předčítal body programu asi 40 minut. Poté se hodinu hlasovalo, hlasování pravidelně někdo zpochybnil. Poslanec za ODS Doktor tvrdil, že jeho tlačítko A (ano) nesvítí zelenou jako všem, ale červenou barvou. Tak se hlasovalo znovu. Handrkování trvalo do 11 hodin.

Poté předala řízení schůze milenka šéfa ODS Tallmannová komunistovi Filipovi, který má stejně jako ona funkci místopředsedy sněmovny. Filip byl vhodný k řízení jednání, projednával se totiž zákon o protikomunistickém odboji. Senátor Liška z ODS uctivě poděkoval komunistovi Filipovi za udělení slova: „Děkuji, pane předsedající“. Pak líčil zvěrstva komunismu a blahořečil jeho odpůrce. Po něm začal řečnit poslanec Zbyněk Novotný z pražské ODS a barvitě popisoval komunistický puč v roce 1948 a jeho přípravu přinejmenším od roku 1943. Přerušil ho nesouhlasný ryk poslanců ČSSD.

Komunista Filip pokáral sociální demokraty za hlučení a Zbyněk Novotný pokračoval. Zmínil umučeného Pavla Wonku, který zemřel ve vězení v Hradci Králové 24.4. 1988. Jeho bratr Jiří Wonka zveřejnil v časopise Svědomí č. 4/2008 svědectví jeho spoluvězňů: „Vyvedli Pavla Wonku z cely ven, vysvlékli ho do nahá a pověsili ho za ruce na mříže na katr. Byl vytažen tak, že měl chodidla deset centimetrů nad zemí a byl poléván hadičkou, ve vědru měli připraveno pět pendreků a k nim se připojilo pět příslušníků SNV a řezalo ho tak dlouho, až už nemohl křičet a jen sípal a my jsme to museli poslouchat." Vrazi Pavla Wonky nebyli nikdy potrestáni.

Komunista Filip poděkoval poslanci Novotnému za jeho exkurz. Pak dostal slovo poslanec KSČ Pavel Hojda, který označil Novotného výstup za „fašounský projev“. Podpořil ho sociální demokrat Lubomír Zaorálek. Prý se nemá minulost tak zjednodušovat a dělat černobílou. Další poslanec ČSSD Antonín Seďa prohlásil, že zákon je „ideologicky zaměřený“, a že komunisté také trpěli v padesátých letech. A co reformní, hodní komunisté?

Pak nasadil korunu celé frašce řídící schůze, komunista Filip. Řekl, že je ve střetu zájmů nikoli proto, že je komunista, ale prý jeho děda byl v padesátých letech obětí komunistického politického procesu a rehabilitován v roce 1990. Potom se pokusil ukončit projednávání bodu hlasováním. Ignoroval veto ODS a došlo k dalšímu křiku. Poslanci se hádali, kdo má právo veta a kdo může hlasovat.

Komunista Filip se smál Tluchořovi z ODS do obličeje. Tluchoř zuřil: „Pane místopředsedo, já mám pocit, že vaše jednání opravdu překročilo všechny hranice a potvrzuje naprosto jasně slova, která tady padala.... Já nevím, co se bude dít příště, až bude komunistický místopředseda řídit tuto Sněmovnu.“ Sociální demokrat Zaorálek varoval, že když vyhodí komunistu Filipa od předsedajícího stolku, schůze bohužel skončí. Filip mu zdvořile poděkoval za podporu a dal slovo svému kolegovi komunistovi Grebeníčkovi. Ten poťouchle zpochybnil celou „revoluci 1989“: „Pro ty, kdo nemají v paměti historická fakta, bude užitečné, když zmíním, že již uplynula dvě desetiletí od doby, kdy 10. prosince 1989 byla v nyní už neexistujícím Československu ustavena takzvaná Vláda národního porozumění v čele s Marianem Čalfou, nominovaným za Komunistickou stranu Československa a kdy dne 29. prosince téhož roku byl Václav Havel zvolen jednohlasně prezidentem Československé socialistické republiky a složil bez výhrady přísahu věrnosti republice.“

Když Grebeníček skončil dlouhý projev, šéf Filip mu poděkoval a popřál poslancům dobrou chuť k obědu. Je možné, že se někomu mohlo udělat spíš špatně. Od 9 do 13 hodin došlo jen k tlachání, hádkám, pokřikování a exhibici komunistů. Server penize.cz vypočetl, že hodina práce sněmovny stojí 560 000,- Kč. Filipovo dopoledne stálo tedy poplatníky přes dva miliony korun.

Poslanci se v klidu naobědvali v parlamentní jídelně, asi nejlevnějším stravovacím zařízením na Malé Straně. V půl třetí se pokračovalo před prázdnou sněmovnou. Poslancům se zpátky do „práce“ moc nechtělo. Někteří zmizeli. V 15 hodin se dostala ke slovu předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová. Nezdráhala se přijmout roli v odehrávající se frašce a dokonce na závěr „apelovala na vyšší mravní princip“. V happy endu byl návrh zákona poslán do výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, do výboru ústavněprávního a výboru petičního. Předák ODS Tluchoř dojemně poděkoval sociálním demokratům: „chtěl jsem poděkovat poslancům ČSSD, že konečně po dvou letech změnili názor a propustili tento zákon do normálního projednávání, opravdu za to děkuji.“

Pokud jste v pátek byli v práci a pracovali, komunisté zatím ve vašem parlamentu za vaše peníze projednávali zákon o protikomunistickém odboji.