USA a Velká Británie platí 10 bilionů dolarů za udržení iluze o stabilitě

Světové vedoucí ekonomiky již utratily více než 10 bilionů dolarů na boj proti krizi. Na každého daňového poplatníka tak připadá částka 10 tisíc dolarů, říkají ekonomové Mezinárodního měnového fondu. Spojené státy a Británie se ujaly vedení v souvislosti s největšími protikrizovými výdaji. Největší světová finanční centra – New York a Londýn se nacházejí v těchto dvou státech: je jednoduše nemožné přecenit význam, který tato dvě centra hrají ve formování krize.

BBC oznámila, že největší podpůrné záchranné programy byly schváleny v USA a Británii. Spojené státy použily na vítězný boj s recesí 3.6 bilionu dolarů (čtvrtinu průměrného HDP). Výdaje krize tak tvoří ve Spojených státech 10 tisíc dolarů na každého daňového poplatníka. Británie, která je zřetelně geograficky a ekonomicky mnohem menším státem, již promrhala 2.4 bilionu dolarů, což tvoří 94 procent ročního HDP s 30 tisíci dolary na každého daňového poplatníka.

Podpůrné záchranné programy nejsou největší položkou výdajů. Federální systém rezerv se stal klíčovým zajišťovatelem likvidity ve Spojených státech: bilance Federálního systému rezerv se během roku zvýšila z 800 miliard na 2 biliony dolarů.

Výsledkem je, že hlavní finanční regulátor ve Spojených státech začal využívat metody extra levných peněz. Cena peněz v USA již dosáhla historického minima. Bude tato metoda úspěšná? Alan Greenspan poskytoval extra levné peníze téměř každému, což nakonec způsobilo obrovskou bublinu na realitním trhu Spojených států.

Nejvíce trpí krizí světový finanční sektor: jeho ztráty jsou ohodnoceny na 4 biliony dolarů. Dvě třetiny z této částky připadají na největší světové banky jako je Citigroup a RBS, což velmi usnadňuje najít příčinu krize. Banky odepsaly 1.8. bilionu dolarů jen kvůli problémům s hypotékami – tyto půjčky spustily současný pokles.

Je nutné zmínit, že formálně je začátek světové krize spojován s kolapsem dalšího gigantu – a to Lehman Brothers. Konkrétní varování byla pronesena během tiskové konference v Singapuru v srpnu 2008, když ekonom z Harvardu Kenneth Rogoff řekl: „V příštích měsících neuvidíme bankrot středních bank, uvidíme něco ohromného, uvidíme bankrot té největší – jedné z největších investičních bank nebo velkých bank.“

Následující měsíc zbankrotovala Lehman Brother.

Tento kolaps Lehman Brother světovými trhy otřásl. Bublina praskla.

Ukvapené závěry o konci krize, které činí někteří odborníci, jsou založené na falešných statistikách a indexech kapitálových trhů. Kapitálové trhy se odvíjejí od těchto statistik.

Ve skutečnosti stále není jasné, kdy se světové úvěrové trhy postaví na nohy. Dle zprávy RBC se národní dluh Velké Británie během následujících pěti let zdvojnásobí na 16.51 bilionu dolarů. Zahraniční dluh USA se koncem roku 2009 dostane k hranici 12.1 bilionu.

Článek USA and Britain Pay 10 Trillion for Illusion of Stability vyšel 14.9.2009 na Pravdu.ru. Překlad R. Král.