Izrael na nejvyšší úrovni otevřeně tleská vraždění a mrzačení Palestinců

V publiku čekajícím minulou sobotu na moderátora oblíbené izraelské televize Kanál Dvě Emanuela Rozina, který měl vyhlásit „muže roku“, panovalo zřetelné napětí. Aby je co nejvíce prodloužil, uvedl Rozin nejprve úspěchy vyvolené osobnosti a pak teprve její jméno.

„Je to muž, který konal pouze dobré skutky… Je to osoba, která proslula uřezáváním hlav Palestinců japonským nožem … je to člověk, jenž se narodil s nožem v zubech … Je to šéf Mossadu, Meir Dagan!“ Hala se po oznámení tohoto jména otřásla potleskem.

Rozin neopomněl zmínit některé z Daganových „tajných“ podniků, mezi jiným zvláště zavraždění operačního velitele Hizballáhu Imáda Mugníji a poskytnutí zpravodajských informací, které izraelským leteckým silám umožnily bombardovat výzkumnou stanici v severovýchodní Sýrii. Po vyhlášení Dagana mužem roku odvysílala stanice jeho medailon, který se zaměřil na jeho úspěchy během vojenské služby a v čele Mossadu.

Všichni Daganovi kolegové a známí, kteří v pořadu vystoupili, vychvalovali jeho kreativitu při zabíjení Palestinců a Arabů. Penzionovaný generál Ben Hanan, který byl Daganovým kolegou, byl sám jednou svědkem, jak vyžadoval zabíjení Palestinců. Ben Hanan za to svého blízkého přítele exaltovaně velebil.

Před i po volbě Dagana mužem roku se v tisku objevila řada reportáží o zvěrstvech spáchaných proti palestinským a libanonským civilistům. Tyto zprávy psané známými izraelskými novináři potvrzují, že Dagan za propagaci své osoby děkuje právě těmto zvěrstvům.

Komentátor listu Ha‘arec Aluf Ben Ahed uveřejnil 26. září zprávu, v níž uvedl, že bývalý premiér Ariel Šaron osobně naléhal na to, aby byl Dagan jmenován šéfem Mossadu „pro své nesmírné zkušenosti a proto, že jeho koníčkem je řezání arabských hlav.“ Napsal dále, že vztahy mezi Šaronem a Daganem se datují od počátku 70. let, kdy byl Šaron velitelem jižního regionu a Dagan velitelem eskadry smrti Rimonim, a kdy Šaron Dagana pověřil zatčením a zabitím bojovníků palestinského odboje v pásmu Gazy.

Šaron velice potěšen přihlížel, jak Dagan osobně uřízl hlavy zabitým palestinským bojovníkům. Ben Kasbit napsal, že někteří vojáci, kteří v té době sloužili v pásmu Gazy pod Daganem, později trpěli psychickými komplexy následkem poprav, při nichž byli na Daganův rozkaz Palestinci krutě zabíjeni. Po odchodu z vojenské služby se někteří z nich dopouštěli vražd a u soudu prohlašovali, že je ovlivnila zvěrstva, která na Daganův rozkaz páchali na Palestincích.

Novinář Gideon Levy otiskl 2. října článek, v němž odhalil, že armádní cenzoři znemožnili před rokem novinářům zveřejnění zprávy o Daganových zločinech spáchaných na libanonských civilistech v době, kdy byl v 80. letech velitelem izraelské armády v jižním Libanonu. Jestliže armádní cenzoři dovolují uveřejnění zpráv potvrzujících, že Daganovým koníčkem bylo řezání palestinských hlav, lze předpokládat, že to, co uveřejnit zakázali, bylo mnohem strašlivější.

Týdeník al-Ahrám shromáždil svědectví Palestinců o Daganových zločinech spáchaných v pásmu Gazy v 70. letech, kdy velel jednotce Rimonim. Mezi těmito svědky byla Rabí‘a Abú Samheh (63), která žije v uprchlickém táboře al-Maghází. V červenci 1971 se vracela domů do západní čtvrti tábora z návštěvy přítelkyně ve východní části, když si všimla, že hlavní ulice tábora je úplně pustá: prohledávali ji příslušníci jednotky Rimonim v červených čepicích. Když se přiblížila k hlavní táborové mešitě, stala se svědkem scény, na kterou nikdy nezapomene. Vojáci střelbou usmrtili tři mladé Palestince a jeden z nich pak hlavu zabitého hodil do odpadní jámy u mešity. Abú Samheh tato scéna tak vyvedla z míry, že zapomněla na strach a vrhla se vpřed, aby vojákům znemožnila vhodit tam i ostatní dvě hlavy. Vojáci ji pažbami pušek ztloukli, až jí krev crčela po tváři.

Sálim Sarirát (58) žije u hranice pásma Gazy. Říká, že pásl ovce na pastvině u svého domu, když nedaleko uslyšel vojenská vozidla. Pospíchal domů a z okna pozoroval, co se bude dít. Vojáci jednotky Rimonim vytáhli z jednoho vozidla dva mladé Palestince a přivázali je ke stromu. Pak se objevil Dagan s nožem v ruce. Zabodl jej do šíje jednoho z mladíků a pak prudce nožem trhal všemi směry, až mu uřízl hlavu. Potom totéž udělal s druhým zajatcem.

Ben Ahed a Ben Kasbit se shodují, že Dagan získal ocenění za troufalost při akcích, jež vedl jako velitel jednotky Rimonim. Podle Levyho nikdo jiný v čele Mossadu nenapáchal tolik zločinů, zvěrstev a prolévání krve jako Dagan.

Zpravodaj listu Jediot Achronot Ronin Briegman zveřejnil 7. srpna zprávu, podle níž Šarona dráždil přístup Daganova předchůdce v čele Mossadu Efraima Heleviho, za něhož se vraždy nepáchaly. Byl také rozhořčen tím, že Mossad nepodnikl ničivý zásah proti íránskému nukleárnímu programu.

Podle Briegmana seznam operací provedených Mossadem za Dagana velice potěšil Šarona i jeho nástupce Olmerta. Mezi tyto operace patřilo zavraždění Mugníji, bombardování údajné továrny na chemické zbraně v Sýrii a zabití desítek syrských a íránských odborníků, jakož i získávání informací, které umožnily bombardování výzkumné stanice v severní Sýrii, o níž Izrael tvrdil, že jde o syrský nukleární reaktor vybudovaný severokorejskými experty.

Briegman rovněž tvrdí, že za Daganova vedení Mossad zabil obchodníka Ramzího Nehareha spojeného s Hizballáhem, aktivistu ozbrojeného křídla Hizballáhu Gháliba Awaleha, řidiče íránské ambasády v Bejrútu Alího Husajna Sáliha, vůdce Islámského džihádu v jižním Libanonu Abú Hamzu a další.

Všichni novináři, kteří psali o Mossadu v době, kdy mu velel Dagan, se zmiňovali o Olmertově spojitosti s prováděnými operacemi. Tito novináři uvádějí, že Dagan přichází každý čtvrtek do Olmertovy kanceláře se seznamem operací, který Olemrtovi předkládá ke schválení, a že ten všechny Daganovy návrhy schvaluje. V Izraeli vládne shoda, že Dagan je v současné době v Tel Avivu nejvlivnější osobností a že Olmert už dvakrát dosáhl prodloužení jeho funkce v čele Mossadu.

Je ironií a záhadou, že svět spěchá s označením arabských a palestinských osvobozeneckých hnutí za teroristická a současně přehlíží skutečnost, že Izrael produkuje mnohem sadističtější a zločinnější teroristy. A co víc, přehnané zabíjení nevinných se stává hlediskem při povyšování armádních činitelů a svěřování jim dalších odpovědností.

Izrael ztěžuje dohody o výměně zajatců s Hamásem, které by umožnily osvobození izraelského vojáka Gilada Šalita, pod záminkou, že nemůže souhlasit s osvobozením palestinských vězňů, kteří zabili okupační vojáky a osadníky. Současně oslavuje ty, kdo vynikají v uřezávání arabských hlav.

Článek Celebrating criminality vyšel 10. listopadu na serveru ahram.org.eg. Překlad Eva Cironisová.