Obama a změna?

S vítězstvím Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách jsou obecně spojeny velká očekávání a naděje na změnu americké válečnické a arogantní politiky. Tato iluze je úspěšně podporována médii. Obamovy první kroky ale svědčí o pravém opaku.

Zvolení Obamy prezidentem není špatným tahem washingtonské lobby. Jeho muslimské kořeny mohou alespoň zpočátku úspěšně zneutralizovat negativní postoje světové muslimské veřejnosti k americké vládě. Ihned po svém zvolení začal Obama dokazovat, že se jeho skutečná politika a mediální obraz jsou velmi rozdílné.

Jedním z prvních jmenování nově se formující administrativy bylo Obamovo zvolení kongresmana Rahma „Rahmbo“ Emanuela, izraelského občana a veterána izraelské armády na post šéfa jeho prezidentské kanceláře. Emanuel je známým zastáncem tvrdé sionistické linie a bývalým klíčovým poradcem Billa Clintona, jeho otec byl členem neblaze proslulých komand Irgun a Stern Menachema Begina, která páchala teroristické útoky na OSN v padesátých letech minulého století (např. vyhození do vzduchu hotelu Krále Davida v Jeruzalémě v roce 1946).

Obama nemohl vyslat jednoznačnější signál, než jmenováním Emanuela do této klíčové funkce. Hlavním heslem Obamovy kampaně je slovo „změna“. Lidé v transu křičí a pláčou a volají po změně, skandují „yes, we can!“. Naděje a změna jsou obchodní známky, které by si Obama mohl nechat patentovat. Ale o jaké změně se tu hovoří?

V Izraeli podle průzkumů veřejného mínění žádá 64% občanů jednání se svobodně zvoleným palestinským vedením reprezetovaným hnutím Hamas (průzkum zveřejněný deníkem Haaretz 1.března 2008). Obama se při návštěvě Izraele vyjádřil, že s Hamasem (palestinskými zástupci) se nejedná a podporuje „jednotný“ (tzn. izraelský) Jeruzalém. O změně americké nekritické podpoře Izraele, která způsobuje nestabilitu celého Blízkého východu a muslimského světa obecně tedy nelze hovořit.

Stáhne Obama americké vojáky z Iráku? Ukončí válku? V žádném případě. Americká politika je zde založena na stálé vojenské přítomnosti a okupaci za účelem kontroly ropných zdrojů. A Afghánistán? Obama neřekl ani slovo o stažení vojáků z této nesmyslné krvavé lázně.

Sliby bezplatného zdravotního pojištění, reformy finančího systému a daňové úlevy většině Američanů? Nerealizovatelné za současné situace, kdy se Federální rezervní systém potácí nad propastí. Obama bude rád, když systém nezkolabuje. Není bez zajímavosti upozornit na to, že Obama získal velké finanční injekce právě od finančního sektoru na Wall Streetu proti kterému má bojovat

Obamerika bude jen novým obalem pro známý Bushistán. Bude chvíli trvat, než se oblíbený Obama znelíbí kvůli rozhodnutím, které s ním zkonzultuje jeho šéfporadce Rahm Emanuel. A co pak? Najde se zas nějaký nový Obama a lidé budou doufat. Otázkou zůstává, jak dlouho lze takové „Rahmovo kolečko“ opakovat.