Irák: šokující lidské utrpení

Teď, když je Bush pryč, můžeme se snad čestně postavit škodám, které jsme napáchali, i zodpovědnosti, kterou musíme přijmout.

Teď snad bude možno odhadnout počet Iráčanů, kteří zemřeli ve válce vyvolané Bushovou administrativou. Na základě empirických důkazů dědictví Bushovy války se podívejme na jeho tvrzení o vítězství. Samozřejmě, dokonce i podle jeho měřítek – „stabilita“ – se to nepovedlo. Většina nezávislých analytiků by sice mohla říci, že je příliš brzo soudit politický výsledek. Téměř šest let po invazi však země zůstává rozštěpena sektářskými politiky a spoustou neřešených problémů, mezi než patří např. status Kirkúku.

Máme lepší přehled o lidských ztrátách téhle války. Například podle odhadů OSN zůstalo bez domova asi 4,5 milionu Iráčanů – z toho více než polovina jsou uprchlíci – čili každý šestý Iráčan. Jen pět procent z nich se rozhodlo během minulého roku, kdy násilí proti letům 2005-2007 pokleslo, vrátit do svých domovů. Dostupnost zdravotní péče, pitná voda, fungující školy, zaměstnání atd. zůstávají nedosažitelné. Podle UNICEF řada provincií hlásí, že pitná voda se dostane do méně než 40 procent domácností. Přes 40 procent dětí v Basře a přes 70 procent v Bagdádu nemůže chodit do školy.

Úmrtnost způsobená válkou je nadále vysoká. Během let 2004-2007 proběhlo několik průzkumů, z nichž dva nejserióznější byly dokončeny v polovině roku 2006. Podle jednoho činil tehdy počet „nadbytečných úmrtí“ (úmrtnost způsobená válkou) 650 000 lidí, podle druhého 400 000. Válka ovšem zuřila ještě 12 až 15 měsíců potom, co byly tyto průzkumy ukončeny, a teprve potom docházelo k uklidnění. V Londýně sídlící nevládní organizace Iraq Body Count, která vydává v angličtině tiskové zprávy o počtu civilních obětí v Iráku, umožňuje odhady z roku 2006 doplnit. I když je jasné, že jsou podhodnoceny, protože tiskové zprávy nejsou úplné, organizace nicméně ukazuje celkové markantní trendy. Její odhady se blíží 100 000, což je více než dvojnásobek proti 45 000, odhadovaných organizací v červnu 2006. (V tom není zahrnut počet nenásilných úmrtí, např. na lékařských pohotovostech, ale ani mrtví povstalci). Na základě toho lze soudný odhad celkových úmrtí stanovit na dvojnásobek odhadu za rok 2006. V současnosti tedy k šestému výročí této války dospějeme k počtu 800 000 až 1,3 milionu „nadbytečných úmrtí“.

Toto strašlivé číslo dává smysl v souvislosti s prohlášeními iráckých činitelů, že v zemi existuje 1-2 miliony válečných vdov a 5 milionů sirotků. To podává přímo empirický důkaz celkového vzestupu úmrtnosti a nepřímý, byť potvrzující, důkaz existence uprchlíků a pozůstalých a všeobecné nejistoty. Úhrnné počty jsou ohromující: 4,5 milionu vyhnanců, 1-2 miliony vdov, 5 milionů sirotků, asi milion mrtvých – ať tím či oním způsobem se to dotýká téměř každého druhého Iráčana.

To lze těžko s použitím jakýchkoli soudných měřítek označit za vítězství. Hovoří to o tom, čím vším jsme povinováni Iráčanům a mělo by nás to varovat před brutálními válkami, k nimž máme sklon. Teď, když je Bush pryč, můžeme se snad čestně postavit škodám, které jsme napáchali, i zodpovědnosti, kterou musíme přijmout.

Článek Iraq's Shocking Human Toll: About 1 Million Killed, 4.5 Million Displaced, 1-2 Million Widows, 5 Million Orphans vyšel na serveru alternet.org 2. února. Překlad Eva Cironisová.