Jak se rodí v Čechách

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2009/11/3393-jak-se-rodi-v-cechach.htm

Michal Podolák

Před pár dny jsem měl tu čest se stát otcem krásného syna a nedá mi to, abych se nepodělil o některé zážitky a zkušenosti související s porodem.

První nepříjemné překvapení, které na nás v krčské porodnici čekalo, byl neskutečný frmol, jehož příčinou byla (jak jsme se později dozvěděli) týdenní uzavírka motolské porodnice. Všechny rodičky tedy byly převáženy do ostatních už tak k prasknutí nabitých pražských porodnic. Příčinou uzavírky v Motole byly oficiálně úklidové práce, ve skutečnosti pobyt manželky a právě narozené dcery Jiřího Paroubka s bodyguardy. Hold rovní a rovnější, viďte, soudruhu Paroubku. Za prvních sedm listopadových dní se tak jen v porodnici v pražské Krči narodilo víc jak 50 dětí.

Pikantní je, že kdyby manželka nenastoupila na plánovanou hospitalizaci, ale přijela až po začátku porodu, krčská porodnice by ji odmítla přijmout, přesto, že v ní byla k porodu registrovaná a absolvovala všechny kontroly v těhotenské poradně. Před porodem je také nutné mít vyplněné a podepsané všechny formuláře a dotazníky, jinak by se musely vyplňovat za porodu.

Bodově zmíním několik postřehů a zkušeností (v rámci objektivity předesílám, že jsme se všemi podmínkami byli seznámeni předem):

1) Epidurál

Když manželku převezli s pravidelnými bolestmi na porodní sál (kde bylo z vedlejších místností slyšet vzdechy ostatních rodiček), bylo jí nabídnuto lokální umrtvení, tzv. epidurál, který způsobí, že sice bude vnímat děložní stahy, ale nebude cítit takovou bolest. Před aplikací je nutné podepsat souhlas, že tento typ umrtvení poskytuje externí firma za smluvní cenu 5700 Kč. Co by člověk nezaplatil ve chvíli, kdy trpí bolestmi. Až po podpisu je firma kontaktována a anesteziolog přijede do cca půl hodiny.

2) Personál

Poměr lékařů, sestřiček, porodních asistentek a dalších, kteří ke své práci přistupují s láskou a jsou ochotní kdykoli pomoci a poradit, vůči těm, kteří pracují s odporem a dávají najevo svou neochotu, je dle našich týdenních zkušeností cca 5:1. U některých sestřiček byla ochota s čímkoli pomoci v kteroukoli denní i noční hodinu obdivuhodná. Někteří lékaři, porodní asistentky a sestry jsou sice dost nekompromisní (zvlášť, co se pravidelnosti kojení týče), ale většinou je to k dobru dítěte i matky samotné.

3) Nadstandard

Do lůžkové části nemá krom personálu a (budoucích) maminek nikdo přístup, proto pokud chce být na pokoji s maminkou a potomkem i otec, nezbývá, než si připlatit za nadstandard. Jeho výhodou je, že je maminka s dítětem na pokoji sama a může přijímat návštěvy (od 9 do 21 hodin). Za příplatek 1000 Kč může otec zůstat i přes noc (+ další asi tři stovky na den za jídlo). Ceny nadstandardních pokojů jsou: 1100, 1500, 2000 a 3500 Kč, dle stupně vybavenosti. Přístup personálu u nadstandardních oddělení byl na rozdíl od oddělení standardního, opravdu takřka stoprocentní. Jako zásadní nedostatek však vnímám absenci jakékoli možnosti připojení k internetu (nejbližší free wi-fi jsem objevil v nákupním centru na Pankráci).

4) Parkování

Pro Thomayerovu nemocnici zajišťuje výběr peněz za parkování externí firma a i u ubytovaných a hospitalizovaných je cena 40 Kč za hodinu (první půlhodina je zdarma). To vychází na bezmála 1000 Kč na den. Ani za to však nechci nemocnici odsuzovat - i za těchto podmínek je docela problém v areálu zaparkovat. Osobně jsem řešil parkováním na parkovišti podél Vídeňské ulice kousek od vchodu do porodnice. Téměř vždy se tam aspoň jedno volné místo našlo.

5) Bonus – mufloni v areálu

[mufloni]

Nejvíc mě potěšilo, když jsme v areálu nemocnice, který sousedí s Michelským lesem, několikrát potkali stádo krásných muflonů.

6) Všudypřítomná reklama

Od první registrace v porodnici, kdy dostanete kufřík s různými propagačními materiály, se na vás reklama valí na každém kroku. Po porodu dostanete vzorky krémů a hromady letáků od oblečení pro miminka přes kosmetiku, očkování a produkty farmaceutických firem (záměrně nepíši léky), až po nabídky pojištění. Některé výrobky konkrétních firem maminkám doporučují samotné sestřičky (které se netají ani tím, že např. za každý vyplněný formulář dostane nemocnice provizi). Vzpomněl jsem si na dokument, který jsem shodou okolností nedávno shlédl: Děti konzumu

Sečteno podtrženo

Manželka strávila v porodnici celkem sedm dní. První čtyři na standardním pokoji (všechny nadstandardy byly plné a na uvolněné byl pořadník), další tři v nadstandardu za 1100 Kč na den. Tj. 3300 Kč. Dvě noci jsem s ní a se synem strávil já – 2000 Kč. Zdravotnické poplatky za pobyt v nemocnici činily 480 Kč. Epidurál při porodu 5700 Kč, za účast manžela u porodu 500 Kč. Celkem nás tedy týdenní pobyt (se snahou co nejvíce ušetřit) vyšel na 11980 Kč. Upřímně řečeno – změnil bych označení „nadstandard“ na „standard“ a vzhledem k tomu, že mám popis standardních pokojů pouze zprostředkovaný, nemohu je posuzovat. Vynaloženou částku prakticky pokryje porodné, které činí 13000 Kč.

Jinak jsem ale rád, že mám tento týden za sebou a potomka i manželku zdravé doma. Stát by si měl uvědomit, že děti jsou jeho budoucnost a podpora mateřství, rodičovství a rodin vůbec, by měla být jeho prioritou. Realita ale připomíná spíše tichou genocidu.

Článek byl publikován 20.11.2009


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.