Irák zve zpátky do země ruskou ropnou společnost

Irácký ministr elektrárenství Karím Wahíd vyzval ve středu 20. srpna ruskou společnost Lukoil, aby obnovila svou nabídku na investice do obrovského ropného pole Západní Qurna – 2, a aby se ucházela o podíl na obnově zchátralých iráckých elektráren. „Doufám, že se ruské společnosti konkursů zúčastní,“ řekl Wahíd na tiskové konferenci v Moskvě. „Uvítáme nabídku Lukoilu na dvě nebo tři etapy tendru v březnu nebo září.“

Lukoil podepsal kontrakt pro Západní Qurnu - 2, jedno z největších světových ropných polí, v roce 1997. Bývalý irácký diktátor Saddám Husajn prohlásil smlouvu za neplatnou krátce před americkou invazí v roce 2003. Podle odhadů skýtá Západní Qurna - 2 až 6 miliard barelů ropných rezerv.

Představitelé Lukoilu několikrát prohlásili, že smlouvu stále považují za platnou, protože nebyla revokována podle mezinárodního práva. V nedávném rozhovoru pro list an-Núr však irácký ministr ropného průmyslu Husajn aš-Šahristání sdělil, že smlouva už platná není.

Ministr Wahíd a ruský ministr energetiky Sergej Šmatko se před časem dohodli na vytvoření dvou pracovních skupin pro spolupráci na rozvoji energetického průmyslu. Wahíd také vyzval ruské společnosti, aby předložily nabídky na obnovu stávajících elektráren v zemi a budování nových. Prohlásil, že Irák si přeje obnovení smluv podepsaných v 90. letech a v prvních letech XXI. století: „V současné době obnovujeme jejich technické a ekonomické podmínky, nikoli však jejich politickou součást.“

Iráčané usilují o získání zahraničních investorů, kteří jim pomohou zmodernizovat rozsáhlý ropný průmysl, zanedbávaný v letech Saddámovy vlády a během 13 let sankcí uvalených OSN na Irák po jeho invazi do Kuvajtu v roce 1990. Usilují o partnerství s Ruskem, Čínou a dalšími zeměmi, aby zabránili přílišné závislosti na amerických a britských společnostech. Ta by totiž mohla podporovat kritiku, že účelem invaze roku 2003 bylo převzetí kontroly nad iráckou ropou.

Janusz Bugajski z washingtonského Centra strategických a mezinárodních studií řekl, že načasování irácké nabídky Rusům bylo spojeno s ostrou americkou kritikou ruské vojenské akce proti Gruzii, ale že není jasné, od koho vyšel první impuls: „Může někdo v USA tvrdit, že Irák sáhl po Rusku, aby ukázal dobrou vůli, nebo že naopak chce Rusko ukázat, že je na Blízkém východě nepostradatelné, že musí být ve hře? Rusko se chce do této oblasti, v níž ztratilo vliv, vrátit. Mohou říci ‚Jsme odpovědný hráč.‘ Rozhodně si v posledních dvou týdnech obnovili svou image jako síla, která může napáchat spoustu škody.“ Zvětšující se účast Ruska v Iráku by mohla prospět Spojeným státům, které hledají pomoc ve snaze o rekonstrukci země. „Jediným nebezpečím by bylo, kdyby jednali o prodeji některé infrastruktury Rusku, elektráren nebo tak,“ prohlásil Bugajski. „To by mohlo mít velký politický dopad, který by nebyl naší blízkovýchodní politice vhod.“

Článek Iraq invites Russian oil major back vyšel na serveru Herald Tribune 20. srpna. Překlad Eva Cironisová.