Izrael by rád zkolonizoval část Iráku v rámci „Velkého Izraele“

Zatímco záměry izraelských expanzionistů převzít plnou kontrolu nad Západním břehem i pásmem Gazy, permanentní okupace syrských Golanských výšin a zasahování do jižního Libanonu jsou už velice dobře známy, je třeba si povšimnout, že teď zaměřují svůj pohled na části Iráku, které také považují za součást biblického „Velkého Izraele“.

Izrael údajně plánuje přesídlit tisíce kurdských Židů z Izraele, včetně přistěhovalců z kurdské části Íránu, do iráckého města Mosulu a celé provincie Ninive pod záminkou náboženských poutí k starobylým židovským svatyním. Podle kurdských zdrojů spolupracují Izraelci při realizaci integrace kurdských a jiných Židů na irácké území tajně s kurdskou regionální vládou.

Kurdští a iráčtí sunnitští muslimové i Turkmeni zaznamenali, že kurdští Židé začali po americké invazi v roce 2003 skupovat půdu v iráckém Kurdistánu, který je považován za historické židovské „vlastnictví“.

Izraelci mají zájem zvláště o svatyně židovského proroka Nahuma ve městě Kúš a proroka Jonáše v Mosulu i o hrobku proroka Daniela v Kirkúku. Pokoušejí se rovněž uplatňovat nárok na židovské „vlastnictví“ mimo Kurdistán, např. na Ezechielovu svatyni ve vesnici Kifl v provincii Babylon nedaleko Nadžafu, a Ezdrášovu hrobku v Uzajru v provincii Majsán poblíž Basry, tedy na území ovládaném šíity. Podle izraelských expanzionistů jsou všechny tyto svatyně a hrobky součástí „Velkého Izraele“ stejně jako Jeruzalém a Západní břeh, který nazývají „Judeou a Samařím“.

Kurdské a irácké zdroje informují, že izraelský Mossad pracuje při prosazování nároků na židovské „majetky“ v Iráku ruku v ruce s izraelskými společnostmi a „turisty“. Mossad je také silně zapojen do výcviku kurdských ozbrojených sil pešmergů. Pomáhají jim zřejmě také cizí nájemné síly, placené americkými křesťanskými evengelikálními kruhy, které podporují koncept „křesťanského sionismu“.

Irácká strana přepokládá, že izraelskou expanzi do Iráku podporují jak velké kurdské frakce, včetně Vlasteneckého svazu Kurdistánu vedeného iráckým prezidentem Džalálem Tálabáním. Tálabáního syn Qubád působí jako zástupce kurdské autonomní vlády ve Washingtonu, kde žije se svou židovskou manželkou Sherri Kraham.

Podobně podporuje aktivity Izraele Kurdská demokratické strana, v jejímž čele stojí prezident autonomního Kurdistánu Masúd Barzání. Jeden z pěti Barzáního synů, Bindžirfán, je podle různých zpráv s Izraelci v úzkém spojení.

Izraelci a jejich stoupenci z řad křesťanských sionistů se dostávají do Iráku nikoli přes Bagdád, ale přes Turecko. S cílem zbavit území, které Izrael hodlá zabrat, jejich obyvatel, provádějí agenti Mossadu a křesťanští sionisté teroristické útoky proti chaldejským křesťanům, zvláště v provinciích a městech Ninive, Irbíl, Hamdáníja, Bartalá, Talasgáf, Batnája, Bášiqa, Elkoševen, Uqrá a Mosul. Tyto útoky jsou pak prohlašovány za akce „al-Qá‘idy“ či jiných islámských „džihádistů“.

Záměrem Izraelců je odstranit tímto způsobem křesťanské obyvatele Mosulu a okolí a prohlásit celé území za biblickou židovskou půdu, která je součástí „Velkého Izraele“. Jejich operace je opakováním vysídlení Palestinců z britského mandátního území Palestiny po 2. světové válce.

V červnu 2003 navštívila Mosul izraelská delegace a prohlásila, že záměrem Izraele je získat - za pomoci Barzáního - izraelskou kontrolu nad svatyněmi proroků Jonáše a Nahuma v Mosulu a okolí. Prohlásili, že izraelští a íránští židovští poutníci by měli přes Turecko cestovat do Mosulu a převzít zemi, kde žijí iráčtí křesťané.

Zájemcům lze doporučit též starší článek Stephena J. Sniegoského, The Israeli origins of Bush II´s war.

Článek Israel hopes to colonize parts of Iraq as ‘Greater Israel’ vyšel na serveru onlinejournal.com 26. července. Překlad Eva Cironisová.