Iráčtí tlumočnici mohou opět nosit masky

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/komentare/2009/03/3048-iracti-tlumocnici-mohou-opet-nosit-masky.htm

Ernesto Londoño

BAGDÁD – Iráčtí tlumočníci pracující ve své zemi pro americkou armádu mají opět povoleno nosit masky, aby utajili svou identitu.

Velitel nejvyššího společného štábu spojeneckých sil admirál Michael Mullen to sdělil 7. ledna v dopise demokratickému senátoru za Oregon Ronu Wydenovi. „Je jasné, že situace v Iráku je tak proměnlivá, že by mohlo být brzo nemožné učinit jakékoli rozhodnutí s jistotou. Je to velká šance, jak ochránit životy lidí, kteří je riskují proto, aby pomohli našim vojákům a naší zemi.“

Používání textilních masek bylo v září 2008 zakázáno v domnění, že lidé pracující pro Američany se už v Iráku nemusí v důsledku poklesu násilí ničeho obávat. Wyden, stejně jako vojáci a tlumočníci, prohlásili, že jsou nadále znepokojeni, protože každé omezení zabraňující tlumočníkům skrývat svou identitu, je pro ně rizikem.

V listopadu 2008 zpráva listu Washington Post o zákazu masek vyvolala šetření kongresu vedené Wydenem a dalšími 12 zákonodárci. Dvě asociace lingvistů zaslaly Pentagonu dopisy, v nichž vyjádřily své znepokojení a žádaly, aby armáda toto rozhodnutí zrušila. Vojenští činitelé v Bagdádu na opakované dotazy neodpověděli.

Američtí vojenští činitelé v soukromých rozhovorech uvedli, že nemohou o nařízení debatovat, protože bylo prohlášeno za tajné. Ale v listu z 22. ledna v odpověď na otázky vznesené Wydenem a spol. armáda uvedla, že rozhodnutí a jeho následná revize bylo „nesprávně označeno“ jako tajné.

V listu Wydenovi Mullen uvedl že zákaz masek byl míněn jako snaha o upevnění důvěry mezi americkými vojáky a obyvateli Bagdádu. „Pro zlepšení bezpečnostního prostředí je utajení identity příčinou nedůvěry v části populace.“ Armáda si prý není v poslední době vědoma incidentů, při nichž by terčem útoku byli tlumočníci, jejichž totožnost byla zveřejněna. Od roku 2003 bylo už zabito více než 300 tlumočníků pracujících pro americké vojáky a některé z nich extrémisté, kteří je považovali za zrádce, mučili.

Bagdádské velení je jediné, které nutí své tlumočníky pracovat bez masek. Ostatní tři polní velitelství v Iráku jim textilní masky povolují, protože pracují v oblastech, kde se bojí, že budou poznáni. Americká ambasáda běžně zamlžuje tváře spolupracujících Iráčanů, když na svou webovou stránku dává fotografie nějakých událostí.

Někteří američtí vojáci říkají, že zákaz uplatňují laxně nebo vůbec ne. „Říkat tlumočníkovi, že jeho země je bezpečná, když on se bezpečný necítí, je předstírání,“ tvrdí kapitán americké armády v Bagdádu pod podmínkou zachování anonymity. „Záležitost tlumočnických masek je tím nejnovějším rozporem mezi tím, co se v zemi děje a tím, co si lidé přejí, aby se dělo. Procházíme teď generální zkouškou. Myslím, že jsme příliš spěchali dostat se odtud a přáli jsme si vidět to tu bezpečnější než to skutečně je.“

Kirk Johnson, ředitel projektu na přesídlení „iráckých spojenců“, tj. Iráčanů, kteří pracovali pro americkou vládu, tvrdí, že nový kurs tlumočníky neochrání. „Když jste irácký tlumočník, který pracuje společně s našimi vojáky, neexistuje pro vás něco jako vysoce riziková mise. Každá mise je vysoce riziková. Nechápu, jak lidé, kteří nejsou na frontové linii, mohou propagovat politiku, která se nezdá ladit s nikým, kdo na té frontové linii skutečně je.“

Tlumočníci i američtí vojáci tvrdí, že tlumočníci, kteří vyrostli v oblastech, kde pracují, jsou cenní pro shromažďování zpravodajských informací a varování vojáků před hrozbami a extrémisty. Podle nich v některých okrscích hlavního města oblékají masky příslušníci irácké armády i Národní policie, když provádějí nějakou operaci společně s Američany.

„Policie zahaluje své tváře,“ prohlásil pod podmínkou anonymity 24letý irácký tlumočník, „nechtějí, aby lidé kolem viděli, že spolupracují s Američany. Bojí se o své životy.“ Policie, která byla podle tlumočníků a některých amerických vojáků v roce 2007 do značné míry infiltrována šíitskými milicemi, infiltrovaná zůstává, i když v menším rozsahu než dřív.

„Všichni tlumočníci by chtěli odejít,“ řekl jeden z tlumočníků, který pracuje v jižním Bagdádu. „Ale když odejdeme, nenajdeme práci.“

Během posledních společných hlídek, když národní policie s americkými vojáky prohledávala domy, ho zarazil způsob prohledávání sunnitských domů, který byl ve srovnání s prohledáváním šíitských domů nespravedlivý. V šíitských domech totiž opakovaně zaslechl, jak iráčtí policisté potichu říkají obyvatelům: „Řekněte, že žádné zbraně nemáte.“ Titíž důstojníci přitom pedantsky prohledávali sunnitské domy a zabavovali zbraně.

V listopadu, pokračoval tlumočník, krátce po vyhlášení zákazu masek, zasypali ozbrojenci jeho dům sprškou střel. „Špatní lidé v mé čtvrti. Oni vědí, kdo jsem a pro koho pracuji.“ Po střelbě se přestal do své čtvrti vracet a pokud nežije na vojenském stanovišti, zdržuje se u strýce.

Podle tlumočníků zákaz masek mnohé donutil využít programu zvláštních imigračních víz, vytvořeného v roce 2008 americkou vládou, který jim má pomoci získat trvalé bydliště ve Spojených státech.

Mluvčí společnosti Global Linguist Solutions (pobočka DynCorp International), která zajišťuje tlumočníky pro armádu v Iráku a Afghánistánu a jejíž kontrakt v Iráku se pohybuje ve výši 4,6 miliardy $, označil nový kurs za rozumný. Irácká vláda v posledních týdnech této společnosti sdělila, že hodlá od tlumočníků pracujících v Iráku pro americkou armádu vybírat daň z příjmu.

Mluvčí společnosti Douglas Ebner prohlásil, že společnost zadrží 12 - 20 procent mezd, ale neposkytne irácké vládě jména svých zaměstnanců. Irák nevybírá daň z příjmu od vládních zaměstnanců, což mezi tlumočníky vzbuzuje podezření, že záměrem tohoto kroku je zjistit jejich identitu.

„Chápeme citlivost a znepokojení části místních tlumočníků ohledně těchto informací,“ řekl Ebner.

Článek Iraqi Interpreters May Wear Masks vyšel na serveru washingtonpost.com 13. února. Překlad Eva Cironisová.

Článek byl publikován 12.3.2009


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.