Zelená se line záře…

Tak máme zvoleno. Všichni už výsledek znají, všichni se snaží jej nějak po svém uchopit a vstřebat.

SZ nemá snadnou pozici. Morální kredit je vepsí, parlamentními volbami vložená očekávání změny se nenaplnila, hladina hlouposti a nenasytnosti nepříjemně stoupla nad ještě tolerovatelnou mez. Slušnost a pokora jsou neznámé pojmy. Jak se má nyní zachovat volič, jenž sleduje ty, které – mnohdy ze zoufalství nad nevolitelností jiných - volil?

Padni komu padni. Bursíkovi za válcování demokratické opozice, za mistrné vodění loutek, Jacques za nejpopulárnější scénku loňského léta, Kuchtové, Zubové a Jakubkové za osobní statečnost, za rozvíření dusivého žabince v zeleném rybníčku, panu knížeti za propůjčení tváře, za kindrštůbe a koneckonců i za odchod, Stropnickému za nasazení, Linhartovi za donkichotskou chuť bojovat. Liška je tak dobře vybavený mimikry, že prakticky není vidět. Jen slyšet, ale ani tady nic nového – žádná liška vlastní ocas nepohaní.

Za použití pozoruhodného mechanismu vedení diskuse na sjezdu, kulantně řečeno nepříliš obvyklého a demokratického, se SZ, jak je v Čechách tradicí, vymezila vůči společnému vnějšímu nepříteli TOP 09. Vyhledání a identifikace takového subjektu se jeví být sjednocujícím prvkem subjektu jiného. Bohužel je to problém zástupný, zastírací manévr k zakrytí problémů skutečných, vnitřních. Paralela s melouny je víc než nasnadě.

Na spadnutí je dohoda nového předsedy s vodičem Bursíkem. Bude dozajista schůdnější a rozhodně snazší než dohoda s vnitrostranickou opozicí. Vstřícný předsjezdový krok opozice vyzněl naprázdno. Podívejme se jen na složení předsednictva. Stropnický se silným mandátem do něj nekandidoval, což je mi osobně líto, ale to je asi tak všechno, co v tom mohu udělat. Svým programem Demokratizujme trh překvapil a zaujal. Ve shodě s prof.Bělohradským vyslovil jasnou představu o působení SZ v české politice a jejím přínosu pro českou ekonomiku. Bursík ani Jacques rovněž nekandidovali, což sice vítám, ale bez iluzí vnímám neviditelnou ruku s ovladačem.

Od minulých voleb se toho na české politické scéně moc nezměnilo, rozhodně se nestalo nic převratného. Vznik DSZ a TOP 09 je plácnutím do vody, propad lidovců a zelených si tito způsobili sami, nechuť volit arogantní, roztahovačné a přežrané socany a modré ptáky roste úměrně s přibývajícími aférami.

Jak se tedy má zachovat bezradný volič? Nevím. SZ je stále ještě přijatelná alternativa. Volební sjezd vyhráli ti, již vyhráli. Možná se volba ukáže být prozíravou a dobrou, možná bude staronové vedení strany s vědomím, že v každém vítězství je zárodek budoucí prohry, pracovat pro svou zemi víc než pro svou peněženku. Možná dokormidluje stranu zase až do vládního prostituování. Vnímám hezké vyjádření Matěje Stropnického o dobrovolné skromnosti a věřím. Vždycky jsem byla nenapravitelná idealistka.