Spojené státy používají v Afghánistánu bílý fosfor

Život, jaký osmiletá Razía znala, skončil jednoho březnového rána, kdy střela vypálená západními vojáky vybuchla v jejich domě a pokryla její hlavu a krk hořící chemikálií.

Teď tráví dny na lůžku americké nemocnice na letecké základně Bagram, malé nehty jejích prstů jsou pokryty odlupujícím se rudým lakem, ale její tvář je téměř k nepoznání, tvoří ji směs ohořelé tkáně, holé kůže a jizev.

„Děcka na mne křičela, že hořím, ale exploze byla tak silná, že jsem na chvíli ohluchl a vůbec nic jsem neslyšel,“ řekl její otec Azíz Rahmán agentuře Reuters. „Pak vykřikla moje žena ‚děti hoří‘ a ona taky hořela,“ dodal a jeho tvář se při vzpomínce zamračila.

Plameny, které spalovaly jeho rodinu, způsobila chemická látka zvaná bílý fosfor, který americký lékařský tým v Bagramu našel na Razíině tváři a šíji. Ten ve styku se vzduchem vzplane a může dokonce proniknout do těla. Bílý fosfor lze ve válce legálně používat k osvětlení, vytvoření kouřové clony nebo k zapálení budov, protože tento způsob použití mezinárodní smlouvy, zakazující používání chemikálií jako zbraní, povolují.

Mluvčí vrchního velitele amerických sil a sil NATO v Afghánistánu generála Davida McKiernana, plukovník Gregory Julian, potvrdil, že zahraniční síly v Afghánistánu tuto chemickou látku používají: „Pokud jde o bílý fosfor, používá se na bojišti různými způsoby … Je používán jako zápalná látka ke zničení bunkrů a nepřátelských zařízení; používá se k osvětlení.“

Podle výcvikových manuálů americké armády je ovšem jeho používání proti lidem nelegální. Použití v obydlených oblastech bylo trvalým předmětem sporů.

Razía a její rodina jsou první známé civilní oběti jeho použití v Afghánistánu.

Kdo ho použil?

Rahmán tvrdí, že střela, která popálila jeho dceru, dopadla po střelbě v okolí domu ve východoafghánské provincii Kapisa. Mezinárodní síly vedené NATO tam tvoří hlavně francouzští vojáci, podporovaní Američany.

„(Západní) vojáci byli na silnici, Tálibán byl v horách a my jsme byli v domě sevřeném mezi nimi. Když tálibové začali ustupovat, dělostřelectvo na ně vypálilo 12 střel. Jedna zasáhla můj dům,“ tvrdí Rahmán.

Mluvčí sil NATO Jennifer Willisová Rahmánovo tvrzení odmítla; vnitřní vyšetřování incidentu prý ukázalo, že podle časových a místních údajů je „velice nepravděpodobné“, aby střela, která Razíin dům zasáhla, byla jejich. Tvrdila naopak, že střelu vypálil Tálibán: „Může za to být zodpovědný nepřátelský minometný tým, o němž je známo, že v této oblasti operuje.“

Afghánská vláda, vojenští specialisté a experti na Tálibán však agentuře Reuters potvrdili, že nikdy nebylo zjištěno, že by povstalci bílý fosfor používali. Jediní, kdo ho používají, jsou vojáci Spojených států a NATO.

„Nikdy jsem nezaznamenal, že by Tálibán při některém ze svých útoků použil bílý fosfor,“ prohlásil mluvčí afghánského ministerstva obrany Záher Murad.

V Pákistánu žijící autor známé knihy o islamistech tvrdé linie Ahmed Rašíd rovněž uvedl, že o něčem podobném nikdy neslyšel.

Použití chemické látky k osvětlení a utajení pohybů vojáků je vhodnou taktikou cizích vojáků v nepřátelském prostředí, ale mělo by malý smysl pro povstalce, kteří znají terén a mohou se vmísit mezi civilisty.

„Myslet, že (tálibové) zařadí do svého arzenálu jako zbraň bílý fosfor, je silně přitažené za vlasy,“ prohlásil Marc Garlasco, hlavní vojenský analytik organizace Human Rights Watch a bývalý analytik zpravodajské služby Pentagonu. „Američané mají optiku, která jim umožňuje vidět skrze kouř, takže (bílý fosfor pro táliby) nemá smysl. Osvětlení nepotřebují, protože by to byla zpráva pro Američany, kde jsou. Kromě toho krajinu znají. … Chtějí silnou explozí šokovat a zabít; plameny padající dolů z nebe americké vojáky nezastraší.“

Mluvčí sil NATO tvrdila, že v minulosti bylo použití bílého fosforu povstalci zaznamenáno. Na žádost, aby uvedla příklad, při němž Tálibán chemickou látku použil, odepsala, že tak není schopna učinit.

Rovněž Tálibán ústy svého mluvčího Zabíbulláha Mudžáhida použití látky popřel: „Není to pravda, je to jen prázdné obvinění.“

Už nikdy nebude jako ostatní

Když Rahmán viděl svou dceru hořet, vyběhl s ní na dvůr, kde uhasil plameny vodou, určenou k míchání hlíny na stavbu nové zdi. Její vlasy mu v chumáčích zůstaly v rukou.

Vrátil se dovnitř a našel dvě další děti mrtvé, zasažené do hlavy. Zvedl Razíu na záda a vrávoral s ní k místní základně, kde vojáci zorganizovali letecký most, který jí s velkou pravděpodobností zachránil život.

Chirurg-pediatr americké armády Colleen Fitzpatricková, která Razíu ošetřovala, potvrdila, že dívku zasáhl bílý fosfor a způsobil jí popáleniny na 40 % těla: „Léčba bude probíhat pomocí kožních štěpů … (ale) protože její popálení je tak rozsáhlé, musíme počkat, až se některá místa zahojí, abychom z nich pak mohli vzít kůži.“

Razía, která se nechce dát fotografovat, nyní trpí psychicky i fyzicky. Otec říká: „Moje dcera je velice smutná a velice osamělá, schází jí rodina a matka. Když odpoledne volám domů … mluví s matkou a vždycky opakuje ‚mami, chybíš mi‘.“

Rahmán tvrdí, že je vděčný za lékařskou pomoc, které se dceři od amerických lékařů dostalo, a svůj hněv obrací proti guvernérovi provincie, který jeho dceru sice navštívil, ale nenabídl jí žádnou pomoc a místo toho pouze pronesl „Nikdy nenajde manžela“.

Až opustí nemocnici, bude ji čekat tvrdý boj o nový život. I když lékaři tvrdí, že je možné její znetvoření zmírnit, americká pomoc může jednoho dne skončit. „Nikdy nebude vypadat jako ostatní, ale existuje jistý prostor pro nějaké zlepšení,“ uvedla Fitzpatricková. „Byli bychom rádi, kdybychom se jí mohli plně věnovat, ale hodně to závisí na průběhu války … Samozřejmě naším primárním posláním je pomoc našim vojákům.“

Článek Afghan girl's burns show horror of chemical strike vyšel na serveru Reuters 8. května. Překlad Eva Cironisová