Nový evropský prezident chce celoevropské daně

Jmenovaný první prezident Evropské unie, Herman Van Rompuy, požaduje celoevropské daně, které by dále vedly k evropskému superstátu.

Belgický premiér prozradil svůj plán jen několik dnů před svým jmenováním do funkce prezidenta EU. Stalo se tak na soukromé schůzce uzavřené skupiny Bilderberg sdružující vrcholové politiky, bankéře a podnikatelé.

Jeho jmenování sleduje obvyklý postup, při kterém je původně nízkoprofilový politik představen skupině Bilderberg a následně povýšen v politické hierarchii.

Počátkem devadesátých let byli stejnou cestou povýšeni Bill Clinton a Tony Blair; po jejich představení skupině Bilderberg byli katapultováni na pozice prezidenta a premiéra.

Podobně se zúčastnili schůzky Bilderberg v roce 2004 ve Stresa i Pedro Santana Lopes a Jose Socrates, oba se následně stali premiéry Portugálska.

Rompuy odhalil svůj plán v projevu před účastníky Bilderberg na zámku Kasteel van Hertoginnedal blízko Bruselu. Na stejném místě byla v roce 1957 dojednána Římská smlouva, která dala základ Evropské unii.

Van Rompuy údajně řekl, že EU potřebuje nové daně, které zahrnují leteckou daň, daň z benzínu, daň z přídavné hodnoty a další, které mohou ubýt vnímány jako „zelené“.

Pozici, která v podstatě bude odpovídat pozici ministra zahraničí Evropské unie, dostala další relativně málo známá kandidátka. Catherine Ashton byla oficiálně jmenována vysokým představitelem Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Jmenování Catherine Ashton do tak vysoké pozice má jednu věc společnou se všemi předcházejícími pozicemi, na kterých byla. Od doby, kdy jako baronesa Ashton z Uphollandu zasedla ve Sněmovně lordů, se nikdy nemusela ucházet o přízeň veřejnosti.

Všechny pozice, ve kterých pak následně působila, od juniorského ministra, ve Sněmovně lordů nebo jako evropská komisařka za Británii v Bruselu, a nyní jako první ministryně zahraničí EU, vždy získala jmenováním, nikdy ve volbách.

Stejně jako Herman Van Rompuy získal jmenováním funkci prezidenta Evropské unie.

Ne-li nic jiného, je Catherine Ashton, baronesa z Uphollandu evropskou šlechtou, což může vysvětlit, proč jí dali přednost před jinými, zkušenějšími kandidáty.

Její jmenování komentoval Nigel Farage v Times takto: „Baronesa Ashton je ideálním kandidátem pro tuto roli. Nikdy neměla pořádnou práci a nikdy nebyla zvolena do veřejného úřadu.“

Nicméně nachází se u ní pravá míra politické korektnosti, neboť byla rozpoznána jako advokát za práva gayů a lesbiček. V roce 2006 jí skupiny za práva homosexuálů a lesbiček ocenily jako „političku roku“.

A možná právě tohle se počítá. Nikoliv zkušenosti nebo důvěra veřejnosti, ale správné konexe a ochota navazovat na evropské elity a postupně i na globální elity, bez ohledu na to, co si obyčejní lidé případně myslí.

Protože na konci dne, kdy je vše řečeno, obyčejní Evropané nevolí své vůdce v Evropské unii. Ty dosazuje stínová, anonymní, bez tváře, nevypočitatelná, nikomu neodpovědná komise v labyrintu byrokracie EU.

Obyčejní lidi se prostě musí podřídit jejím rozhodnutím, ať se jim to líbí nebo ne.

Článek Europe’s New Premier Wants Euro-wide Tax vyšel na serveru thetruthseeker.co.uk 21.9. Překlad editor.