Podmanivá síla Google
Článek na Zvědavci (https://zvedavec.news)
URL adresa článku:
https://zvedavec.news/pocitace/2008/11/2881-podmaniva-sila-google.htm
Jan Molič
Google už dávno není jen vyhledávač. Uplynulo několik let a proměnil se ve webovou televizi, webovou kancelář a dokonce i výrobce softwaru pro mobilní telefony. Má mnohem větší ambice, než se původně zdálo. A co my? Máme se z toho radovat, nebo máme být spíše znepokojeni?
Nejprve si položme otázku: Lze věřit oficiální verzi historie vzniku Google? (Znáte to, dva programátoři, doslova v garáži, vymyslí převratný algoritmus a dobudou s ním svět...) Jistě, můžeme tomu věřit. Ale také se nám může v hlavě rozsvítit červený vykřičník: Není náhodou oficiální verze vymyšlená a záměrně rozšiřovaná Googlem? Nejedná se spíš o propagandu?
Citováno z Wikipedie:
“The first funding for Google as a company was secured in the form of a $100,000USD contribution from Andy Bechtolsheim, co-founder of Sun Microsystems, given to a corporation which did not yet exist.”
Tedy, volně přeloženo, pan Andy Bechtolsheim, velký boss ze Sunu, podpořil sto tisíci dolary firmu jakýchsi pánů Page a Brina (zakladatelů Google), jejichž firma v té době vlastně ani neexistovala... Poněkud podezřelé, nemyslíte?
Blíž k realitě může být varianta následujícího příkladu z hudební branže: Hudební vydavatelství XY zjistí, že se na “trhu” vyskytuje množství neuspokojených dívčích srdcí. Agent vydavatelství proto vyhledá vhodné “objekty”, kteří umějí zpívat (poskytnou tzv. know-how). Pak je vytvořen příběh, kterak se ve škole dala dohromady parta kluků, a ti byli až tak dobří, že za půl roku prorazili na vrcholky hitparád.
Lze předpokládat, že nápad “Google” se nezrodil v garáži, nýbrž právě v hlavě pana Bechtolsheima (či kohokoli jiného, vlivného, kdo stojí v pozadí). Ten pak vyhledal vhodné programátory (na scénu přícházejí Page a Brin), kteří mu nabídli revoluční know-how, PageRank. Všimněte si, že další směřování Google už neřídí ani jeden z nich. Prý k tomu neměli dostatek zkušeností - no jak by taky mohli - zní to logicky, že?
Obdobně můžeme spekulovat o Kai-Fu Leem, někdejším vice presidentovi Microsoftu, jenž opustil své lukrativní zaměstnání ve prospěch teprve rostoucího Googlu. Vyvstává tudíž otázka, zda není Google od začátku též jeho projektem. Ať už je to tak či onak, důležité je, abychom ke Googlu přistupovali s velkými pochybnostmi.
Jaký Google ve skutečnosti je?
Dovolím si tvrdit, že jiný, opačný, než jaký se prezentuje. Připustíme-li teorii o “alternativním vzniku”, může mít i jeho firemní vystupování alternativní účel. Předpokládejme, že bylo od začátku naplánováno. Potom: jestliže u kolébky stály “sudičky” ze Sunu či z Microsoftu, dobře si uvědomovaly, jaké chyby dělaly jejich mateřské firmy a Google navrhly tak, aby z chyb těžil.
Tvůrci Googlu využili nenávisti lidí vůči velkým korporacím. Kupodivu většina těchto lidí zcela ignoruje fakt, že se z Google velká korporace stala. Zejména komunita okolo otevřeného software nadále přijímá s iracionální logikou cokoli, co vzejde od Google, jen proto, že to nepochází od Microsoftu. Jejich argument? Google je přeci jiný!
Jenže Google je – stejný. Majitelům jde také o maximalizaci zisku. Narozdíl od konkurenčních firem se však Google soustřeďuje na jinou techniku jeho dosažení – nestraší bičem ve formě BSA, nýbrž snaží se být populární. Poskytuje programy zadarmo, podporuje otevřená řešení, formáty a protokoly. Prezentuje se jako otevřená společnost. Je ale sám otevřený? Není! Ačkoli podporuje otevřené technologie, dělá to hlavně proto, aby v lidech udržel iluzi vlastní otevřenosti. A nakonec, aby je přiměl, dát přednost jeho řešením před konkurenčními.
Google si získal lidi na svou stranu, což je jeho největším ziskem. Díky komunitě, s minimálním úsilím, rozšířuje svoji působnost, potažmo zisk finanční.
Ještě bych poznamenal, že důležitější než “masa vývojářů”, je pro něj “masa bloggerů”. Je to Google, o němž se bloguje. Je to Google, o jehož novinkách je slyšet, a jež budou prosazeny, ačkoli je ještě nikdo nikdy neviděl (narážím na případ mobilního řešení Android, o němž se blogovalo, aniž ho měl kdokoli v ruce).
Co můžeme od Google očekávat do budoucna?
Google bude nadále podporovat komunitu, a především rozvoj otevřených webových technologií, neboť ty mu umožní rozšiřovat své webové služby. Současný web klade příliš mnoho překážek.
Cílem Googlu je, zdá se, webový desktop, potažmo nahrazení Windows. Naprostý “cloud computing”, tedy stav, kdy jsou veškerá data uložena na vzdálených serverech a programy se spouštějí taktéž odtamtud. Sen Billa Gatese se pomalu naplní, jenže nikoli v režii Microsoftu.
Dále bude Google podporovat rozvoj (vlastních) mobilních technologií, jež opět dovolí rozšířit jeho webové programy - kamkoli, kde bude signál. Vznikne tak pomalu další monopol, který nahradí monopol Microsoftu. Ačkoli se Google bude chovat jinak než Microsoft, bude se chovat spíše “jinak špatně”. A tím se dostávám k původní otázce – máme být ze směřování Google nadšeni?
Určitě ne. Google bude shromažďovat čím dál více dat. Data bude analyzovat i pomocí automaticky se učících algoritmů, tzv. umělé inteligence. Bude řídit co, komu a v jakém množství povolí získat.
Běžní uživatelé ovšem budou nadšeni, poněvadž budou “sdílet otevřenost” se všemi kdykoli a kdekoli. Budou moci vyhledávat ve svých (vzdálených) datech nejen části textů, ale klidně i osoby na fotografiích podle jiné fotografie. Díky tzv. personifikaci si přečtou jen ty zprávy, které jim přijdou příjemné...
Závěr
Dalo by se pokračovat. Technicky není problém v podstatě nic, včetně toho, aby vás Google našel kdekoli na Zemi a otočil za vámi patřičné kamery (a vaši přátelé vás mohli sledovat živě). Bohužel, nová generace totality se vyznačuje tím, že do ní lidé vstupují zcela dobrovolně. Firemní heslo Google - Don't be evil - snad kryje tento ďábelský plán.
Článek byl publikován 25.11.2008
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.