Jan Fischer

Česká republika má nového designovaného premiéra. Prezident Klaus nemohl vybrat lepší figuru, která by vhodně reprezentovala náš vládnoucí režim. Do Strakovy akademie vstoupí (bývalý) kariérní komunista, který podle slov své manželky slaví jen židovské svátky. Jaké má vyhlídky?

Naši politici z vládních státostran po čase přestali předstírat rivalitu a po delší době se shodli. Premiérem bude dlouholetý člen KSČ pocházející z ortodoxní židovské rodiny. Pochválil ho sám přísný prezident Klaus, který Fischera osobně dobře zná z Centra pro ekonomiku a politiku.

Klaus se s Fischerem zná dobře již z dob sametové revoluce, ze které profitovali právě kariérní komunisté typu Jana Fischera. Krátce po „vítězství demokracie“ a Havlově sametovém převratu se Fischer v roce 1990 stal viceprezidentem velké a důležité instituce – Federálního statistického úřadu. Lze proto říci, že je ukázkovým případem postupu nomenklaturních kádrů KSČ v novém Havlově režimu.

Fischerova rodina se vyhřívá na výsluní již druhého režimu. Jeho syn Jakub Fischer se v roce 2006 v pouhých 27 letech stal proděkanem pro vědu, výzkum a informatiku na Fakultě informatiky a statistiky VŠE. Angažuje se také spolu se svou sestrou Kateřinou Drbohlavovou v institutu SCIO. Jeho matka ho pochválila, že „bere židovské tradice daleko vážněji“ než jeho rodiče.

Volba nového premiéra byla proto velmi trefná a můžeme si být jisti, že k žádným přehmatům nedojde ani ve výběru ministrů. Bezpáteřní Fischer zachová kontinuitu mravní bídy a morálního úpadku, která je hlavní příčinou celé ekonomické krize. Základy společenské morálky, na kterých stojí stát i společnost, jsou již natolik vyhnilé, že stát neudrží. Léčba dalšími penězi na podporu bankrotářů je pouze litím oleje do ohně a dalším zhoubným ekonomickým procesem. Ukazuje všem lidem, že krást, podvádět a bankrotovat se zkrátka v dnešním režimu vyplatí.

Volbou Jana Fischera do čela Strakovy akademie vyslaly české státostrany důležitý signál všem voličům. Ačkoli po většinu času v rámci divadelní demokratické hry předstírají názorové neshody a spory, když na to přijde, umí se dohodnout velmi rychle. A kompromisním průsečíkem je shodou okolností bývalý komunistický aparátčík. No není to náhoda, co říkáte?

Doplnění vydavatele

Pokud vám vadí, že autor příliš upozorňuje na židovský původ pana Fischera, dosaďte si cvičně za slovo Žid třeba slovo Francouz nebo Polák. Tak co, ještě to vadí?