Máme se připravit na válku s Romy?

Desítky let se k problému soužití „bílých“ s Romy (donedávna to byli ještě Cikáni, ale budiž) stavěli politici a ochránci Romů vesměs tak, že Romové jsou prostě „jiní“. Máme se prý „my“ (čti majorita) naučit respektovat jejich mentalitu i styl života a časem je „změníme“ z nepřizpůsobivé problémové menšiny na součást bezproblémové většiny. A jaký je zatím výsledek této naší převýchovy? Celkem jednoznačný. Nejen u nás, ale téměř v celé Evropě se soužití (dáli se to tak vůbec nazvat) vyhrocuje do stále častějších konfliktů Romů s touto tzv. „bílou“ majoritou, která stále více otevřeně sympatizuje s organizacemi, nabízející různá radikální řešení. Bez ohledu na obrovské finanční částky, které nás to stojí, se romské problémy nezmenšují, ale zvětšují a úměrně s tím se zvětšuje i nenávist mezi nimi a národem „Gadžů“. Máme se tedy připravit na válku s Romy?

V naší zemi se téměř všechny vlády snažily poslední desítky let romské etnikum „zcivilizovat“. Stavěla se pro ně nová sídliště, financovaly a stále se financují různé štědré sociální, kulturní a vzdělávací programy. Vznikají také (pro „bílou“ většinu) programy tzv. učení se toleranci, tedy „poznávání odlišné romsko-cikánské kultury a chápání tak našich rozdílných mentalit“. Ze strany vládnoucích elit a různých aktivistických organizací dochází i s pomocí fenoménu „pozitivní diskriminace“ k nucení majority k rasové toleranci a upřednostňování této etnické skupiny na úkor majoritní společnosti. To vše se děje bez ohledu na názory a nálady veřejnosti, viz. průzkumy veřejného mínění.

Díky tomuto bezohlednému prosazování vůle politických elit a různých skupin proti názorům veřejnosti však tyto akce paradoxně vyvolávají protireakci v podobě radikalizace většiny národa ve vztahu soužití s romským etnikem. Podle průzkumů mezi veřejností tak český národ nejvíc nesnáší Romy, Vietnamce a Židy. Ví někdo, proč tomu tak opravdu je?

Vietnamce a Židy nyní ponechme stranou a hledejme tedy odpověď na otázku, proč Češi a další národy v Evropě opravdu nesnášejí Romy. Ani média a novináři, ani politici a ani pro-romští aktivisté vám pravdu neřeknou a všechno svádějí zejména na nesnášenlivost a rasismus majority, údajně díky které jsou Romové na okraji společnosti. Mají pravdu?

Dle spousty lidí, kteří mají přímou zkušenost ohledně soužití s romskou komunitou, zcela jistě pravdu nemají. Zkuste milovat lidi, kteří vám kvalitu svých hygienických návyků dokazují svými výkaly na chodbách a v okolí bytových domů. Zkuste milovat lidi, kteří okrádají a bijí vaše děti při cestě např. do (ze) školy. Zkuste milovat lidi, kteří celé noci pořádají v sousedních bytech hlučné mejdany a vy máte brzy ráno vstávat do práce, zatímco oni dopoledne vyspávají. Zkuste milovat lidi, kteří vám hned vyhrožují násilím, když se je snažíte napomenout, aby se chovali slušně a ohleduplně. Zkuste milovat lidi, které navečer potkáváte při cestě z práce, jak se hrnou do heren a barů s automaty, aby tam prochlastali a prohráli peníze ze sociálních dávek. Zkuste milovat lidi, kteří takto žijí z peněz, které vám stát sebral na daních z vaší těžce vydřené výplaty.

Ano, takto to cítí např. i lidé, kteří fandili a pomáhali členům a příznivcům Dělnické strany při protestním pochodu Litvínovem 17.listopadu 2008, který policie brutálně rozháněla. Takto to cítí i lidé, kteří nemají vůbec zájem o nemovitosti v těchto vskutku „populárních“ lokalitách jako je např. litvínovské sídliště Janov. Paradoxně tak nastává situace, kdy normálně pracující člověk přispívá ze svých daní na „bezstarostný“ a neohleduplný život někoho, kvůli komu se nemůže ani přestěhovat, pokud svůj byt či dům takřka nerozdá zadarmo.

Co si asi řeknou takto utrápení lidé v Litvínově, když si v článku Romové pryč! Lidé v Litvínově podpořili extremisty musejí přečíst např. toto:

Tak masivní podpora pravicového extremismu z řad "slušných" lidí překvapila i některé odborníky na extremismus. "Připadal jsem si, jako bych cestoval časem a prostorem do Třetí říše třicátých let minulého století," popisuje své zážitky Miroslav Brož ze severočeské pobočky Člověka v tísni.

Organizace Člověk v tísni patří krom pro-romských a židovských organizací k čelním zastáncům upřednostňování a zvýhodňování nepřizpůsobivého romského etnika na úkor tzv. „bílé“ majority. Tato organizace je úzce spjatá s Nadací otevřené společnosti židovského mecenáše a finančního spekulanta G. Sorose, který má velmi blízko k V. Havlovi a jeho bratrstvu. Není se pak samozřejmě možné divit obdivuhodné „objektivitě“ zpravodajství veřejnoprávní ČT.

Tyto různé vlivové organizace úzce propojené s médii a politickými elitami razí v Evropě ideu tzv. otevřené společnosti. Tato idea je však tím pravým zlem, které na většinovou a veskrze pracující společnost ukazuje jako na xenofobní a rasově nesnášenlivou. Je úsměvné, že vzdělaní a sociálně (majetkově) zabezpečení Romové sami nechtějí žít se svými problémovými etnickými příbuznými a snaží se asimilovat do většinové společnosti. To už Člověk v tísni asi za xenofobií nepokládá, ale nedej bože, aby stejnou touhu po životě bez problémového etnika neprojevili lidé bílí, neboli gádžové. Tito lidé přece (dle pochybných ideí) musejí nepřizpůsobivé a neohleduplné Romy, jejich náturu a kulturu chápat, tolerovat a respektovat, jinak jsou rasisté.

Stále je majoritě předhazováno a připomínáno, že Romové mají také svá práva, o čemž určitě nikdo nepochybuje. Ale práva jednoho přece končí tam, kde začíná porušovat práva někoho jiného. A kde jsou tedy práva lidí, kteří žijí v sousedství nepřizpůsobivých Romů? Jestliže jsou takovými fenomény jako je např. „pozitivní diskriminace“ upřednostňována práva jedněch na úkor těch ostatních, proč se potom někteří politici a novináři tak diví, že se nám prý vrací rasismus 90-tých let?

Soužití s Romy: Česko se vrací k rasismu 90. let

Za to, že Romové stále více končí jako sociálně slabí v romských gethech přitom mohou právě tyto aktivistické organizace a i sami Romové. Proč?

Protože mají-li se Romové změnit, aby je většinová společnost tolerovala a snesla, nepomůže jejich zvýhodňování na úkor většiny a jednoduchý bezstarostný život na sociálních dávkách, které platí pracující lidé defacto z vlastních kapes. Romové musejí udělat i něco sami se sebou a nečekat, co pro ně tyto organizace vybojují a urvou na úkor většiny. Tato většina je nepřestane nesnášet, když svůj postoj k životu, práci i k ostatním nezmění zejména sami.

Až Romové přestanou dělat tyto věci:

Děti se žloutenkou demolují nemocnici, lékaři zavolali policii

Cikánský gang terorizující Břeclav napadl tělesně postiženého

Návštěvníci nemocnice zbili sestru kvůli záchodu

Učitel napomenul romskou žačku, příbuzní ho zbili

Vrbátky: Romové terorizují okolí

Studenty napadají party malých Romů

Romové napadli žáky podbořanského učiliště

..... až tehdy je většinová společnost přestane nesnášet a začne je brát za sobě rovné.