Island v centru ekonomické bouře

Island prožíval skvělý mejdan. Teď má obrovskou kocovinu.

Ostrov, kde žije 319 tisíc obyvatel, se dostal do centra finanční bouře. Akcie šesti největších finančních institucí na Islandu byly dnes staženy z burzy, zatímco se čekalo na oficiální oznámení. Vláda vzdoruje těžkému tlaku, aby výkupným zachránila finanční systém země. Někteří analytici se domnívají, že to nebude možné.

Minulý týden byla vláda přinucena zestátnit třetí největší banku Glitnir. Za 600 milionů euro získal stát 75 % podílů. Islandská koruna klesá vůči euru a dolaru. Je považována za třetí nejhorší měnu světa – těsně nad měnami Zimbabwe a Turkmenistánem. Roční inflace je 14 % a někteří se domnívají, že by mohla dosáhnout 20 %.

Problémy Islandu se vynořily po období prosperity. V poslední dekádě byla islandská ekonomika jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v Evropě. Islanďané se tak stali šestým nejbohatším národem mezi ekonomikami OECD. Pro zemi, která ještě před 50 léty přežívala jen tak tak, a žila především z rybářství, to byl fantastický úspěch.

Tři největší islandské banky, Kaupthing, Landsbanki a Glitnir, se staly globálním hráči a pomohly financovat islandské firmy; ty agresivně expandovaly za hranice. V Británii získala investiční firma Baugur podíly ve French Connection, Woolworths, Whistles a ironicky také v islandských supermarketech. Ředitel Kaupthing, miliardář Bjorgolfur Gudmundsson, vlastnil od roku 2006 West Ham FC.

Problémem bylo to, že tato široká expanze byla financována na dluh. Díky reformám volného trhu, hotovým penězům za kvóty na ryby a burze postavené na stabilních penzijních fondech mohly islandské banky získávat na mezinárodním trhu obrovské půjčky.

A ony té příležitostí využily a peníze vozily nákladními auty. Majetek tří bank, Kaupthing, Landsbanki a Glitnir, představoval 888 % HDP a většinou byl financován na dluh. Všechny tři banky si půjčovaly peníze v době, kdy půjčky byly levné a bylo jich plno. Teď tento proud vyschnl a ony nevědí, jak budou financovat splátky.

Krize bublala už měsíce. Když na finančním trhu vypukla kreditní krize, byly kladeny otázky, zda bude Island schopen splácet své obrovské zahraniční půjčky. Důvěra šla ke dnu. V květnu překvapivě oznámily centrální banky Dánska, Norska a Švédska, že půjčí Islandu 1,5 miliardy euro, aby pomohly jeho ekonomice.

Objevily se názory, že někteří investoři oslabili islandské finančnictví spekulacemi s korunou. Počátkem roku obvinil guvernér islandské centrální banky David Oddsson z poklesu měny „bezcharakterní obchodníky“. Je těžké rozhodnout, zda měl pravdu. Ať je důvodem krize cokoliv, Island bude potřebovat velmi silný lék na svou současnou kocovinu, pokud vůbec takový existuje.

Článek Iceland is in the heart of the economic storm vyšel na serveru Guardian.co.uk 6. října. Překlad editor.