Viditelný a neviditelný US sponzorovaný státní terorismus

Celý svět sleduje, jak si izraelská armáda proráží svou cestu okupovanou Palestinou. Izraelské vojenské vedení, ve snaze zabránit novinářům psát o destrukci a vraždění, které vidí na vlastní oči, obtěžuje, zastrašuje, vyhrožuje a střílí po každém novináři, který je dostatečně naivní nebo odvážný na to, aby porušil izraelské zákazy nařizující, co může a nesmí být hlášeno do světa.

Přesto je ale nemožné skrýt totální devastaci palestinských civilistů stovky a tisíce jsou úplně odříznuti ve svých obklíčených domech, bez dodávky elektřiny a vody; nemohou vyjít ven, nemohou hledat jídlo a zdravotní pomoc. Z palestinských nemocnic přicházejí zprávy o doktorech, kteří nemohou léčit zraněné a odklidit mrtvé, protože venku jsou napadáni izraelskými vojáky, je po nich stříleno, okolo jsou bariéry.

Uprostřed toho, co je jasně válečný zločin, se Bushova administrativa snaží manévrovat, usmířit vydrážděný arabský svět a současně krýt Šaronovu vládu, aby mohla pokračovat ve svém vražedném díle. Místo aby pohrozila Izraeli ztrátou finanční pomoci ve výši tří miliard dolarů ročně, tato vláda, stejně jako ty předchozí, pokračuje v rozšiřování své štědrosti pro strategickou roli, jakou Izrael poskytuje hegemonii USA v této oblasti. Každý tank kolébající se v ulicích palestinských měst, každá helikoptéra, každé letadlo posílající řízené střely do palestinských utečeneckých táborů, byly vyrobeny ve Spojených státech a přeochotně dopraveny svým vojenským spojencům, kteří už dosahují úrovně státního teroru. Tento státem vedený terorismus převažuje nad všemi teroristickými akcemi sebevražedných palestinských útočníků, ačkoliv obětem jednoho nebo druhého skýtá malou útěchu důležitost a nezbytné rozdíly mezi oběma.

Spojenými státy sponzorovaný státní terorismus bývá málokde tak viditelný jako nyní v Palestině. Pochopitelně, vezmeme-li v úvahu zaujatost amerických sdělovacích prostředků a nedostatek sebereflexe, těžko bude viditelná plně ověřená spojitost mezi izraelským státním terorismem a americkou podporou. Jak je možné, že peníze amerických daňových poplatníků stále tečou do izraelské válečné mašiny, bez nejmenší snahy připojit požadavek zodpovědnosti? Jak je možné, že organizace a jednotlivci ve Státech podporujících ilegální izraelské osadníky ve West Bank, pracují beztrestně a nejsou vystaveni přezkoumání svých aktivit, jak tomu byly podrobeny všechny arabské organizace ve světle útoku z 11. září?

V tomto okamžiku by pohled světa měl směřovat na neutěšenou situaci Palestinců. Pětatřicet let okupace nyní vstupuje do smrtonosné fáze a lidé na celém světě by měli udělat všechno, co mohou, aby zastavili další drancování, vraždění a ničení v této nešťastné zemi. Ignorovat americkou roli v izraelské okupaci a finančně podpořit izraelský státní terorismus je totéž, jako oslepnout a nevidět, že tato síla pomáhá a navádí k porušování mezinárodních smluv a dohod, které mohly poskytnout Palestině právní zadostiučinění a snad dokonce do této oblasti přinést mír .

Ale mír není pro Spojené státy tak důležitý jako možnost ovládat. Takže viditelná mírová snaha ve skutečnosti skrývá neviditelné nástroje k pokračování války. To, co zůstává pro americká média a občany neviditelné, jsou machinace Washingtonu vedoucí k vyzbrojování svých vazalských států. Chalmers Johnson to nedávno ve své knize Blowback nazval "tajný imperialismus" a říká, že je to re-inkarnace studené války do války proti terorismu. Tak jako tak je válka proti terorismu vedena snahou rozšířit americkou vojenskou přítomnost, posílit vazalské státy a vytvořit nové odběratele pro své zbraně, zboží a další služby.

Podíváme-li se blíže na dvojí míru, s jakou americká administrativa, ať už demokratická nebo republikánská, za posledních třicet let měřila svou pomoc, můžeme lépe pochopit, proč chce Pentagon držet svůj obchod se státním terorismem pod pokličkou. Není překvapením, že americká media v tomto hnusném obchodě spíše ignorují roli washingtonských mocipánů. Vezměme si například nedávný rozsáhlý článek Jeffrey Goldberga o chemickém útoku Saddama Husseina na Kurdy v době irácko-iránské války v roce 1988. V té době byl Saddam podporován Američany, ale nikde v článku není zmínka o tom, že dostával výzbroj a chemické zbraně nebo komponenty přes Pentagon. A je jen náhodou, že článek s touto tématikou se objevil až teď, kdy se hledá zdůvodnění příštího útoku na Irák, a ne v době, kdy byl aktuální, tedy před čtrnácti lety?

Pokud by někoho skutečně zajímalo blaho Kurdů, kde jsou články o turecké invazi a zničení tisíců ( ano tisíců) kurdských vesnic v devadesátých létech? Je jen náhoda, že Turecko pro rozvoj a údržbu své armády dostává skoro stejně tolik jako Izrael? Samozřejmě, budete-li pečlivě hledat, můžete tu a tam najít poznámku o porušování lidských práv Kurdů Turky dokonce v dokumentech Ministerstva zahraničí Spojených států. Na druhé straně poradce tureckého prvního ministra to vystihl dosti přesně, co se amerického pokrytectví týče: "Chcete-li zastavit porušování lidských práv, zastavte dvě věci: úvěrovou politiku IMF a pomoc Pentagonu. Ale nedodávejte nám zbraně a vojenskou pomoc, a současně si stěžujte na problémy Kurdů. Nevykládejte nám o porušování lidských práv, dokud nám dodáváte zbraně."

Washington Post nedávno publikoval článek, ze kterého vysvitalo, že Pentagon hledá cesty, jak přímo financovat vazalské země v jejich tzv. válce proti terorismu. To ve skutečnosti znamená, že brutální režimy, jako ten v Uzbekistánu, mohou brzy dostávat přímou finanční a vojenskou pomoc ve výši jakou potřebují, aby mohly zatočit s každou rebelií, která by mohla ohrozit americký vliv nad oblastí Střední Asie, bohaté na naftu a plyn. Pochopitelně že vše bude utajeno běžnému občanu Spojených států, a to tak dlouho, dokud nějaký uzbecký "terorista" nenapadne americký cíl.

To, co zůstávalo třicet let celkem neviditelné, totiž US sponzorovaný státní terorismus, je nyní součástí tragicky hořkého dlouhého seznamu porušování lidských práv všude na světě. Od americké podpory Indonésie v její invazi a vraždění ve východním Timoru v sedmdesátých letech, přes podporu vojenské diktatury v Guatemale, odpovědné za genocidu indiánů Mayů a následný útok proti Nikaragui, americká zahraniční politika systematicky desítky let narušuje a zesměšňuje mezinárodní zákony a porušuje lidská práva.

Tak jako izraelská armáda pokračuje ve zrušení všech lidských standardů v Palestině, tak Bushova administrativa pokračuje ve svém jednostranném kursu negujícím všechny mezinárodní snahy zasahovat do role amerických smrtonosných sil, ať je to ve zřízení a rozšíření mezinárodního kriminálního soudu, nebo v nedávné snaze Mary Robinson ze subkomise OSN pro lidská práva, intervenovat ve prospěch Palestiny. Dokud někdo nezastaví pentagonský válečný megastroj, budou lidské tragédie pokračovat - ty viditelné i ty neviditelné.