Amerika píchá v Pákistánu do vosího hnízda

Pákistán se minulý týden konečně podřídil zlobným požadavkům z Washingtonu a nasadil armádu proti rebelujícím paštunským kmenům ve svých severozápadních provinciích – na Západě běžně a nesprávně označovaným jako „taliban“.

Obamova vláda vyhrožovala zastavením finanční hotovosti ve výši 2 miliard dolarů ročně k uplácení pákistánských politiků a vojenských velitelů a zablokováním 6,5 miliardy budoucí pomoci, pokud Islamabád nepošle svou armádu do vlastních severozápadních provincií u afghánských hranic.

Výsledkem byla krvavá lázeň. Bylo zabito kolem tisícovky „teroristů“ (rozuměj většinou civilistů) a bylo vytvořeno 1,2 milionu čerstvých utečenců, většina z nich patřící k Swatům.

Američany pronajatá pákistánská armáda dosáhla skvělého vítězství proti svým vlastním lidem. Smůla, že ve válkách s Indií takových úspěchů nedosahují. Ale ono je mnohem snazší vyhazovat do vzduchu civilisty a také je to bezpečnější a více to nese.

Ve snaze ukončit paštunský odpor začal Washington – hluboce frustrovaný svou neschopností pacifikovat paštunské kmeny (aka taliban) v Afghánistánu – trhat Pákistán na kusy. Bezpilotní letouny řízené CIA zatím zabily kolem 700 pákistánských Paštunců. Podle pákistánských médií jen 6% z toho byli odbojáři, zbytek byli civilisté.

Paštun, někdy také nesprávně nazýván Pathan, je největším kmenovým společenstvím na světě. 15 milionů jeho příslušníků žije v Afghánistánu, kde tvoří polovinu afghánské populace. 26 milionů Paštunců žije u hranic na pákistánské straně. Britští imperialisté rozdělili Paštunce umělou hranicí, Durandovou linií, která dnes tvoří afghánsko-pákistánskou hranici. Paštunci to odmítli.

Mnoho paštunských kmenů souhlasilo v roce 1947 s připojením k Pákistánu za podmínky, že většina jejich území zůstane autonomní a bez přítomnosti vládních vojsk. Paštunští Swatové se připojili k Pákistánu až v roce 1969.

Jak Paštunci v Pákistánu začali stále více pomáhat paštunským odbojným skupinám v Afghánistánu, americké bezpilotní letouny na ně začaly útočit. Washington přinutil Islamabád, aby vysláním vládních vojsk na paštunské území porušil svou vlastní ústavu. Výsledkem byla exploze zloby Paštunců.

Byl jsem přítomen bojům Paštunců a zaznamenal jsem jejich legendární odvahu, sílu, smysl pro čest a odhodlání. Jsou rovněž nesmírně popudliví, svárliví a bojovní.

Člověk se brzy naučí nikdy Paštuncům nevyhrožovat, nebo jim dávat ultimátum. Jsou to horští bojovníci, kteří pokořili USA odmítnutím vydat Osamu bin Ladena, protože pro ně byl hrdinou z anti-sovětské války a jejich hostem. Stále ještě naslouchají starodávnému kodexu Pashtunwali: Nikdy nenapadni Paštunce, nikdy ho nepodveď, nikdy nedopusť, aby ztratil svou čest. Pro Paštunce pomsta je svatá.

Nemotorná americká politika

Neobratná americká politika a zvěrstva spáchaná na Swatech minulý týden nyní hrozí přivést k životu druhou nejhorší (hned po indické invazi) pákistánskou noční můru: Že se 26 milionů Paštunců odtrhne od Pákistánu a spojí se s afghánskými Paštunci ke zformování vlastního nezávislého paštunského státu, Paštunistánu.

To by roztrhlo Pákistán vedví, patrně by to vyprovokovalo jankovité a vzpurné balučské kmeny rovněž k odtržení a následně by to mohlo povzbudit mocnou Indii, aby využila situace a provedla vojenskou intervenci do Pákistánu riskujíce jaderný konflikt s touto sužovanou zemí.

Paštunci ze severozápadních provincií Pákistánu nemají zájem ani možnosti obsadit další pákistánské provincie jako Punžábí, Sindh či Balúčistán. Chtějí pouze, aby je nechali na pokoji. Poplach o talibanu obsazujícím Pákistán je čistá propaganda.

Pákistánci žijící mimo oblast hornatých severozápadních provincií odmítají polovojenské islámské strany. Mnozí nemají Paštunce zvlášť v lásce, považují je za divoké horské kmeny, kterým je lépe se vyhnout.

Ani dobře hlídané pákistánské jaderné zbraně nejsou v nebezpečí. Alespoň zatím. Poplašné zprávy o pákistánských atomových zbraních upadajících do rukou „teroristů“ přicházejí ze stejných lživých zdrojů, které tvrdily, že Saddam Hussein měl ZHN. Tyto zdroje sledují vlastní skryté plány.

Skutečné nebezpečí

Skutečné nebezpečí představuje USA počínající si jako rozzuřený slon a dusající Pákistán pod svýma nohama. Nutí Islamabád, aby vedl válku proti vlastním lidem. Pákistán by mohl skončit jako Američany okupovaný Irák – roztržen do tří částí a bezmocný.

Bude-li toto pokračovat, v určitém bodě se mohou vzbouřit patrioticky smýšlející vojáci pákistánské armády a mohou postřílet své zkorumpované generály a politiky na výplatní listině Washingtonu.

Druhá, stejně zkázonosná varianta: Chudí lidé v Pákistánu – rovněž chybně označováni za „taliban“ – mohou povstat, vyvolat radikální národní odpor, připomínka indických rebelů Naxalite.

Stejně jako v Iráku do nebe volající ignorance a arogance US vojenských band řídí afghánskou politiku. Obamovi lidé absolutně nemají zdání, do čeho se hrnou v Afpaku. Mohu jim říci: do příšerného zmatku, kterého budou dlouho litovat.

Článek U.S. stirs a hornet's nest in Pakistan vyšel 17. května v kanadském Winnipeg Sun a rovněž na informationclearinghouse.info. Překlad editor.

Doplnění editora

Ubohý pan autor. On to vidí z pohledu člověka, který chce varovat „nešikovné“ politiky ve Washingtonu, aby zamezili další hrozné tragédii a případné válce. Nechápe, že ti, kteří skutečně tahají za nitky, a nemyslím tím Obamu a jeho tým, myslím skutečné vládce Ameriky, nejspíše velmi dobře vědí, do čeho jdou a co hrozí. A přesně tohle chtějí. Neříkali jsme tady mnohokrát, že snem Izraele je, aby celý Střední východ hořel? Aby tam nezůstal kámen na kameni, aby se různé frakce muslimů mezi sebou mlátily hlava nehlava? Tohle přesně chtějí a toto uskutečňují krok za krokem. V jejich chorobném, paranoidním strachu se budou cítit bezpeční jedině tehdy, až bude celý arabský svět ve válce a následně roztržen, unaven a vyčerpán boji mezi sebou. Tak, jako štvali USA do války v Iráku a v Afghánistánu, jak později štvali proti sobě Sunity a Šíity v Iráku a Íránu, tak teď rozeštvávají Paštunce proti relativně umírněným Pákistáncům. A jak je u nich zvykem, i na to rozeštvávání mají své lidi, sami zůstávají šikovně v pozadí.

Jak říkám, Obama možná neví, co ho v Pákistánu čeká, ale to není jeho starost. Jeho povinností je počínat si v Pákistánu přesně jako ten pověstný slon v porcelánu, a to činí. Pokud by se postavil, byl by odejit a nahrazen, jako se to už přihodilo jiným v minulosti.