Idiotské hry v Pamploně

Ve španělské Pamploně se minulý týden uskutečnil tradiční adrenalinový běh před býky zakončený koridou. Tentokrát na to doplatil jeden účastník životem, jedenáct dalších bylo zraněno. O býcích se nemluví, ti na tyhle „hry“ doplatili životem všichni. Ale to jsou jen býci.

Dovedu si představit to rozjaření jinak znuděných mladíků večer v hospodách. Jak se překřikují, jak líčí, v jakém nebezpečí se ocitli, a jak hrdinně se při tom zachovali. Pár minut běhu o život. Stresovaná, nešťastná zvířata. Ječení davu.

Mám Španělsko rád. Nikdy jsem v něm nebyl, ale je to pro mě sympatická země. Až na ten podivný národní „sport“ spočívající běhu před vystresovanými zvířaty a v následném v barbarském, rituálním mučení a konečném zabití zvířat před zraky milionů diváků lačnících po krvi. Mluvím o koridě. Já vím, je to tradice. Tradice... Hm.

Jak asi víte, tradičně jsem pro dodržování tradic. Jsem pro tradiční rozdělení rolí v manželství, pro tradiční manželství pro tradiční úctu ke stáří, zkrátka jsem tradicionalista. Nicméně si myslím, že jsou tradice, které by se měly a mohly zrušit. Tak, jako tato. Kromě toho, že je hloupá, je také sadistická. Nechutná. Krutá. A zbytečná.

Co se toho běhu uličkami před býky týče, chápu, že někteří z nás potřebují nějaké to adrenalinové vzrušení. Vždyť náš život v moderních, bezpečných ulicích, v bezpečných bytech, bezpečných zaměstnáních, na bezpečných cestách je tak nudný... Kde jsou ty časy, kdy člověk musel denně nasazovat svůj život. Některým to prostě chybí. Ale nezoufejte, nic není ztraceno. I dnes se můžete docela obstojně bát, pokud vám tento pocit chybí ke spokojenému životu. A přitom váš strach bude mít smysl, protože přispěje k něčemu dobrému. Třeba i k lepšímu světu.

Zde je několik návrhů, jak produktivně využít svou potřebu krve a adrenalinu.

Máte-li rádi pach krve a utrpení obecně, nechte se zaměstnat na jatkách. Užijete si obojího a pocitu naplnění dojde i sadismus, pokud ve vás náhodou skrytě dřímá. Beztrestně.

Jde-li vám pouze o adrenalin a jste-li mladí a silní, staňte se hasičem. A buďte to právě vy, kdo při každém požárů vniká do hořícího objektu a pátrá po případných obětech. Ujišťuji vás, že vám při takových akcích zaplaví adrenalin krevní oběh docela obstojně.

Pokud nejste zrovna fyzicky nejzdatnější, můžete se nechat vyškolit třeba na hledače min, těm stačí dobré nervy a pevná ruka, nemusí být siláci. Pěkná práce a adrenalinu si při ní užijete až až. Jejich odstraňování je radostný hazard, při trošce štěstí třeba přijdete jen o nějakou tu končetinu. Práce bude dost pořád, je těch min všude po světě rozseto v různých zemích na 110 milionů a čekají právě na ten typ odvážných mladíků, kterými dozajista jste. I kdybyste denně zneškodnili několik, nebude vám celý váš život stačit na dokončení té práce. Krásně vám při tom předčasně zešediví vlasy, dostanete tik do oka a vůbec – každý na vás pozná, že adrenalinu máte v krvi víc než dost.

Nebo můžete odjet do Palestiny a vlastním tělem bránit palestinská obydlí před buldozery izraelských vojáků, jako to udělala Rachel Corrie. Je to prima adrenalinový sport. Rachel ovšem byla skutečná hrdinka, dělala to, protože musela (vnitřní příkaz), až jí v roce 2003 při podobné akci izraelský buldozer nakonec přejel. Popřípadě zkuste do Palestiny dopravit zásobu potravin přes řadu izraelských kontrolních stanovišť, anebo tam jen tak jeďte a diskutujte s po zuby ozbrojenými pološílenými izraelskými vojáky o tom, že nejsou v právu. Ani nemusíte diskutovat, stačí, když je budete fotografovat. Oni to milují a dají vám to vědět.

Je stejně zvláštní, že ti, kteří denně podstupují nějaké adrenalinové vzrušení, kteří skutečně něco riskují kvůli něčemu, jen málokdy cítí potřebu vytahovat se při podobných akcích. (Mezi stejně trapné, i když ne tak sadistické akce řadím například také bangee jumping, či ilegální automobilové závody v městech při plném provozu a podobné atrakce). A ti, kteří tyto adrenalinové atrakce milují, zase jen velmi zřídka využijí některý z výše uvedených a určitě smysluplnějších návrhů. Ve skutečnosti to jsou totiž jen znudění, povrchní, často i bezcitní jedinci s trapnou potřebou dokázat své chlapáctví.

Je mi líto těch býků. Ti jsou v tom zcela nevinně.