Návod na zničení naší civilizace

Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)

URL adresa článku:
https://zvedavec.news/prispevky/2009/01/2975-navod-na-zniceni-nasi-civilizace.htm

Wenzel Lischka

Tímto návodem budou zřejmě zklamány protiteroristické útvary, kolektivy brigád demokratické práce, výrobci domácího napětí a výbušnin. Skutečně, nepodám návod na výrobu domácí atomové bomby z mouky, droždí, mléka a vody. Rovněž neuvedu postup, jak vyrobit paprskomet na deatomizaci zasažených osob ze součástek pocházejících z mikrovlnky, ledničky, ovladače na televizi a strojku na holení.

Můj návod je psychologický. Naše civilizace je totiž postavená na psychologických základech z doby kamenné. Když toto podkopneme, celý ten monstrózní kolos na hliněných nohách spadne jako domeček z karet. Všechny ostatní způsoby diverze nejsou tak účinné.

V podstatě máme jen dva způsoby, jak zničit naši civilizaci. Buď budeme nadále pokračovat v již započatém díle a dokončíme jej, nebo si musíme uvědomit primitivní psychologický vzorec její funkce. První způsob neumožňuje změnu po dobrém, neboť jde na doraz do až úplného katastrofického konce, a pracují na něm za masové podpory všech občanů všichni světoví odborníci, vědci, politikové, inteligenti, potentátci a impotenti.

Druhý způsob sice umožňuje změnu k lepšímu bez apokalyptických hrůz, ale je příliš idealistický. Přesto, abychom se nemohli vymlouvat, až dokončíme dílo po svém, nastíním jeho obrysy. Myslím, že chytré hlavičky, které dokážou legálně tunelovat ekonomiku, udělat z mládeže bandu feťáků, nebo okrást bezzubé důchodce o příplatek na zubní protézy, si již s jeho detaily v případě zájmu mohou snadno poradit samy.

Abychom tedy mohli zničit naši civilizaci, musíme si uvědomit pilíře (hliněné nohy), na kterých stojí. Naše kultura je cele založena na obchodování. Obchod vzniká na základě smlouvy (zákona), která umožňuje podvádět a zneužívat slabšího, neduživého a hloupějšího, svádět na něj vinu, a trestat jej. Pokud ovšem řádně neplatí výpalné.

Naše civilizace vznikla na základě smlouvy s bohem. Ústavou naší civilizace jsou zákony Desatera, vytesané do kamene Mojžíšem na Sinaji. Elektronická média tenkrát nebyla, a s papírem to bylo na štíru.

Kdo smlouvu poruší, bude potrestán. Aby někdo na dodržování smlouvy dohlížel a spravedlivě soudil její (provokované) porušování, vytvořili jsme si nezávislé korupční orgány (zákoníky, úředníky, politiky aj.), které musíme draze platit, a které jsou z ekonomického smluvního vztahu vyjmuty. Záhy se ukázalo, že bůh je dosti hloupý, a že jej tedy můžeme snadno svádět, podvádět, zapřahovat do jako pohonnou pracovní sílu do ekonomiky, vyčítat mu vinu, mučit, kamenovat v prorocích a ukřižovat ve svých vlastních dětech.

Mezitím však doba pokročila a o vševědoucnosti a všemohoucnosti boha začali mnozí pochybovat. Jejich pracovní morálka, i boha, klesala, a s tím i HDP. Vývoj kultury, vědy, techniky, industrializace a oteplování planety se nedá zastavit. Bylo tedy nutné přijmout jiného smluvního partnera, ve kterého mezitím přirozeně dospěl demokratický stát.

Naše morálka je založená na tisících smlouvách se státem, které za většinu občanů podepsal někdo jiný. (Podobně jako v Mnichově, Kremlu, NATO, EU a Brdech.) Hloupoučký psychologický vzorec naší civilizace je uložen hluboko v našem podvědomí. Těžko si jej můžeme uvědomit, vždyť je to také pěkná řádka let, co jsme jej tam pomocí pevných kamenných disků uložili. Je uložený v šílené hloubce času, a těžko jej přeinstalujeme, když o něm nevíme.

Například stará východní náboženství úkladné smlouvy a úlisné zákony s bohem neznala. Morálku pouze doporučovala, nevynucovala a netrestala ohněm a mečem. Nepožadovala obchodní a pokrytecké dodržování morálky, ale nalezení skutečného boha a mravní změnu člověka, neboť změníme-li člověka, změní se i jeho svět. Je to malý, ale velmi podstatný rozdíl, avšak pro naši civilizaci naprosto nepřijatelný.

My zásadně měníme náš svět, měníme pouze vlastnické vztahy (krademe), měníme zákony a smlouvy (všechny na jedno čertovo kopyto), a měníme následně člověka (k horšímu). „Měníme rok, měníme sny, měníme touhy, měníme názory, měníme auta, měníme partnerky, měníme požadavky na výkupné, měníme zásobníky, ale nikdy neměníme své kamarády!" (Al Capone 1936) Ty kamarády v nejhorším vystřílíme.

Článek byl publikován 24.1.2009


© 2024-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.