Obama škrtá, na Měsíc se nepoletí

Zpráva o zrušení plánů na cestu na Měsíc se dostala ven neoficiálně. Zatím se objevila na OrlandoSentinel.com a odsud ji převzala iDnes. Zpráva na OlrandoSentinel vyznívá na první pohled optimisticky. NASA obdrží 6 miliard na komerční rakety, hlásá titulek. V průběhu příštích pěti let dostane každý rok 1,3 miliardy dolarů navíc. Zprávu rovněž uveřejnili na MSNBC, zde ovšem vyznívá méně optimisticky.

Obama je ochoten umožnit NASA financovat vývoj komerčních raket schopných dopravit lidi na oběžnou dráhu. Důraz bude kladen na privatizaci. „Věříme, že přišel čas, aby soukromé americké společnosti vstoupily do tohoto sektoru,“ řekl jeden z vedoucích pracovníků NASA a dodal, že soukromé společnosti posílají na oběžnou dráhu družice už celá desetiletí. Ukončení vývoje raket Ares I a Orion a namísto toho spoléhání na soukromé společnosti, které by dopravovaly kosmonauty na oběžnou dráhu za pevnou cenu, je hlavní změna politiky Bílého domu. Část z těch 6 miliard půjde na prodloužení životnosti mezinárodní stanice o pět let. Měla skončit životnost 2015, poběží až do roku 2020. Část půjde na modernizaci infrastruktury vesmírného centra na Floridě. V Obamově plánu je podezřele prázdno ohledně peněz na program Constellation, vyhlášený ještě Bushem, který měl poslat lidi na Měsíc. Z článku se dále se dozvídáme, že vedení NASA i jeden bývalý astronaut označil nové Obamovy plány za exciting and bold – vzrušující a odvážné.

Exciting and bold – skutečně, tak to tam napsali. Vývoj raket (ať už komerčních nebo státních) pro dopravu lidí na oběžnou dráhu že je vzrušující a odvážný? Musel jsem se honem podívat do kalendáře, jestli náhodou nejsme na počátku sedmdesátých let minulého století. Ale ne, skutečně, píše se rok 2010. O padesát let více. Co je na tom programu exciting a bold, mi ovšem uniká.

Původní rozpočet na plán Constellation z roku 2005 byl 104 miliard, NASA už do něj investovala 9,1 miliardy. Ty peníze jsou tedy ztraceny. Současně se zrušením programu pro let na Měsíc přijde o práci 7 tisíc lidí, vesměs odborníků. To už vyvolalo poměrně silné reakce nesouhlasu. Pracovníci řídicích center na Floridě, v Alabamě a v Texasu remcají. Kongresmani z těchto států to odsoudili a někteří z nich sedí v klíčových komisích, kde by mohli Obamův plán odmítnout. Například senátor Bill Nelson z Floridy předsedá subkomisi senátu pro výzkum vesmíru.

Současný rozpočet NASA je 17,3 miliard ročně. Už nějakých dvacet let, možná více, se nezvýšil. Je to hodně nebo málo? Podívejme se na tu částku optikou jiných nedávných plateb ze státní pokladny.

Rozpočet Spojených států počítal ve fiskálním roce 2008 s příjmy ve výši 2,52 bilionu a výdaji ve výši 2,98 bilionu dolarů. Deficit tedy byl 455 miliard. Na úrocích za existující dluh zaplatily USA 430 miliard. Některé výdaje za poslední dobu:

Jen společnost AIG dostala od státu dárek celkem 182 miliard dolarů, aby se nepoložila. Fannie Mae a Freddie Mac obdržely 400 miliard na svou záchranu. Výkup „cenných“ papírů podložených riskantními úvěry stál 1,25 bilionu dolarů. Půjčky na Term Asset-backed Securities: 1 bilion. Nákup krátkodobých korporačních úvěrů 1,8 bilionu. TARP program 700 miliard. Celkem do záchrany finančních institucí investovala Amerika 11 bilionů dolarů, z toho FED slíbil 6,4 bilionu dolarů, zbytek jde ze státní kasy. Podrobnosti zde

Podle oficiálních dat z roku 2005 měly Spojené státy po celé planetě 737 vojenských základen, na kterých pracovalo 2,5 milionu lidí. Dnes to bude už více, seznam nezahrnuje základny například v Kosovu, Afghánistánu, Izraeli, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a dalších zemích.

Válka v Iráku stála od roku 2001 už 704 miliard dolarů, válka v Afghánistánu 250 miliard, celkem 955 miliard dolarů. Každý den války stojí Ameriku 291 milionů dolarů. Každý měsíc je to 8,7 miliard.

Rozpočet ministerstva obrany USA pro fiskální rok 2010 je 533,8 miliard dolarů, do toho ovšem nespadají operace za mořem. Připočteme-li je, vyjde nám částka 663,8 miliard. Ve skutečnosti je ovšem rozpočet mnohem vyšší, oficiální číslo nezahrnuje náklady na tajné operace a položky schované v jiných kolonkách jiných ministerstev.

Ostatně podívejte se na graf, některá výše jmenovaná čísla jsou v něm zanesena. Ne všechna, protože by některá čísla graf disproporčně natáhla. Stačí, když řeknu, že na záchranu soukromé společnosti AIG vydal stát 10,5 více než je roční rozpočet NASA, na Fannie a Freddie 23krát více, Na války v Iráku a Afghánistánu 55krát více, atd.

Bylo by pro USA velmi těžké zvýšit rozpočet NASA? Ale jistě že ne. Klidně i na dvojnásobek. V porovnání s jinými výdaji jsou výdaje NASA téměř drobné. Stačilo by na měsíc přestat bojovat v Iráku a Afghánistánu. Jen za peníze, které obdržela AIG (182 miliard) by bylo možné financovat vývoj programu Constellation skoro 2krát. A za peníze hozené do chřtánu Fannie a Freddie (400 miliard) dokonce 4krát.

Co z toho vyplývá?

Že lety na Měsíc definitivně nejsou prioritou Spojených států. (A nejenom Spojených států, ale kupodivu ani jiných zemí, které by na to měly prostředky: Ruska, Číny, popř.států Evropy nahnaných do ohrady Evropské unie.) Proč to tak je? Vždyť orientace na lety do vesmíru by každému státu, který by do toho šel, obrovsky pomohla. Kdyby se průmysl (který skomírá a nemá do čeho píchnout, protože trh je zahlcen výrobky z Číny) začal orientovat na vývoj a výrobu pro kosmické lety, znamenalo by to jednak zvýšenou zaměstnanost, jednak zvýšení odbornosti a vzdělanosti, protože by najednou bylo potřeba špičkových odborníků z místních zdrojů a to by po čase nutně vedlo k rozšíření výukových oborů. Dále takový stát by získal vysokou mezinárodní prestiž (která v případě USA tak velmi utrpěla v posledních deseti letech.) Celkově by to zvedlo hrdost občanů příslušného státu a potažmo všech lidí na světě. Výzkum by zcela jistě přinesl převratné, nové objevy, nové technologie, tak jako tomu bylo kdysi, když se ještě lítalo.

V neposlední řadě mluvíme o nutnosti expandovat na jiné planety, jako o záchranném pásu pro lidstvo jako rasu. Kdyby se něco na Zemi stalo, potřebujeme zajistit, aby lidstvo nevyhynulo. Potřebujeme nové území, bezpečné od katastrof na planetě Zemi. To není triviální důvod. Řekl bych dokonce, že by to měl být hlavní důvod, hlavní motor tohoto úsilí. Věřím, že technologii k letům do vesmíru už skoro máme. Jde jen o otázku priorit. Znamenalo by to obrácení snah lidstva pozitivním směrem. Kdyby se časem třeba i jednotlivé státy v tomto úsilí spojily, tak, jako to vidíme ve filmech a čteme v románech z oboru Science Fiction, dalo by se vybudovat stálou základnu na Měsíci a pokračovat rychlým tempem k dalším planetám. Mars se přímo nabízí.

Nemyslím, že někdy bude lidstvo nějak výrazně těžit nerosty na jiných planetách, ale snad by se odtamtud dalo časem dovážet vzácné radioaktivní prvky, drahé kovy a možná i diamanty. Něco, co je dostatečně drahé při malém objemu. V každém případě by to umožnilo novou výrobu pro kosmický výzkum a s tím spojenou zaměstnanost. Potenciál je nekonečný. Nepotřebujeme cpát peníze do chřtánu nenažraných bankéřů, potřebujeme je cpát tam, kde by peníze pomohly vrátit práci pro lidi. Od toho se odvíjí všechno další.

Proč se to tedy neděje?

Důvodů je patrně několik. Pro elity se to zřejmě nejeví jako dostatečně ziskové v horizontu čtvrtletních burzovních výkazů. Je pro ně lepší vrabec v hrsti (současný zbrojní průmysl) nežli holub na střeše (vesmírné lety). Nevidí obrovský potenciál, který takové lety v sobě skrývají. Ne-li nic jiného, tedy (viděno jejich očima) by tady přicházel v úvahu záběr nové půdy na jiných planetách. Ale to zřejmě považují za nereálné v délce svého života. Nejsou schopny ani ochotny dlouhodobě plánovat.

Dále: vyhovuje jim současný stav, kdy je lidstvo ušlápnuté a vyděšené. To poslední, co by si přály, je, aby lidé získali zpátky svou hrdost. Elity chtějí jen jedno. Abychom drželi hubu, báli se, konzumovali a bavili se. Nic nad to není pro nás podle jejich mínění třeba.

A pak je ještě jeden důvod platný pouze pro USA. Toto je jen teorie, nemám pro to hmatatelný důkaz. Ale když se nad tím zamyslím, zdá se mi, že ta teorie by mohla obsahovat zrnka pravdy. Domnívám se, že propagace programu pro let na Měsíc se nekoná také proto, že by z ní Izrael neměl v podstatě žádný prospěch. Veškerá sláva by padla na USA. Pro Izrael to neznamená ani posílení bezpečnosti, ani vlastní obohacení, ani nové zbraňové systémy, ani oslabení arabského světa, nic. A protože všechno, co se v USA děje, musí být nejprve schváleno v Tel Avivu, je tady najednou překážka jako hrom. AIPAC nikdy nebude podporovat něco, z čeho nemá Izrael přímý prospěch. A co nebude AIPAC podporovat, to prostě nebude.

Obamovo rozhodnutí je velkým zklamáním jak pro lidi ve Spojených státech tak pro lidi na celém světě. Potřebovali bychom ten stimul jako sůl všichni. Obama selhal už dříve (neuzavřel Guantanamo, pokračuje v nesmyslných a nespravedlivých agresích započatých jeho předchůdcem, dovolil pokračovat v plundrování státní pokladny, zkrátka čím dál víc se ukazuje jako slabý státník. Je jen zlatoústý, ale skutek utek. A je skutečně škoda, že elity ve svých krátkozrakých rozhodnutích nejsou schopny vidět potenciál, který by pro všechny z letů do vesmírů plynul.

Takže nám nezbývá, než se tady tlačit a kousat se mezi sebou, ničit a plundrovat, co se ještě plundrovat dá, dokud všichni nezajdeme na úbytě. Škoda.