Kdo má v Afghánistánu nejhezčí Vánoce?

Česká média se snaží prefabrikovat nové hrdiny. Mají jimi být čeští vojáci kdesi v pustině, kde mají bojovat proti „hrozbě demokracii“ a „proti terorismu“. Mise se stále nedaří, zákeřní bandité s kalašnikovy jsou k neporažení a mezitím kvete drogový byznys. Vojáci NATO hrdě střeží největší opiovou plantáž na světě.

Jaký je důvod celé války? Skutečnost je taková, že okupační vojáci NATO z tzv. sil ISAF v zemi nechrání ani místní obyvatele (po těch spíše občas „omylem“ hodí nějakou bombu nebo si je „spletou“ s talibanskými teroristy), ani nechrání „afghánskou demokracii“ (pokus o ní jednou provždy skončil podzimní volební fraškou), ale především drogové kartely. Pro drogovou mafii jsou vojska NATO opravdovým Ježíškem, protože pod ochranou mírotvorců z NATO se nebývale daří drogovému byznysu.

Nejhorší zprávou pro producenty drog by bezesporu byl odchod vojáků NATO, protože příchod Talibanu by na sebe nenechal dlouho čekat a jak dokázal Taliban již za první éry svého vládnutí, má ke drogám velmi vyhraněný postoj a tresty smrti nejsou výjimkou. Nejlépe to dokazují obyčejné statistiky UNODC produkce drog v zemi, zatímco za zlého Talibanu to s nimi šlo z kopce, po příchodu amerických vojáků a jejich spojenců začal opět drogový obchod vzkvétat.

V roce 2009 se pěstovalo a sklízelo jedna báseň. Okupovaná země byla jednou velkou opiovou plantáží. Ředitel Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) Antonio Maria Costa ve zveřejněném materiálu nazvaném „Afghan Opium Survey 2009“ (Zpráva o afghánském opiu 2009) přiznává zdrcující fakta: Opium zabírá asi 123 000 hektarů půdy, díky moderním metodám výroby lze z každého hektaru průměrně vytěžit 57 kilo opia. Při odhadované světové poptávce 5000 tun ročně, což afghánská ročí produkce převyšuje o řádově tisíce tun Costa předpokládá, že v Afghánistánu musí být velké sklady drog o kapacitě cca 10 000 tun. Kdyby se totiž všechny drogy uvrhly naráz na trh, klesla by cena a to je noční můra dealerů. „Kde jsou, kdo to spravuje a proč“? ptá se Costa.

Zpráva OSN shrnuje, že 90% světové produkce opia pochází z Afghánistánu, kde je nyní 110 000 vojáků NATO a chystá se sem dalších 30 000 posil. Drogy jsou převážně produkovány v jižních provincích, kde je okupačních vojsk nejvíc. Costova zpráva hodnotí protinarkotické operace NATO jako „neefektivní“. Za první polovinu roku 2009 dokázaly spojené síly NATO s vládními Karzáího vojsky prokazatelně zlikvidovat jen 50 tun opia (několik procent celkové produkce), 450 tun makovic, 1,5 tuny heroinu a 27 laboratoří.

V říjnu 2009 napsal do New York Times novinář James Risen, že bratr afghánského „zvoleného“ prezidenta Ahmad Wali Karzai je na výplatní pásce CIA a kontroluje významnou část drogového obchodu. Podle zdrojů z prostředí amerických zpravodajských služeb funguje prezidentů v bratr pro Američany jako spojka s Talibanem. Jak vidno, udržují obránci demokracie s obávanými teroristy čilé kontakty. Novinář dokonce naznačil, že podle tajných dokumentů je možno část členů afghánské vlády považovat za „drogové lordy“.

Okupační síly zřídily v kábulské vládě mj. ministerstvo pro potírání narkotik. Vystřídalo se v něm několik ministrů a naposled do něj Američané dosadili generála Khodaidada Khodaidada. Na svou funkci se hodí, je totiž vyškolený profesionální kolaborant. 54 letý generál je absolventem elitní moskevské vojenské akademie M.V. Frunze, kterou absolvoval jako aktivní kolaborant se sovětskými okupačními silami v 80.letech minulého století.

Na začátku listopadu řekl Khodaidad pro íránskou zpravodajskou agenturu IRNA, že se již nemůže dívat na to, jak se drogoví producenti stáhli do dvou provincií s největší přítomností okupačních vojsk USA, Británie a Kanady. Na rozdíl od území kontrolovaného Talibanem se tu můžou cítit bezpečněji. Khodaidad dokonce obvinil okupanty, že z drogového byznysu profitují. Vyjádření afghánského ministra vyvolaly menší poprask, protože Khodaidad svoje prohlášení nedementoval. Čeká se proto jeho odvolání.

Až budeme sledovat v televizi a jinde Vánoce českých vojáků v Afghánistánu, vzpomeňme, koho tam chrání a kdo je nejspokojenější z jejich přítomnosti.