Svět musí židovskému nacismu říci Ne dřív, než bude pozdě

Vražedný izraelský útok na palestinské obyvatelstvo pásma Gazy se nápadně podobá německým bleskovým úderům na počátku druhé světové války. Záminky jsou skoro stejné a chování nacistických a izraelských politiků a vojenského vedení téměř totožné.

Izrael se chová prakticky stejně jako němečtí nacisté, když se snažili odůvodnit svou bleskovou válku na východě použitím pečlivě vykonstruovaných lží a záminek. Ale zatímco nacistická agrese byla celým světem odsouzena, izraelský útok na pásmo Gazy je přehlížen či dokonce oslavován velkými médii celého západního světa od Sydney po Los Angeles.

Izrael dnes stíná hlavu Gaze zatímco tvrdí, že bojuje jen s Hamásem. Izraelské letecké síly ničí školy, mešity, soukromé domy, zařízení dobročinných organizací, veřejné budovy, obchody, koleje a univerzity, a to všechno pod falešnou záminkou boje s Hamásem.

Tohle není válka proti Hamásu. To je válka proti palestinskému lidu, jak je zcela zjevné z faktu, že většinu obětí tvoří nevinní civilisté.

Jako všichni zločinci se také Izrael uchyluje k výrobě lží a polopravd, aby svůj vražedný útok na v podstatě nechráněný národ ospravedlnil.

Mnozí, pravděpodobně většina Židů v Izraeli i ve světě, se chlubí „statečnou“ izraelskou armádou a jejími „vymoženostmi“, které má proti Hamásu k dispozici. Někteří Židé označili vražedný útok na Gazu za „nejlepší chanukový dárek“.

Já skutečně nevidím žádné hrdinství v používání nejmodernější smrtonosné techniky, jakou jsou bojová letadla F-16, vrtulníky Apache a laserem naváděné protibunkrové bomby proti lidem, kteří nemají vlastní armádu ani letectvo ani protileteckou obranu.

Házet smrtící bomby na nechráněné civilní objekty není žádné hrdinství, ale naprostá zbabělost, stejně jako nebylo hrdinstvím, když nacistická válečná technika útočila na neozbrojené civilisty.

I to nejslabší letectvo na světě dokáže bombardovat a ničit nechráněné budovy a zabíjet civilisty, jak to schvalují zvrácené mysli podobné Ehudu Barakovi.

Izraelský vražedný útok proti lidu, který nemá prostředky, jak se bránit a nemůže ochránit své děti před izraelskou brutalitou, je prostě aktem čiré zbabělosti. Lze ho přirovnat ke střelbě nacistických SS do bezbranných Židů kulomety.

Izrael a jeho hlásné trouby na Západě tvrdí, že izraelská armáda, židovský Wehrmacht, podle objektivních analýz jen reaguje na palestinské střely odpalované z Gazy na izraelské osady mimo pásmo.

Je to jen záminka, a to z mnoha důvodů:

Tzv. střely Qásám jsou symbolická a téměř neškodná zbraň, která nadělá víc hluku než škody. Za uplynulých osm let zabily necelé dvě desítky Izraelců. Za stejnou dobu vyhladila izraelská technika tisíce Palestinců, většinou dětí a dalších nevinných civilistů. To je i za války považováno za válečný zločin, to je používání nadměrné síly, hlavně proti civilistům, a staví to Izrael na roveň nacistickému barbarství.

Někteří argumentují tím, že Izrael má právo a povinnost bránit své občany. O to nejde, i nejhorší stát na světě by měl mít právo bránit své občany. Jenže Izrael dusí všechny obyvatele blokádou podobnou nacistické jen proto, aby je potrestal za to, že si zvolili vládu, kterou si Izrael a jeho ochránce-spojenec, Spojené státy, nepřály.

Zkrátka, Izrael fakticky Palestincům jak slovy tak skutky říká, že mají dvojí volbu: buď zemřít hlady nebo být vyhlazeni izraelskou válečnou technikou. Jinými slovy, Palestinci musí zemřít, postaví-li se na odpor, a zemřít, pokud tak neučiní. Proto nástroje izraelské hasbary (propagandy) hlásají do světa, že Izrael bojuje pouze s Hamásem a chrání své obyvatele.

Ovšem, Hamás není v jistém smyslu úplně bez viny. Nicméně je třeba světu připomenout, že toto islámské hnutí opakovaně vyhlašovalo svou ochotu zastavit odpalování střel z pásma Gazy, pokud Izrael na oplátku uvolní blokádu.

A jak všichni víme, Izrael to důsledně odmítal a místo toho arogantně tvrdil, že má právo zabíjet Palestince a vpadat na jejich území kdykoli to pokládá za nutné.

Netřeba říkat, že je to úplně stejná arogance, nestydatost a válkychtivost, jaké charakterizovaly chování nacistů.

Před několika dny označili izraelští analytici vyhlazovací útok proti Gaze za izraelskou verzi amerického bombardování „Šok a hrůza“, prováděného na počátku americké invaze do Iráku. Šok a hrůza proti dokonale brutálně týraným lidem, vydaným na pospas nenávistné blokádě, bezprecedentní svou krutostí a zlobou.

Nechápu, proč se Židé tak chovají. Spoušť, zkáza a smrt v ulicích a utečeneckých táborech Gazy jim dodávají sebedůvěru? Těší je pozorovat palestinská děcka rozbitá na kousíčky těmi strašnými střelami vypalovanými z velké výšky na obytné budovy a domy? Dává jim to pocit, že konečně porážejí Hitlera?

Kladu tyhle otázky, protože jsem viděl Židy tančící a oslavující radostně masakr v Gaze. Ovšem, letmý pohled na izraelská média těchto dní odhaluje nemocnou a kanibalskou společnost stejně bestiální, jako bylo nacistické Německo za holocaustu.

Snad jsem se na Němcích dopustil určité nespravedlnosti. Němci koneckonců žili pod hrozným a tyranským diktátorem, který by byl brutálně potlačil jakékoli protesty občanů, kteří si zachovali svědomí. Na rozdíl od nacistického Německa se však Izrael prohlašuje za „světlo nad národy“, za „jedinou demokracii na Blízkém východě“ a za civilizovanou zemi západního typu.

Jestli je takové chování „demokratického“ Izraele, jak by se židovský stát choval jako teroristický stát, který padl do rukou zjevně fašistických stran a hnutí?

Opakovaně jsem ve svých článcích varoval, že Izrael je schopen páchat na palestinském lidu i na jiných národech Blízkého východu genocidu a holocaust. Má varování nejsou jen planá propaganda, abych pošpinil obraz Izraele. Nejsou motivována ani antisemitismem nebo nenávistí k Židům, z nichž mnohé respektuji a uznávám.

Ale šokující masakr v Gaze by měl být považován za jasné potvrzení správnosti mých varování. Izrael prostě představuje nacismus dnešní doby.

Vím, že mnozí lidí po celém světě si hluboko ve svých srdcích pravdivost této analogie uvědomují. Bojí se však nazvat věci pravým jménem, aby nebyli špiněni, štváni a šikanováni vlivnými židovskými médii, která víceméně kontrolují veřejné debaty v řadě západních zemí.

Ale bojácnost těchto zbabělců jim nepomůže. Dnes jsou oběťmi Palestinci. Zítřek však určitě přinese nové oběti, kterým se nevyhnou Evropané ani Američané.

Jejich životy nejsou teď možná bezprostředně ohroženy. Ale jejich svobody určitě ano.

Připomeňme při této chmurné příležitosti slova Martina Niemöllera, který naříkal nad úpadkem německých intelektuálů v letech před druhou světovou válkou:

V Německu přišli nejdřív pro komunisty,
A já jsem neřekl nic, protože jsem nebyl komunista;
Pak přišli pro odboráře,
A já jsem neřekl nic, protože jsem nebyl odborář;
A pak přišli pro Židy,
A já jsem neřekl nic, protože jsem nebyl Žid;
A pak … přišli pro mne … a tehdy nezůstal nikdo, kdo by se mě zastal.

Proboha, poučme se z historie, protože dnešní Izrael se nápadně podobá Německu roku 1936.

Prosím, řekněte NE židovskému nacismu dříve, než bude příliš pozdě.

Článek The world must say NO to Jewish Nazism before it's too late vyšel na serveru palestinethinktank.com 31.12.2008. Překlad Eva Cironisová.