Vážený pane prezidente, přeji Vám vše dobré v roce 2010!

Jsem občanem České republiky, který stojí za svým prezidentem Václavem Klausem. Vážím si jej za jeho politickou nekorektnost, konzistentní postoje, otevřenost a jasnou řeč k lidem bez omáčky.

Klaus byl v Občanském fóru jednou z prvních osobností z jiného okruhu než disidenti nebo umělci. Velmi brzo se dostal do názorových střetů s vedoucí osobností OF, Václavem Havlem. Tyto rozpory ve vnímání jak a kam se má náš stát ubírat provázely i jeho další politickou kariéru. Lidi z OF jsou dnes rozlezlí ve všech politických stranách, které mají protichůdné cíle i způsoby jejich dosažení, což já osobně považuji za důkaz o jejich pravých cílech - tedy získání podílu na moci po roce 1989 za každou cenu. Václav Marhoul mi svého času vyprávěl, jak byl nechtěným svědkem absurdní hádky na chodbě divadla mezi disidenty o tom, kdo má být ministrem. Argumentem tenkrát bylo, kdo byl déle v disentu... S odstupem času a při možnosti hodnotit posledních dvacet let snah o nepolitickou politiku za sebe říkám, že Klausovi v názorových střetech s Havlem rozumím.

Klaus se významně podílel také na dojednání rozdělení Československa, ke kterému došlo k 1. lednu 1993. Za sebe musím říct, že jsem s odstupem času rád. Představa, že tu k těm vlastním současným politikům máme ještě v jednom státě lidi jako je Mečiar nebo Fico, mě děsí. Obyčejní lidé obou národů si nakonec rozumí a spolupracují dál, bez ohledu na tehdejší rozdělení.

Václav Klaus musel ustát řadu útoků. Například zpráva o údajném švýcarském kontu byla zveřejněna 1.12.1997 v čísle 49/1997 týdeníku Respekt, který tehdy řídili blízcí spolupracovníci Václava Havla (Vladimír Mlynář - šéfredaktor a Karel Schwarzenberg - vydavatel). Zpráva o vile i Klausově kontu se nakonec ukázala jako nepravdivá. Omluvu Mlynáře a Schwarzenberga jsem ovšem nezaznamenal…

Klausovi odpůrci poukazují na to, že jeho názory jsou menšinové, obzvláště u politiků jeho postavení. Klaus tento fakt vysvětluje tak, že bič politické korektnosti přiškrcuje hlas dalších politiků špičkového formátu. Souhlasím s ním do posledního písmene. Mimo jiné jsem přesvědčen, že novodobá politická korektnost unifikuje vedoucí politiky do nepřehledného shluku, s postupným zánikem skutečných osobností.

Vážím si jeho odpovědi na otázky amerického Kongresu:

„Komunismus vystřídalo nebezpečí ambiciózního environmentalismu. Tato ideologie vzývá zemi a přírodu a pod hesly o jejich ochraně – podobně jako staří marxisté – se snaží nahradit svobodný spontánní vývoj lidstva jakýmsi centrálním (nyní globálním) plánováním celého světa.“

Za sdělení hodné skutečné osobnosti a státníka považuji tento citát:

„Znovu je třeba zabývat se zachováním svobody, protože vznikla její nová ohrožení spojená s postdemokracií, s evropeismem, s politickou korektností, s multikulturalismem, s arogantním environmentalismem, s pozitivní diskriminací, s lidskou nepokorou a zejména s novou, minulostí jakoby vůbec nepoučenou vírou v řešení lidských problémů shora, státem, přerozdělováním, regulací.“

Pane prezidente, přeji Vám krásné svátky a vše dobré v roce 2010.

Kdybychom měli mezi veřejně vystupujícími osobami víc takových lidí, místo aktuální názorově šedé splývající "elity", těšil bych se na příští rok o něco víc.

PS: Býval jsem kritikem vystupování Václava Klause vůči názorovým oponentům, hraničícím s arogancí. S odstupem času mám pro něj čím dál větší pochopení a jsem přesvědčen, že si současní politici nic jiného nezaslouží.

PS2: A taky mu "tiše závidím" jeho fyzičku ;-)

Článek vyšel 26. prosince na blogu Františka Matějky.