Ideopolicie v Británii ukazuje svaly

Zdá se, že Británie se mění v první moderní měkce totalitní stát. Jako občasný učitel politických věd a mezinárodních zákonů nepoužívám slovo totalita volně.

Nejsou tam koncentrační tábory nebo gulag, ale je tam ideopolicie a má neslýchanou moc diktovat způsob myšlení, vyčenichává odpadlíky a za každý odklon může přijít tvrdý trest.

Nikolaj Bucharin tvrdil, že jedním z principiálních úkolů bolševické revoluce bylo „změnit vlastní psychologii lidí“. Británie není bolševická, ale kampaň na změnu lidské psychologie a vznik nového homo britannicus probíhá, dokonce se ani nesnaží maskovat fíkovým listem.

Vláda je rozhodnutá prosadit legislativu, která kriminalizuje politicky nekorektní anekdoty s maximálním trestem až sedm let vězení. Sněmovna lordů se pokusila o doplněk garantující svobodu slova, ale ministr spravedlnosti Jack Straw tu snahu odstřelil. Byl to Straw, který už dříve volal po redefinici Angličanů a předkládal teorii, že „globální balík impéria“ byl spojen s fotbalovým násilím „rasistickými a xenofobními bílými muži“. Tvrdil, že anglický „sklon k násilí“ byl použit k zotročení Irska, Skotska a Walesu, a že Angličané jako rasa byli „potenciálně velmi agresivní“.

Za posledních deset let jsem sesbíral zprávy o mnoha případech drakonických trestů, včetně uvěznění a následného trestního stíhání dětí za zločiny špatného myšlení a provinění proti politické korektnosti.

Předseda Countryside Restoration Trust a sloupkař Robin Page pronesl na protivládní demonstraci protestující proti loveckému zákonu v roce 2002 v Gloucestershire: „Pokud jsi černá, vegetariánská muslimka, čekatelka na azyl, jednonohá lesbická řidička náklaďáku, chci mít stejná práva jako ty.“ Page byl zatčen. Po čtyřech měsících obdržel dopis, kde se pravilo, že nebude hnán před soud, ale „dozvíme-li se, že se podobná věc opakovala, budeme to řešit žalobou.“ Trvalo mu pět let očistit své jméno.

Page byl alespoň dospělý. V září 2006 požádala čtrnáctiletá Codie Stott učitelku, aby při laboratorních pracích mohla pracovat v jiné skupince, neboť všechny dívky v její skupině hovoří pouze jazykem urdu. Učitelčina první reakce podle Codie byla křik: „To je rasismus, tohle s tebou bude řešit policie!“ Vyděšená rozrušená žákyně vyběhla ze třídy, aby se uklidnila. Učitelka zavolala policii a o několik dnů později, když úřední aparát věc promyslel, byla dívka zatčena a odvedena na policejní stanici, kde je odebrali otisky prstů a vyfotografovali. Podle toho, co uvádí matka té dívenky, byla Codie držena v holé cele po 3,5 hodiny. Byla vyslýchána na základě podezření, že spáchala na veřejnosti rasový přestupek. Později byla propuštěná bez obvinění. Ví se, že škola, kam dívka chodila, hledala, jaké další kroky by proti dívce mohla podniknout. Ředitel školy Anthony Edkins údajně řekl: „Bylo vzneseno vážné obvinění ohledně rasově motivované poznámky. Usilujeme o vytvoření humánního a tolerantního postoje vůči všem žákům všech etnických skupin a nebudeme tolerovat rasismus v žádné podobě.“

Desetileté dítě bylo zatčeno a předvedeno před soudce, protože při hře v základní škole údajně volalo na jedenáctiletého spolužáka „Paki“ a „bin Laden“ (Ten mu to oplácel přezdívkami „skunk“ a „teletubby“). V době, kdy se případ dostal do soudní síně, stál už daňové poplatníky 25 tisíc liber. Obviněný chlapec bylo natolik rozrušen, že přestal docházet do školy. Soudce Jonathan Finestein řekl: „Opravdu jsme se dostali do doby, kdy budeme trestat desetiletého chlapce za politickou korektnost? Kolem jsou páchány vážné zločiny a policie se nenamáhá je vyšetřit. To je nesmysl.“

Finestein byl okamžitě divoce napaden vůdci učitelské unie jako při procesech s čarodějnicemi, kde každý, kdo promluvil na obranu obviněných, nebo poukázal na chyby v žalobě, se sám stal okamžitě podezřelým z čarodějnictví a kandidátem na upálení.

Policejní jednotka zabývající se zločiny šířením nenávistí (hate-crime) vyšetřovala postavičku lišky Basil Brush z dětského televizního pořadu, protože udělala vtip na cikány. BBC přiznala, že se liška Brush chovala škaredě a ujistila policii, že celá epizoda bude zakázána.

Policie varovala biskupa, že neudělal dost pro „celebrování diversity“, patrně je teď prosazování diversity v policejním programu. Křesťanský domov pro duchovní v penzi a náboženský perzonál přišel o grant protože odmítl sdělit oficiálním čmuchalům kolik bydlících je homosexuálů. To, že se správa domova na to nikdy neptala, bylo důkazem jejich homofóbie.

Muslimští rodiče si minulý rok na jedné škole stěžovali na učebnice obhajující sňatky mezi stejným pohlavím. Jejich přání bylo respektováno a učebnice byly staženy. Tento rok si muslimští a křesťanští rodiče na jiné škole stěžovali na ten stejný materiál. Nejen že jejich stížnost byla ignorována, ale bylo jim vyhrožováno trestem, pokud nepošlou své děti do školy.

V posledních měsících tady byly nesčetné případy vyhození lidí a ztráty zaměstnání ve školách, nemocnicích a dalších institucích z důvodů různých náboženských ohledů, často jako v bývalém Východním Německu nikoliv proto, že by někdo něco křičel ze střechy, ale pro sdělení v soukromé konverzaci, které bylo následně udáno úřadům. Jedním z nich byl zločin zdravotní sestry, která nabídla pacientovi, že se za něj pomodlí. Pacient si nestěžoval, ale zmínil se o tom jiné sestře.

Sekretářka na základní škole byla vyhozena z práce, protože její pětiletou dceru seřvali za to, že ve třídě hovořila o Ježíši, a ona – matka – hledala podporu u své farnosti. Soukromý email členům kongregace, ve kterém žádá o modlitbu, padl do rukou ředitelství školy.

Shovívavost stejně jako drakonická neústupnost mohou být použity ke zničení sociálně akceptovaných norem a hodnot. Například královské námořnictvo zřídilo na vojenské lodi satanskou kapli, aby vyšlo vstříc členům posádky hlásící se k satanismu. „Co by na to řekl Nelson?“ ptal se britský tisk, když referoval o tomto skandálu, ale v tom případě se to zdá jako legitimní otázka. Satanské sakrální předměty jsou rovněž dodávaný do vězení vězňům, kteří o ně projeví zájem.

Tahle kampaň – zdá se – přichází spíše od nevolených, polostátních orgánů kontrolujících různé instituce, které jsou na voličích více-méně nezávislé, než přímo od zákonodárců, i když pomoc státní správy jim dodává energii a toleruje jejich vykonstruované a lživé manýry.

Kterýkoliv z výše popsaných případů může být odmítnut jako pouhé vybočení, ale vzato dohromady – a já jsem se zmínil jen o malinké částí, téměř denně přibývají další případy – vytvářejí celkem velmi jasný obraz.

Článek Thought police muscle up in Britain vyšel na australském serveru theaustraliannews.com 21. dubna. Překlad editor.