Nekrolog

Dnes oplakáváme smrt našeho starého přítele jménem Zdravý Rozum. Má za sebou dlouhý život. Zemřel ve Spojených státech na selhání srdce počátkem tohoto tisíciletí. Nikdo přesně nezná jeho věk, protože data jeho narození byla už dávno ztracena ve státní byrokracii.

Svůj život nezištně zasvětil službě školám, nemocnicím, domovům, továrnám, pomáhal lidem vykonat jejich práci bez fanfár a pošetilostí. Desítky let odolával omezujícím pravidlům, hloupoučkým zákonům, zbytečným soudním sporům. Můžeme mu děkovat za kultivované cenné lekce, jako jsou například vědět, že je dobré se schovat, když prší, že kdo první přijde, první mele, a že život není vždy fair.

Zdravý Rozum žil podle jednoduchých, ale účinných finančních pravidel (nemůžeš utratit více, než vyděláš), spolehlivé strategie rodičů (rozhodují dospělí, nikoliv děti), a pravidla, že ne vždy musíš být první.

Pamětník průmyslové revoluce, velké hospodářské krize i technické revoluce přežil Zdravý Rozum kulturní i výchovné trendy jako je body piercing, jazykové novosti i "novou matematiku".

Jeho zdraví se začalo zhoršovat až po té, co byl napaden virem "má-to-smysl-když-to-pomůže-alespoň-jednomu". V posledních desetiletích jeho slábnoucí organismus nedokázal vzdorovat zničujícím následkům dobře míněných, ale neomalených regulací. V bolestech sledoval, jak egoističtí právníci ovládají rozumné lidi. Jeho zdraví se prudce zhoršilo, když školy začaly neúnavně prosazovat pravidlo nulové tolerance. Zprávy o šestiletém chlapci, souzeném za sexuální obtěžování, protože políbil spolužačku, o mladíkovi, který byl vyloučen ze školy za hlt ústní vody po obědě, a učitelovi propuštěném za pokárání neukázněného žáka jeho zdravotní stav ještě zhoršily..

Začalo to s ním jít s kopce, když se ukázalo, že školy potřebují písemný souhlas rodičů, aby mohly dát studentům aspirin, ale nesměly je informovat, jestliže se studentka dostala do jiného stavu nebo se rozhodla pro interrupci.

Konečně Zdravý Rozum ztratil vůli žít, když se Desatero přikázání stalo podloudným artiklem, kostely se změnily na obchodní společnosti, se zločinci bylo zacházeno lépe, než s jejich oběťmi a federální soudci strkali své nosy do všeho, od chlapeckých skautů až po profesionální sport.

Posledním hřebíčkem do rakve bylo, když žena, příliš hloupá na to, aby věděla, že kouřící šálek kávy je horký, byla odškodněna obrovskou částkou.

Jak se blížil jeho konec, docházely mu logické argumenty, ale stále ještě jej informovali o diskutabilních rozhodnutích, jakými byly požadavky, aby záchody měly nízký průtok vody a aby houpací křesla a přenosné schůdky byly snížený kvůli bezpečnosti.

Smrti Zdravého Rozumu předcházela smrt jeho rodičů - Pravdy a Důvěry, jeho ženy Odpovědnosti, synů Rozumu a Taktu. Přežili jej dva nevlastní sourozenci: Moje Práva a Jsem Kňoura. Téměř nikdo se nezúčastnil jeho pohřbu, neboť nikdo si ani nevšiml, že zemřel.

A zde je původní text v angličtině

Obituary

Today we mourn the passing of an old friend, by the name of Common Sense. Common Sense lived a long life but died in the United States from heart failure at the start of the new millennium. No one really knows how old he was, since his birth records were long ago lost in bureaucratic red tape.

He selflessly devoted his life to service in schools, hospitals, homes, factories helping folks get jobs done without fanfare and foolishness. For decades, petty rules, silly laws, and frivolous lawsuits held no power over Common Sense. He was credited with cultivating such valued lessons as to know when to come in out of the rain, why the early bird gets the worm, and that life isn't always fair.

Common Sense lived by simple, sound financial policies (don't spend more than you earn), reliable parenting strategies (the adults are in charge, not the kids), and it's okay to come in second. A veteran of the Industrial Revolution, the Great Depression, and the Technological Revolution, Common Sense survived cultural and educational trends including body piercing, whole language, and "new math."

But his health declined when he became infected with the "If- it only-helps-one-person-it's-worth-it" virus. In recent decades his waning strength proved no match for the ravages of well intentioned but overbearing regulations. He watched in pain as good people became ruled by self-seeking lawyers. His health rapidly deteriorated when schools endlessly implemented zero-tolerance policies. Reports of a six-year-old boy charged with sexual harassment for kissing a classmate, a teen suspended for taking a swig of mouthwash after lunch, and a teacher fired for reprimanding an unruly student only worsened his condition.

It declined even further when schools had to get parental consent to administer aspirin to a student but could not inform the parent when a female student was pregnant or wanted an abortion.

Finally, Common Sense lost his will to live as the Ten Commandments became contraband, churches became businesses, criminals received better treatment than victims, and federal judges stuck their noses in everything from the Boy Scouts to professional sports.

Finally, when a woman, too stupid to realize that a steaming cup of coffee was hot, was awarded a huge settlement, Common Sense threw in the towel.

As the end neared, Common Sense drifted in and out of logic but was kept informed of developments regarding questionable regulations such as those for low flow toilets, rocking chairs, and stepladders.

Common Sense was preceded in death by his parents, Truth and Trust; his wife, Discretion; his daughter, Responsibility; and his son, Reason. He is survived by two stepbrothers: My Rights, and Ima Whiner. Not many attended his funeral because so few realized he was gone.