Čubajsovy (a nejen jeho) zločiny jsou vědecky prokázány

Od roku 1989 do roku 1995  počet zesnulých v Rusku stoupl z 1,6 miliónů v roce 1989 na 2,2 milióny v roce 1995 , tj. 1,4 krát, zatímco počet nově narozených se naopak snížil z 2,2 miliónů na 1,4 miliónů, tj 1,6 krát.

Známá skutečnost, že neblaze proslulá 90. léta Rusko stály hodně – jak v oblasti národního bohatství i v prestiži této mocnosti, tak i v plánu tisíců zmařených lidských životů, dostala nové potvrzení. Britští vědci publikovali v časopise „The Lancet“ výsledky svého výzkumu úrovně úmrtnosti v zemích bývalého socialistického tábora. Tyto výsledky, podle názorů vědců, svědčí o tom, že jedním z vážných faktorů, které vedly ke zvýšení úmrtnosti v 90. létech, byla rychlá změna sociálně-ekonomického společenského modelu — takzvané „šokové reformy“, spojené s urychlenou privatizací národního jmění.

Specialisté si všimli, že očekávaná délka života v celé řadě zemí snížila a v mnoha zemích se nevrátila na předreformní úroveň ani 15 let od zahájení reforem. Přesto, že z tohoto pravidla existují i výjimky: v době, kdy v Rusku už k roku 1994 tento ukazatel poklesl o 5 let, v Polsku a v Chorvatsku došlo k prodloužení o jeden rok. Experti to vysvětlují rozdíly v přístupu k provádění změn sociálně-ekonomického modelu (rozuměj: přechodu od socialismu ke kapitalismu). Jejich výzkumy prokázaly, že ostrý nárůst úmrtnosti odpovídal rychlému růstu nezaměstnanosti, a například v České republice a ve Slovinsku, kde byla úroveň nezaměstnanosti relativně nevelká, úmrtnost dokonce poklesla. (zkráceno)

I v Rusku se provádějí podobné výzkumy. Novinář KM.RU se obrátil na jednoho z domácích expertů v této oblasti s prosbou o komentování závěrů britských kolegů.

Prof. Igor GUNDAROV, doktor lékařských věd, akademik Ruské akademie přírodních věd:

— jsem autorem nového směru v demografii – psychodemografie. Zajímají mne mechanismy, proč došlo k nárůstu infarktů a mrtvic, proč se snížila porodnost. Když jsem provedl pečlivou analýzu tradičních rizikových faktorů, ukázalo se, že všechny nemají vztah k tomuto nárůstu úmrtnosti, o kterém se hovoří v daném případě. Všichni hovoří o špatné ekologii — ale ona se zlepšila. Hovoří se o vysokém cholesterolu — a jíme méně masa, mléka, másla a zato více brambor, zeleniny, chleba, a to je zdravá struktura stravy. Podívejme se na analogii — pije se u nás mnoho, ale ne více než na počátku 80. let. Hovoří se o rozpadu zdravotnictví — ale v roce 1994 rozpad nebyl, byli jsme léčeni lépe než na konci 80. let. Snížil se počet lidí s nadváhou. V roce 1994 počet kuřáků mezi dospělým obyvatelstvem principiálně nevzrostl. A stalo se, že vše, o čem se hovoří — se zlepšilo, nebo zůstalo na stejné úrovni. A přitom úmrtnost vzrostla o polovinu.

Skutečně, byli jsme tehdy jedni z prvních, kdo se zabýval výzkumem vlivu psychiky na somatické procesy: na infarkty, mrtvičky, krevní tlak, cholesterol a na všechno ostatní, co vede ke smrti. Jak jsme studovali psychické faktory? Počínaje od prací vynikajícího sociologa XIX století Emila Durkheima, sebevraždy – to je indikátor bezvýchodnosti. A pro nás jsou sebevraždy zajímavé jako teploměr, kterým se ve společnosti měří úroveň bezvýchodnosti, deprese, ztráty smyslu života. A vraždy – to je indikátor nebo teploměr ve vztahu ke krajní agresi, nelidskosti, zloby. Rozhodli jsme se prozkoumat dynamickou spojitost mezi sociálně-ekonomickými a psychickými faktory na obrovském materiálu zemí SNS a východní Evropy. Ukázalo se, že dynamika „naštvanosti“ a smutku na 80% objasňuje dynamiku úmrtnosti. Tedy jako přímý vrah působí zloba a smutek. S tímto zaměřením bylo provedeno mnoho vědeckých výzkumů, kde bylo dokázáno, že v takovém stavu se zvyšují infarkty, mrtvičky, zhoubné novotvary, všechny bolesti, protože snižují imunitní rezervy. Všechno, co vyvolává zlobu a smutek povede ke zvýšení úmrtnosti.

Angličané — autoři výzkumu — zmínili privatizaci, a my jsme zašli ještě o kousek dále a uviděli, že privatizace vyvolala u lidí zlobu, protože je nespravedlivá. To je moje vlastnictví, moje půda — a náhle mi ji berou. A pak smutek z nepochopení co dělat, ztráta kontroly nad situací, starosti – takový je stav, který vyústí k nárůstu úmrtnosti z širokého okruhu příčin. A nespočívá to v rychlosti přechodu ke kapitalismu: Angličané doslova říkají, že „šoková terapie“ je špatná, a že kdyby to probíhalo pomalu, je to v pořádku. Šok zhoršuje výsledek, ale výsledek je sám o sobě mizerný, protože provedeme-li privatizaci, vzali jsme ten model, který se přežil, který neodpovídá představám o spravedlivosti, dobru, kultuře, civilizaci. Adekvátně, přechod ke kapitalismu sám od sebe vyvolal tuto totální demografickou katastrofu ve všech zemích východní Evropy a bývalého Sovětského svazu.

Zdroj: KMnews

Doplněk – české statistiky věku dožití

A jaký bude vliv hospodářské krize, kterou náhodou spustilo několik nenasytných?

Překlad: -gr