NATO s táním arktického ledovce vyvolává další mezinárodní skandál

Nekonečná sněhová a ledová poušť byla vždy předmětem sporů mezi politiky, diplomaty a vědci. Území Arktidy se nyní stalo předmětem vojenského sváru: NATO ho vyhlásilo za strategicky významný region. Aliance plánuje v této části světadílu zvýšit svůj kontingent.

Prohlášení bylo učiněno mluvčím NATO Jamesem Appathurai. Úředníci tvrdí, že NATO má v regionu dlouhodobé strategické zájmy. Dále také oznámil setkání s účastí vysoce postavených úředníků aliance: setkání se má konat 28.-29. ledna v Rejkjavíku. Zúčastní se také generální tajemník, velitel spojeneckých vojsk NATO v Evropě, velitel NATO pro transformaci a představitel výboru pro obranu aliance.

Seznam účastníků nezanechává žádné pochyby o tom, jaké jsou skutečné cíle v regionu. Rozhodnutí aliance, v kterém prohlašuje severní teritoria za strategicky důležitá, vyvolá v regionu mezinárodní napětí. Boj o Arktidu se stal předmětem dlouhodobých vojenských her. Nikdo nemůže mít pochybnosti o tom, že na Arktidu pošle NATO dříve nebo později vojenské jednotky.

Ti, kteří sledují aféru okolo území Akrtidy, chápou, že Appathuraiovy výroky budou mít pokračování v iniciativách vyvolaných národním bezpečnostním nařízením Spojených států. Dokument říká, že Washington má na Arktidě zásadní národní zájmy. Tyto zájmy jsou definovány následovně: obranné střely, strategické zastrašování, bezpečnostní operace námořnictva. Nejsou zde žádné odkazy na teroristy nebo piráty, kteří upřednostňují teplé vody pobřeží Somálska, nikoli lední medvědy.

Vědci tvrdí, že k oteplování dochází na Arktidě dvakrát rychleji než na zbytku planety. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon prohlásil, že ledové jádro Grónska taje rychleji než kdy kdo předpokládal. Výsledkem bude, že řeky v regionu budou splavné pro civilní a válečné lodě.

USA, Kanada a NATO se netají tím, proč potřebují mít v regionu Arktidy vojenské skupiny. Na území připlují ledoborce NATO, aby chránily národní zájmy těch členů aliance, kteří mají části nároky na přírodní bohatství této planety. Arktida obsahuje asi 90 biliónů barelů neprozkoumané surové ropy a obrovské přírodní zásoby plynu, které se dají přirovnat k těm ruským. Tvoří okolo 30 procent světových zásob plynu.

K roku 2030 Rusko využije asi 50 procent ze svých zásob zemního plynu na Arktidě. Například ložisko Shtokman v Barentsově moři obsahuje 4 triliónů metrů krychlových plynu.

Rusko je připraveno učinit opatření jako reakci na takový vývoj. Z tohoto důvodu se NATO snaží vymezit nároky v regionu. Ruská námořní doktrína, která byla podepsána během vlády Putina, poukazuje na území Arktidy jako neklíčový směr námořní politiky.

Ruská bezpečnostní rada odhalí novou strategii vývoje Arktidy na konci ledna. Klíčovou zprávou tohoto dokumentu bude následující sdělení: „Rusko neplánuje Arktidu rozdávat.“

Rusko dále plánuje zvýšit během následujících let dopravu v Severním ledovém oceánu. Ruský ministr dopravy Igor Levitin oznámil, že za tímto účelem bude vyrobeno do roku 2020 šest nových ledoborců.

Pět států Severního ledového oceánu – Rusko, Kanada, USA, Norsko a Dánsko – učinilo loni rozumné rozhodnutí vyjednat oddělení arktického regionu pouze na základě stávajících konvencí.

Nicméně plány NATO přidat k dialogu o Arktidě vojenský podtext můžou vést k drastickým změnám v přístupu k současným problémům. Na světové mapě se může objevit nový horký bod.

Článek NATO to melt Arctic ice as it triggers yet another international scandal' vyšel na serveru http://english.pravda.ru 22. ledna 2009.