Heil EU!

Nigel Farage, poslanec Evropského parlamentu (EP) a známý kritik EU, ve své řeči zmínil znepokojení nad tak historicky typickou posedlostí vlajkami podivných únií jako byl Sovětský svaz (Soviet Union ) a mrazivou podobností akce Eurocorps toho dne oslavující vlajku EU před její budovou v Bruselu. Také nad až inaugurační míře oslav v celodenním pochlebování a blahořečení při úspěšném zvolení nového předsedy EP.

Můžete na stránkách Eurocorps (http://www.eurocorps.org) shlédnout záběry z onoho slavnostního pochodu a věšení vlajky EU.

Zde je zmíněný projev poslance N. Farageho v EP (video je s českými titulky):

Mimochodem, před nedávnem jsem byl někým na diskuzním serveru upozorněn, že Evropská únie a Rada Evropy (zřejmě také neplést s Radou Evropské únie) jsou prakticky zcela nesouvisející subjekty. Pak je velmi zvláštní, že mají shodnou vlajku. Přitom údajně Rada Evropy nemá nic společného s EU ani se samotnou integrací (nezdá se mi). Ptal jsem se, zda mu připadá normální, aby měly tyto nadnárodní subjekty stejnou vlajku, a přesto spolu jakoby nesouvisely (možná jen v chronologii, kde je Rada Evropy historicky starším subjektem mezinárodních poválečných dohod). Odpověděl mi ve smyslu, že mu shodnost vlajky nepřipadá důležitá.

Pokud je zde ke všem ostatním institucím ještě Rada Evropy, pak je to na mě přespříliš zbytečné byrokracie, aby se v tom mohl člověk vyznat. A pokud slaví vlajku skoro jako nějakou bohyni Isis či Ištar (patologická posedlost vlajkou je u EU optimistů velmi průkazná), proč jim nevadí mít s Radou Evropy stejnou vlajku, stejný symbol, když společného nic nemají (a neručí za sebe samozřejmě) ? Mají společnou Evropskou myšlenku? Co to je? Evropa je kontinent různých kultur. Co je to evropská myšlenka? Svobody a těhle blábolů? Takových blábolů vám tu nakadím taky mraky a budou to jen slova. Svorně zpívat chvalozpěvy o svobodě a sbližování, když si při podepisování Lisabonské smlouvy nikdo moc raději nedovolí vyskakovat nebo "zdržovat"? To se mi jeví jako přímý protiklad tomu, co je tak zaníceně a zasněně oslavováno lidmi jako Barroso. Čeho je to symbol ve skutečnosti ?

Tato zvláštní logika shodnosti vlajek EU/RE/... je asi snadněji pochopitelná při víře v nadcelky, kde je vlastně stejně všechno jedno? Připadá mi to velmi symptomatické k celkové filozofii kolem EU a Integrace. Mnoho různých celků a rad, které různě "pouze" pomáhají utvářet mezinárodní dohody. Čeho se obávat? Superstátu. Obdobě Sovětského svazu, který také přišel s novou ústavou a centralizací moci.

Přitom mezi členy Rady Evropy (RE) patří i země daleko za hranicemi Evropy. Například Rusko. Co je to tedy ta Evropská myšlenka?! :)

Rada Evropy také tiše rozhodla v znepokojivých snahách regulovat internet (zatím není ve většině členských zemí ratifikováno) . Ale nebavte se o tom s expertem na EU, protože vám bude chtít naznačit, že z toho EU obviňovat nemůžete. :-) Rada Evropy nemá s EU nic společného, řekne vám. Dokonalý systém zbavování se odpovědnosti zřejmě. Komplexní systém byrokracie řady různých nadnárodních celků, které vlastně s tradičními systémy práva nemají zas moc společného, když se drží svorně jakési mýtické "evropské myšlenky", ale přitom spolu prý nemají nic společného (když se někomu hodí se distancovat). A kdo lže ten krade. Kdo nekrade s náma, krade proti nám. To je možná blíže té evropské myšlence.

A nejlepší (geniální) argument eurooptimistů při jakémkoliv kontroverzním opatření je, že různá tvrdá opatření EU jsou vlastně jen "vyslyšením přání některých členských zemí", kde chudáci vůdci EU jsou nuceni "se tím zabývat" (zabijačkami, žárovkami,...) a regulovat danou věc pro celou Evropu. EU se tak paradoxně tváří jako oběť rozmarů členských zemí.

Vzpomněl jsem si v souvislosti s vlajkou EU na jinou nedávnou událost a optimistický pohled pana Jiřího Havla (na jeho blogu):

blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-havel.php?itemid=7147

"Ale zažil jsem i šoky. Tři maďarští poslanci tu běhají v uniformách gard, které nápadně připomínají historické fašouny. V první brázdě vedle Zahradila sedí doktor Sládek. Vypadá typově jako Sládek, gestikuluje jako Sládek a mluví jako Sládek. Jmenuje se Nigel Farage a je to britský nacionalista, někdo říká fašista.

Právě Farage mne zděsil. Když řekl, že jediným světlým bodem českého předsednictví byl projev pana prezidenta Klause. Vzápětí jsem ocenil úžasný suchý humor českého premiéra Fischera, který Farageovi odpověděl, jak si jen váží ocenění českého prezidenta a jakou ctí mu bude již dnes večer tuto chválu tlumočit. Trouba Farage nepochopil drsnou ironii bytostného antifašisty Fischera a zářil samolibostí v lavici, na které má manifestačně vztyčenu malou britskou vlajku. A tu se o slovo přihlásil předseda komise Barroso. Povídá, že by se chtěl zeptat pana předsedajícího, zdali je v tomto sále povoleno užívat vlajky. Pokud to povoleno je, měl by taky jednu. A postavil před sebe vlajku Evropské unie. Vyprskli jsme smíchy a zatleskali. Farage se tvářil, že tam vůbec není, něco jako Mr. Bean, když ho přistihnou při dalším trapasu. A potom odešel. Hned nám bylo líp."

Srovnání se M. Sládkem pana N. Farage z výše uvedeného videa nemůže být myšleno vážně ani ze srandy. Pouze z velmi levicové (levné) srandy. Nevím, co panu J. Havlovi připadá vtipného na prázdnosti slov pana Fishera. Ale je dobře, že ho vlajka uklidnila.

Článek vyšel na blogu Jiříko Míky.