Jak prodat lidem podvod

Prezidentské volby v USA skončily a účet nejdražšího cirkusu světa zvaného demokracie se opět uzavřel. Z části ho zaplatili sami lidé, kteří masově posílali drobné částky B. Obamovi, jakožto údajné poslední naději Američanů na zásadní změnu celého systému, který funguje ve Spojených státech. Ovšem tyto naděje jsou nejspíš jen iluzí stejně jako demokratičnost celých prezidentských voleb v USA. Volby nevyhrál ani symbol rasové tolerance, nevyhrál je ani „černý Kennedy,“ jak se začalo Obamovi v médiích přezdívat, Obama je totiž nevyhrál vůbec. Pravému vítězi dodal Obama jen svou tvář a své jméno, protože pravou tvář vítěze a vládce Ameriky lidé vidět nesmí.

Obama je jen líbivý obal produktu, který „je určen“ k masovému užití, ale který by nikdo nekoupil, kdyby voliči věděli, co se skrývá uvnitř. Byl použit jeden z nejjednodušších marketingových chytáků, který známe. Chcete-li zvýšit oblíbenost a prodej starého produktu, můžete udělat tu nejjednodušší věc – změnit (zatraktivnit) obal a zvídavost konzumentů vybudit tzv. vylepšením/inovací původního produktu.

Průběh celé předvolební prezidentské kampaně Američanům nabídl mnoho otázek, které ovšem zůstaly bez povšimnutí. Spojené státy zachvátila tzv. Obamománie. Lidé prostě chtěli a potřebovali nového Mesiáše, který je vyvede z temnoty, tak ho také dostali. Hra, která byla rozehrána, nedala McCainovi šanci a stal se tak jen loutkou, kterou potřebovali jako důkaz pro potvrzení údajné demokratičnosti voleb.

Český rozhlas i Česká televize pěly chválu na údajný důkaz skvěle fungující demokracie v USA, kterým se stalo vítězství tmavého Afroameričana. Mohlo to ale dopadnout jinak ?

Stařec John McCain

McCain na rozdíl od Obamy udělal v kampani spoustu chyb, což je vzhledem k týmům odborníku, které kandidáti měli, velmi zarážející. Proč McCain nabízel voličům do budoucna stejnou politiku, jaká způsobila rekordní propad důvěry Američanů v G. Bushe a jeho hospodářskou i zahraniční politiku ? Ten McCaina navíc na konci kampaně podpořil, i když je pro tři čtvrtiny Američanů ztělesněním všech problémů a starostí, které nyní Spojené státy doma i ve světě mají.

Jaký smysl mělo pro McCaina se tvrdou rétorikou vymezovat vůči Rusku, na což stále dost amerických voličů slyší, když šel následně škemrat o peníze na svou kampaň za ruským velvyslancem při OSN Vitalijem Čurkinem ? Zdá se to být až nelogické konání vzhledem k tomu, že McCain dokonce navrhoval kvůli gruzínskému konfliktu vyloučení Ruska ze skupiny G8. Nebo bylo záměrem McCaina poškodit sám sebe ?

K mnoha dalším kopancům McCaina můžeme připočíst také nevyvrácené obvinění, že přijal v Londýně sponzorský dar od mocné židovské bankéřské rodiny Rothschildů, přestože zákony v USA zakazují kandidátům přijímat dary od zahraničních dárců.

Shrneme-li tedy republikánský výběr na prezidentského kandidáta, coby více než sedmdesátiletého starce s potencionálním výhledem (naznačovaným médii) na brzký nástup některé těžké choroby, mohl být myšlen vážně jako protikandidát moderního a dynamické muže, kterého představoval Barack Obama ? Rozhodování mezi starým ošuntělým a novým atraktivním obalem tak nemohlo být pro Američany, toužící po změně, jednodušší. První předpoklad úspěchu pro výhru předem určeného vítěze byl splněn.

Boží zjevení Sarah Palinová

Dalším podivným tahem McCaina byl výběr Sarah Palinové jako možné viceprezidentky USA. Byla guvernérka Aljašky pojistkou, která měla odradit ještě nerozhodnuté voliče ? Nakonec to také tak dopadlo. Dle průzkumů odradila dokonce mnoho věrných konzervativních křesťanských voličů, které měla údajně svou kandidaturou původně pojistit.

Palinovou média několikrát během kampaně přistihla při lži. Tvrdila, že má zkušenosti s Ruskem, protože její stát s ním sousedí a obchoduje. Hovořila o výměně častých podnikatelských a obchodních misí. Agentura AP ale zveřejnila zprávu, že Palinová se za 21 měsíců, co je ve funkci, nesešla s žádným ruským představitelem ani byznysmenem. Prý byla jako guvernérka Aljašky neustále ve střehu, protože ruská letadla někdy narušují americký vzdušný prostor. O každém takovém letu je prý okamžitě informována. Major Allen Heritage z letecké základny Elmendorf, která má na starosti protivzdušnou obranu Aljašky, poté řekl, že za dobu úřadování nynější guvernérky se žádný ruský stroj ani nepřiblížil k americkému vzdušnému prostoru.

Palinová během kampaně přiznala, že svou první cestu v životě mimo území Severní Ameriky podnikla teprve loni. Názory Palinové, které jsou na extrémní náboženské pravici, vyděsily nejen liberálně smýšlející Američany, ale i mnoho republikánů. Palinová např. požadovala, aby byly zakázány potraty i v případech znásilnění či incestu. Na amerických křesťanských stránkách se objevil její červnový projev před studenty teologie, v němž označila válku v Iráku za úkol od Boha. Žádala je, aby se modlili za vojáky v Iráku i za úspěch stavby plynovodu za 30 miliard dolarů, který je podle ní také vůlí boží.

Newsweek zveřejnil před volbami zprávu, která jistě „nakrkla“ mnoho Američanů, obracejících dnes třikrát dolar v dlani, než jej utratí. Podle této zprávy ze stranické pokladny utratila za oblečení pro sebe a svou rodinu během předvolební kampaně více než 100 tisíc dolarů, z toho pro oblečení svého manžela to bylo 40 tisíc dolarů.

Další střípky z předvolební kampaně přidala paradoxně pro-republikánská stanice Fox News, která uvedla, že poradcům dalo práci Palinové například vysvětlit, že Afrika není stát, ale světadíl. Ve stínu toho se skutečnost, že by možná budoucí viceprezidentka USA nevěděla, kdo je členem Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), jeví jako nicotný problém. A tato žena měla mít šanci se stát v případě McCainovy zdravotní indispozice nebo smrti tím člověkem, který bude stát v čele světové velmoci s prstem na pomyslném tlačítku od jaderného arzenálu. Tato představa mnohé republikánské voliče (dle jejich vyjádření v médiích) přímo děsila.

O tom, jak se McCainovi i Palinové ulevilo po prohraných volbách si můžeme přečíst v článcích McCain vtipkuje o porážce, Bush chce napsat knihu a Bylo by mi ctí pomáhat Obamovi, řekla Palinová

Barack Obama mesiášem

Obama získal na kampaň více než 640 milionů dolarů, z nichž podstatnou část poslaly Obamovi na volební účet téměř tři miliony Američanů, a to nemá v historii prezidentských kampaní obdoby. Lidé Obamovi věří, že změní Ameriku k lepšímu a neváhali mu pro dosažení tohoto zázraku posílat peníze. Koupili si hromadně víru a naději v systém, nazývající se demokratický. Velmi zajímavý je na toto téma článek Gora Vidala (příbuzný Al Gora) nazvaný „Volby úpadek americké demokracie nezastaví“. http://www.czechfp.cz/site/?p=3316

Tato tzv. demokratičnost voleb, spočívající v údajné možnosti výběru, má ale velké trhliny. Praskne-li vám na domě zeď, objeví se puklina i v omítce. Dáte-li novou fasádu, bude dům vypadat jako nový, ale bude to pravda ? Jestliže na politickém a ekonomickém systému v USA vyměníte starou fasádu za novou, ale celá struktura zůstane stejná, je možné mluvit o opravdové změně ?

Obamovo vítězství kromě republikánských chyb a rekordní finanční částky na kampaň „pojistily“ těsně před volbami další dvě věci. Obamovi údajně hrozily atentáty s rasistickým podtextem, z nichž ten druhý byl prý odhalen těsně před volbami. Dvojice mladíků chtěla vykrást obchod se zbraněmi, kde byli zatčeni. Poté se přiznali k plánu na zabití asi stovky černochů, kdy jejich poslední obětí měl být Barack Obama. Podle britského BBC byl jejich plán amatérský a naivní, ale kdo by nad tím hloubal ? Důležité pro voliče bylo, že se jednalo o důkaz Obamova „mesiášství“.

Obama se také těsně před volbami dočkal jednoznačné podpory většiny vlivných amerických deníků, ovládaných židovskými kruhy. Ty přitom nešetřily kritikou tábora protivníků v čele s McCainem a Palinovou. Postavilo se za ně pouhých 16 listů. Obama pro srovnání získal podporu 51 novinových titulů.

Izrael „novou Ameriku“ vítá s nadšením

Těmito titulky vítala některá média výsledek ukončených prezidentských voleb. Český velvyslanec v Izraeli M. Žantovský pro Českou televizi uvedl, že v novém Kongresu zasedne možná největší počet židovských zákonodárců v historii Spojených států. Většina z nich bude podle něj Izrael bezvýhradně podporovat.

Volební tým Baracka Obamy nebral otázku podpory židovských voličů na lehkou váhu, stačí si přečíst těchto několik článků:

Židovští voliči dávají přednost Obamovi před McCainem (Aktualne.cz)
Vděčí Obama za své vítězství také Židům? (Czech Free Press)
Obama začal blogovat hebrejsky. Chce židovské hlasy (Aktualne.cz)
Obama si udobřuje židovské voliče. Kritikou Cartera (Aktualne.cz)

Naproti tomu, např. vlivný židovský kongresman Robert Wexler (za stát Florida) rozhořčeně kritizoval Palinovou za to, že v roce 2000 prosazovala jako kandidáta na prezidenta kongresmana Pat Buchanana, který obvinil proizraelskou lobby, že kontroluje americkou zahraniční politiku a americké síly bojují ve válkách v zájmu Izraele. Výběr Palinové McCainem je prý přímá podpásovka všem židovským Američanům.

Mocnou židovskou a proizraelskou lobby si Obama získal nejen svými výroky a aktivitami, ale hlavně výběrem spolupracovníků a poradců (pokud mu nebyli rovnou přiděleni !!). Velmi zajímavý rozhovor udělal na toto téma historik Webster Tarpley, jistě toto video stojí za zhlédnutí.

Muži za Obamou - rozhovor s historikem Websterem Tarpleym 1.část (s českými titulky)

Topolánek k zahraniční politice budoucího prezidenta USA prohlásil : „Když se podíváte na Obamovy poradce, ani u něj bych neočekával nějaké příliš výrazné změny. Potvrdila mi to i Madeleine Albrightová, která ty lidi zná.“

Kdo jsou tedy „TI“ lidé ?

Barack Obama v boji o prezidentskou kandidaturu těsně porazil v demokratických primárkách Hillary Clintonovou. Clintonová byla pro voliče tzv. starou strukturou, která jim záruku změny dát nemohla. Voliči chtěli novou tvář nenakaženou dosavadní špinavou Washingtonskou politikou. Předvolební průzkum mezi voliči však ukázal zajímavou věc, že kdyby za demokraty kandidovala do Bílého domu Hillary Clintonová, získala by mezi Židy větší podporu než Obama. Ten nyní podle médií uvažuje o jejím zařazení do svého týmu v Bílém domě jako zmocněnce pro zdravotnickou reformu.

V primárkách Clintonové pomáhala její přítelkyně s českými židovskými předky Madeleine Albrightová, coby neformální hlavní poradce pro otázky zahraniční politiky. Ta dříve pracovala ve vládě jejího manžela B. Clintona jako ministryně zahraničí. V tehdejším interview s Lesley Stahlem na otázku ohledně sankcí vůči Iráku : "Zemřelo půl milionu dětí. Myslím, že je to více dětí, než kolik zemřelo v Hiroshimě. Stojí ta cena za to ?" Albrightová odpověděla : "Je to velmi těžká volba, ale myslíme si, že ta cena stojí za to.“ Albrightová také patřila k hlavním zastáncům agrese proti Srbsku kvůli údajné genocidě Albánců v Kosovu, která se pak ukázala jako zcela lživá záminka. Nehledě také na její pochybné spojenectví s teroristickou UCK. Před volbami sloužila jako hlavní poradce Obamy v pracovní skupině pro národní bezpečnost. Je také významným členem mocné Rady pro zahraniční vztahy (CFR).

Jako svého viceprezidenta si Obama vybral Joe Bidena. Ten dělal poradce Billu Clintonovi ohledně válečné situace na Balkáně. Biden je také velkým propagátorem rozšiřování NATO vč. Gruzie. V roce 2006 se stal šéfem vlivného zahraničního výboru Senátu. „Jsem sionista,“ prohlásil Biden pro americkou židovskou televizi Shalom TV. „Člověk nemusí být Žid, aby mohl být sionistou.“ Izrael při této příležitosti označil za „největšího spojence Ameriky na Blízkém východě.“ Koncem letošního července doprovázel Obamu do Izraele a je nejspíš „viníkem“ Obamových slibů, že Jeruzalém zůstane navždy nedělitelným židovským hlavním městem. Před volbami ujistil všechny, kteří mají strach, že by USA pod Obamovou vládou přestaly válčit, že tomu tak nebude.

Jako dalšího mocného muže v Bílém domě si Obama (údajně „nezvykle“ rychle) vybral židovského kongresmana Rahma Emanuela, kterému se pro jeho politický styl přezdívá „Rahmbo“. Ještě než v 90. letech pracoval jako politický poradce pro prezidenta Clintona, se podle IsraelNN.com během války v Zálivu přihlásil dobrovolně do izraelské armády. Jeho otec Benjamin M. Emanuel byl 40. letech členem militantní sionistické organizace Irgun, která bojovala v letech 1931 až 1948 za vznik Státu Izrael proti britské koloniální vládě v Palestině a byla proto považována za teroristickou. Teroristická organizace Irgun byla odnoží starší a větší židovské polovojenské organizace Hagana, která razila ideologii, že každý Žid měl právo vstoupit do Palestiny. Hagana se později stala jádrem Izraelských obranných sil.

Od letech 1999 až 2002 pracoval Rahm Emanuel v Chicagu pro investiční banku Dresdner Kleinwort Wasserstein, kde údajně vydělal 18 milionů dolarů. Jeho šéfem byl bankéřský židovský magnát Bruce Wasserstein, který v roce 2002 odešel do židovské (Michel David-Weill a Felix Rohatyn) investiční banky Lazard na pozici výkonného ředitele. V té době byl Emanuel také ve správní radě dnes zkrachovalé Freddie Mac. Podle obvinění odeslané Komisi pro cenné papíry v letech 2000 až 2002 Freddie Mac úmyslně falšovala zisky za účelem podvedení investorů. Emanuel rezignoval z této pozice v květnu 2001 když usiloval o křeslo v kongresu.

Tímto se tedy dostáváme od „fanoušků Izraele“ ke kořenům amerického finančního systému. Barack Obama i John McCain se po pádu investiční banky Lehman Brothers tvrdě pustili do kritiky Wall Streetu. Ovšem plná kapsa je přednější. Oba kandidáti posílali přes média vzkazy voličům, jak s hamižným Wall Streetem tvrdě zatočí a přitom od finančních korporací v tichosti inkasovali milionové sponzorské dary. McCain takto získal 7 miliónů a Obama téměř 10 miliónu dolarů.

Hlavním ekonomickým poradcem Baracka Obamy byl před volbami a je i nyní skutečné eso světového kapitálu, židovský finančník a bývalý šéf Federálního rezervního systému (FED) Paul Volcker. Byl také šéfem prominentní investiční banky Rothschild, Wolfensohn & Co, kterou spoluvlastnil pozdější šéf Světové banky (nominoval jej Bill Clinton) židovský bankéř James Wolfensohn. Dlouhá léta spolupracuje Volcker s Rockefellerovou rodinou (Rockefeller Center, Chase Bank, Trilaterální komise, Rockefeller Group, Inc.).

Mezi Obamovy sponzory patří židovský bankéř a bývalý Clintonův ministr financí Robert E. Rubin, který je nyní hlavním poradcem Citigroup, také výrazně namočené v hypotéční krizi, když prodělala desítky miliard dolarů. Rubin je spolupředsedou vlivné Rady pro zahraniční vztahy (CFR) a patří také k Obamovým ekonomickým poradcům. Spolu s bývalým předsedou Federálního rezervního systému židovským bankéřem Alanem Greenspanem byl Rubin ostře proti regulaci finančních derivátů, které jsou hlavní příčinou současné světové finanční krize.

V Obamově volebním štábu byli také James Johnson a Franklin Raines. Oba jsou bývalí ředitelé, dnes již zkrachovalého a zestátněného, hypotečního finančního obra Fannie Mae. James Johnson je členem globálních mocenských skupin jako Amerických přátel skupiny Bilderberg, Rady pro zahraniční vztahy (CFR) a Trilaterální komise. Patřil také do trojice kandidátů na Obamova viceprezidenta.

Nebezpečí jménem Ron Paul

Jediný protikandidát Baracka Obamy, který byl schopen vybudit voliče svou ideou a nadějí na záchranu Spojených států, byl Ron Paul. Jeho podpora veřejností nebyla zanedbatelná, což dokazovaly výsledky hlasování na internetu a v televizních diskuzích. Přestože v mnoha státech dokázal v republikánských primárkách skončit na druhém a na třetím místě, média jej až na výjimky vůbec nezmiňovala. Velmi zajímavý je dokument s názvem Ron Paul: Cenzura pokračuje (s českými titulky)

I v českých médiích bylo možné nalézt o Ronu Paulovi velmi málo informací nebo jej média ignorovala úplně. Ron Paul neprosazoval jen stažení amerických vojáků z celého světa a zrušení všech vojenských základen mimo Spojené státy. Také např. obviňoval George Bushe z přímé odpovědnosti za tragédii z 11. září 2001. Dále vytáhl do boje za obnovení dolaru krytého zlatem a s tím související boj proti Federálnímu rezervnímu systému (FED), kterého ukazuje jako hlavního viníka problémů, v kterých se USA nacházejí. Tento stav je trefně naznačen v článku zde ve Zvědavci Prezidentský kandidát Ron Paul proti vlivné plutokracii, kde je uvedeno

Několik tisíc osob, většinou ve vládě, finančnictví a ve vojenskoprůmyslovém komplexu řídí tuto zem tak, aby z toho měli prospěch. Tato oligarchie manipulováním dvou stranového systému, ovlivňováním hlavního mediálního proudu a kontrolou nad financováním volebních kampaní si zajišťuje vítězství preferovaného kandidáta (ať republikánského nebo demokratického), poskytujíc voliči volbu jen mezi loutkou A nebo B.

Americké mediální (pro-židovské) korporace jiného možného mesiáše, než je Barack Obama, nepřipustily. Demokracie tak opět jednou „zvítězila“. Voliči přece měli právo volby mezi několika kandidáty a o to v demokracii jde nebo je to jinak ?