Takové docela normální (estébácké) ministerstvo

Prezident Bush v minulých dnech oznámil další ránu teroristům. Chystá se zřídit nové ministerstvo. Důvodem jeho rozhodnutí je prý potřeba zajistit bezpečnost Američanům na domácí půdě.

Shodou okolností (opravdu náhodička) oznámil Bílý dům tento krok v tentýž den, kdy začalo slyšení svědků před výborem Kongresu o selhání CIA a FBI při zářijovém útoků na WTC a Pentagon.

Úkolem nového ministerstva bude slučovat a vyhodnocovat informace z různých zdrojů. Současně bude sloužit jako spojovací článek pro řadu agentur zabývajících se různými formami bezpečnosti. Ministerstvo pohltí dvaadvacet současných bezpečnostních agentur, jmenujme např. INS (Immigration and Naturalization Service), celní úřad (Customs Service), pobřežní hlídky (Coast Guard), federální agenturu pro řízení při mimořádných událostech (Federal Emergency Management Agency), pohraničníky (Border Patrol), Lawrence Livermore National Lab, tajné služby (Secret Service) a dokonce i agenturu pro boj proti drogám (Drug Enforcement Agency).

CIA a FBI (které tak hanebně zklamaly) zůstanou zachovány. Obě agentury čelí vzrůstající kritice za to, že se z důvodu rivality a komplikovaných byrokratických vnitřních vazeb navzájem neinformovaly o stopách, které mohly vést k včasnému odhalení připravovaného zářijového útoku. Podle Bushova plánu budou nyní tyto agentury předávat výsledky své práce novému ministerstvu. Zde by měly být informace analyzovány a spojovány. Ale bude to fungovat?

Právě nekoordinovanost a roztříštěnost amerických výzvědných služeb vedla roku 1947 ke vzniku CIA. Po nové Bushově reorganizaci CIA zůstane zachována, bude pokračovat v práci jako dosud. Vzhledem k tomu, že jejich činnost bude mnohdy zaměřena stejným směrem, je pravděpodobné, že si s novým ministerstvem brzy začnou šlapat na paty.

FBI se má dokonce rozšiřovat. Byl oznámen záměr zvýšit počet analytiků z 153 na 682. To je nárůst o 446 procent!

Nad těmito dvěma organizacemi přibude jako ochranný deštník tedy další moloch. S rozpočtem 37,4 miliardy dolarů a 169 tisíci čerstvých byrokratů to bude pěkně naducaný bumbrlíček.

Kritikové už teď hovoří o tom, že ministerstvo není nic jiného než přidání další byrokratické vrstvy mezi existující bezpečnostní složky a vládu.

Jeffrey Smith, bývalý poradce CIA, napsal: "Zdá se, že jde o vytvoření nové, větší zpravodajské agentury, která bude víceméně fungovat jako konkurence CIA. Domnívám se, že to není krok správným směrem."

Rovněž bývalý ředitel Transnational Threats Initiative v Centru strategických a mezinárodních studií (Center for Strategic and International Studies) Thomas Sanderson vyjádřil své pochybnosti: "Vytvoření nové agentury je sice pozitivní krok správným směrem, ale je nedomyšlený. Bude to dělat tolik hořkosti, kolik spolupráce a výsledků."

A Marc Rotenberg, ředitel Electronic Privacy Information Center, doplnil: "Myslím, že jsme v této debatě dosáhli bodu, kdy si musíme položit důležitou otázku, a sice, zda tato administrativa (Bílého domu) nezačíná přerůstat náš systém. Někdo by měl šlápnout na brzdu, než bude pozdě. Jinak se USA změní v policejní stát."

Tato poslední obava začíná zřejmě hlodat v mysli vícero lidí. Dokonce se objevila i hlavních main stream mediích. Konkrétně CNN (které se v uplynulých měsících po jedenáctém září projevilo velmi nekriticky a podbízivě vůči Bílému domu) uveřejnilo úvahu Johna Deana Could terrorism result in a constitutional dictator?

Autor se snaží s kritikou Bílého domu mírnit. Porovnává současnou situaci s událostmi v minulosti, kdy Amerika musela rovněž čelit nebezpečí zvenčí. Připomíná rozhodnutí prezidenta Lincolna, který vyhlásil občanskou válku bez rozhodnutí Kongresu. Získal jej až dodatečně. A Lincoln nebyl jediný, kdo se v okamžiku krize rozhodoval diktátorsky.

Prezident Wilson obdržel od Kongresu pravomoci diktátora poté, co Němci zaútočili na americké lodi a ponorky a zavlekli tak Ameriku do první světové války.

A když prezident Roosevelt nastoupil do úřadu v roce 1933, byla země právě v nejtěžší recesi a Kongres mu umožnil v prvých sto dnech vlády učinit kroky, které zamezily úplnému zhroucení ekonomiky a místních vlád. Později, v roce 1941, po útoku na Pearl Harbor, dostal prezident Roosevelt dokonce tak vysoké pravomoci, jaké nezískal žádný jiný prezident před ním.

Článek cituje Machiavelliho: "Ty republiky, které se v době ohrožení nedokážou přetransformovat do diktatury, budou zničeny, nastane-li krize."

Profesor Sturm vydal v roce 1949 esej Emergencies and the Presidency, ve které tvrdí, že v dobách krize je dočasná koncentrace moci nutná. Ale Sturm rovněž říká, že tato koncentrace moci trvá jen tak dlouho, jak dlouho trvá samotná krize.

Ačkoliv se John Dean snaží obhájit činy Bushovy administrativy porovnáním s minulostí, přece jen nedokáže potlačit zneklidnění nad kroky Bílého domu. Rozdíl mezi tehdy a nyní je přeci jen zřejmý i jemu. Tehdy byla Amerika ve válce. Ta válka byla vypovězená a tím také ohraničená. Jednou musela skončit. A s koncem války automaticky končily i mimořádné pravomoci tehdejších prezidentů. Kdy skončí tato (nevypovězená) válka? A jak to poznáme?

Prezident Bush opakovaně řekl, že válka s terorismem bude trvat dlouho. Hovořil o letech, snad o desítkách roků.

"Bojujeme válku proti terorismu aniž bychom dohlédli na její konec," píše John Dean ve svém článku. "Je to válka, která může přinutit zemi žít ve výjimečném stavu nekonečně dlouho," a pokračuje: "Stačí se jen podívat na to, s jakým spěchem a nepozorností jsme přijali USA Patriot Act, zákon, který jak republikáni, tak i demokraté dříve odmítli. To jen ukazuje, proč bychom se měli vyhnout přijímání jakýchkoliv legislativních opatření v kritické době setrvání v šoku po teroristickém útoku."

V posledním odstavci cituje článek CNN profesora Rossitera: "Každá národní krize, kterou země prošla, ukousla z demokratických svobod kousíček, který se už nevrátil." John Dean se obává, že toto Rossiterovo pozorování je tou nejchmurnější pravdou.

Je dobře, že se lidé v Americe konečně začínají ptát.

Poslední rozhodnutí americké administrativy zřídit další obří ministerstvo, jehož jediným posláním je šmírování amerických občanů, až příliš připomíná dobu, o které jsme doufali, že už ji máme za sebou. Rozhodnutí ještě musí schválit Kongres. Lze jen doufat, že neselže tak, jako selhal v nedávné minulosti, když se hlasovalo o USA Patriot Act.

Nový nápěv - stará písnička

Doplněno 12.6.

Tak už je to tady zase. Bush dnes apeloval na Kongres ve věci svého nového ministerstva. Z toho, co přednesl, mne neupoutalo vůbec nic. Snad jen jeho varování, že je málo času a Kongres musí jednat rychle! Kde jsem podobné varování už slyšel? Aha, už vím. Když se jednalo o protlačení USA Patriot Act Kongresem. Tehdy použili více triků (drželi zasedání přes noc, aby kongresmany unavili, text zákona nebyl před hlasováním vůbec k dispozici), ale hlavním argumentem bylo také to, že je málo času a Kongres musí jednat rychle!

Jak to, že když se rozhoduje o potlačení základních lidských svobod, je vždycky málo času to projednat?